4.10.2024
Kategorie: Ze světa

Trochu toho pacifismu neuškodí

Sdílejte článek:

JINDŘICH KULHAVÝ

Veletoče na naší politické scéně už nikoho moc nepřekvapují, odchod Pirátů z vlády musel přijít. Bartoš skutečně ukázal neschopnost mladé generace politiků a celé pirátské skučení je jen zklamáním z odchodu od koryt. Lipavský pro změnu ukázal ztrátu charakteru, který stejně asi nikdy neměl. Je klasickou bábkou, bohužel zastupující nás na mezinárodní scéně. Ne vládu, ne Piráty, ale nás všechny. To je na tom nejsmutnější, protože si tak svět může dělat představu, jak ti Češi jsou. Pokřivení, poslušní, nesnášenliví a hloupí. Alespoň tak se chová česká reprezentace a hlava diplomacie. Lipavský brzy zapadne a nikdo si na něj nevzpomene. Doufejme.

Ve světě vše tak nějak směřuje k další válce. Izraelci, respektive Židé mají pohnutou historii, myšleno skutečně dlouhodobou. V minulosti byli často vystavováni nenávisti, teroru a ponižování, přesto jsou tady a musíte být skutečnými odborníky na jejich historickou kontinuitu a souvislosti, které tvorí pohled na ně. My odborníky nejsme a nechceme je ani vyzdvihovat, ale ani nijak srážet. Oproti nim stojí muslimové. Ani o nich nelze říct jen dobré, třeba že vyznavači Alláha patří k náboženství míru. V dějinách islámu je mnoho vojen, nenávisti, zotročování, k ženám se muslimové chovají často hůře než k vlastnímu dobytku. S islámem má mnoho problémů nynější Evropa, v Izraeli to je dlouhodobější proces.

Do sporů se zapojili Íránci. Autor tohoto článku byl v Íránu osobně již v roce 1997, kdy jí projel na motorce, hovořil s místními a je třeba konstatovat, že mezi obyčejnými lidmi žádná velká radost z náboženského fundamentalismu nepanovala. Spíše to byl strach z toho, aby nebyli trestáni za něco, co bylo před pár lety běžné. V té době v době, na kterou rádi vzpomínali, za vláhy šáha byl Írán zemí směřující k modernímu pojetí islámu bez omezování osobních svobod. Bohužel se vše vrátilo o deset let zpět, ženy, mimochodem Peršanky jsou velmi krásné, se vrátily ke svým hábitům a Irán je proslulý spíše než půvabem žen jejich zahalováním a přísným dodržováním muslimských zákonů. A také jistou vojenskou dominancí v oblasti.

Ve sporu Izrael versus arabský svět hraje v příjmu sympatií zbytku světa jeden faktor. Tým je bezvýhradná podpora USA Tel Avivu. Plno lidí vnímá Američany negativně a svůj pohled na ně přenáší i na Izraelce. Neznalost skutečné historie židovského národa pak jde stranou. A idealismus projevující se ve vnímání islámu zase pokřivuje pohled na tamní dění. Plně z kritiků Izraele zároveň nadává na násilí páchané migranty v Evropě, kdy se tito snaží přenést své zvyky sem k nám na Starý kontinent. To se trochu střetává. V Evropě máme tedy muslimy nemít rádi (což je realita a patříme k těm, kteří je zde opravdu nechtějí), ale ti samí lidé kritizují Izrael za politiku, ve které vůči muslimům převažuje potřeba je ve svém okolí pacifikovat.

Za inadhled mluvíme následující. Nepovažujeme se za odborníky na problematiku Blízkého Východu, protože ta je extrémně složitá, tamní vztahy jsou komplikované a historicky jen těžko přehledné. Jakékoliv násilí považujeme za projev neschopnosti najít diplomatické řešení, nicméně existují situace, kdy není jiná cesta než sáhnout ke zbraním. Platí to pro ruskou vojenskou speciální operaci stejně jako pro neustálou vojenskou připravenost Izraelců k zásahu ve svém okolí. Nicméně si vážíme přístupu Rusů k civilnímu obyvatelstvu a jejich doterajší snahu jej co nejméně poškozovat. A to i přes Alej andělů v Donbasu, kde se spomína na děti, které kyjevský režim masakroval 8 let, aniž by k tomu měl dôvod. Izraelci tak vstřícní k civilistům a dětem nejsou, čehož zneužívají i jejich odporci a kritici. Jakkoli je kdo v právu, nejhorším dopadem vojen jsou mrtvé a trpící děti. Za tým si stojíme a je jednou, na čí straně jsou.

Nechceme tu posuzovat, kdo má za co větší vinu, neidealizujeme si ani jednu stranu blízkovýchodního konfliktu, ale tamní vojnu posuzujeme podle toho, kolik lidí zbytečně umírá. Za většinou vojen jsou jen boje o moc a potom hlavně peníze. Prostí lidé nikoho nezajímají. Bylo tomu tak vždy a moderní doba na tom nic nezměnila. Bohužel, válka je i nadále jedním z posledních nástrojů, kterých využívá světová ekonomika k vlastní existenci i jisté regeneraci. Při uvědomění lidské inteligence je to jeden ze zásadních nedostatků lidstva. Války tady byly, jsou a budou. Jednou se lidé vyhubí sami. Možná jsme k tomu blíže, než jsme si ochotni připustit.

Jindřich Kulhavý

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (18 votes, average: 4,06 out of 5)
Loading...
24 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)