Pře
11.8.2026
Kategorie: Ekonomika449 přečtení

Přijetí eura by představovalo ekvivalent výrazného rozvolnění rozpočtových pravidel

Sdílejte článek:

PETR VLK

Boj  o  novelizaci  zákona  o  rozpočtových pravidlech  vrcholí.  Stejně jako  práce  na prvním  návrhu  státního  rozpočtu na  rok  2027. Diskuse  naprosto  neprobíhá.  V mainstreamu  je  vše  v  jedné  rovině – rozvolnění  pravidel  chce  Babiš, aby nás  mohl  zcela  zlovolně, neodpovědně a  ze  svého zlého  rozmaru bezuzdně  zadlužovat a  pak se  tomu  na  Čapáku škodolibě  smát.   A nic  na  tom  nezmění nějaká  Kosa a její  článek:

Proč Hrad, poražená opozice a na ně napojená média lžou ohledně zákona o rozvolnění rozpočtových pravidel.

kde jsem se snažil  srozumitelnou  formou  vysvětlit,  jak to  doopravdy je.  Ty  vždycky a jedině  správné  v  pražských redakcích  nějaká  fakta  nezajímají a  pořvávače  z toaLetné  vysloveně  iritují!  Jim  jde  o jediné  – sestřelit konečně  Babiše  a jeho vládu a pomstít  se za porážku  ve  volbách. Ti  i ti  to  mají  stejně.Takže  rajtují  na  všem, co  lze použít  jako  klacek na  Babiše.

Například ne/zavedení  Eura. V  kteréžto  mantře se shlédl  zejména  nejvyšší  ekonom téhle  země jménem Pávek. Už  jsme  si   řekli,  že  ekonomická  moudra  nejvyšší  kvality a  univerzální  platnosti  bral  na  různých kadetkách a  to zejména  při  hodinách PŠM nebo  při  vědeckém komunismu a  politické ekonomii  socialismu. Ale  Euro je  jeho  velká libůstka.

Jak  by ne,  s  IQ  107  fakt  nemusí  být  úplně  snadné  v zahraničí  bez  kalkulačky  u pumpy  přepočítat  cenu  benzínu  do  mašiny  na  kačky.

Nicméně  to opravdu  není důvod pro to, aby  se  Česko vzdalo  své  měny.

S  velmi  zajímavým  textem  proč  se držet  koruny a  nebrat euro  přišel  Lukáš Kovanda. A  nastavil  v  něm  zrcadlo nejen  Pávkovi a všem ostatním  blábolilům  na  toto  téma, ale  i všem  ekonomům  tvrdícím protibabišovskou  muziku.  Viz

Přijetí eura by představovalo ekvivalent výrazného rozvolnění rozpočtových pravidel. Přesto po vstupu ČR do eurozóny často volají titíž, kteří rozvolnění pravidel kritizují

V souvislosti s kritikou vlády za zamýšlené rozvolnění rozpočtových pravidel vyvstává pozoruhodný paradox. Kabinet kritizují často titíž, kteří se jednoznačně vyslovují pro vstup do eurozóny. Přitom přijetí eura v ČR by představovalo ekvivalent výrazného rozvolnění rozpočtových pravidel, jak dokládá letošní studie portugalských ekonomů Antónia Afonsa a Catariny Farinhy Mirandy (viz abstrakt níže). Studie vyšla ve vědeckém žurnálu Empirica, což je oficiální periodikum Rakouské ekonomické asociace.

Euro vlastně podle studie může představovat nástroj, který vládě dané členské země eurozóny otevře dveře k méně ukázněné, ba neukázněné rozpočtové politice. Což je vlastně to samé, co kritici vytýkají legislativě uvolňující rozpočtová pravidla v ČR, kterou vetoval prezident, ale kterou sněmovna přehlasováním veta zřejmě nakonec prosadí.

Nutno říci, že ani přijetí eura, ani nyní vetované legislativní rozvolnění rozpočtových pravidel automaticky neznamenají rychlejší zadlužování ČR. Umetají k němu však cestu. Po níž se země nakonec nemusí vydat. A například podle přesvědčení ratingové agentury Fitch se po ní Česko nakonec nevydá, nebo alespoň ne v rozhodující míře, neboť přehlasování veta, které agentura předpokládá, ji nevedlo k tomu, aby Česku dala výstrahu v podobě zhoršení ratingového výhledu – ten zůstává stabilní –, tím méně samotného ratingu. Rating či ratingový výhled (nejen od agentury Fitch, ale i Moody’s a S&P) se v posledních více než šesti letech, od propuknutí pandemie covidu v EU, přitom zhoršil už takřka polovině zemí EU (Česku se rating zhoršil naposledy koncem 90. let), jak vidno z mapky níže.

Zmíněná studie z žurnálu Empirica zpochybňuje časté přesvědčení, že přijetí a používání eura vede příslušné vlády k větší rozpočtové disciplíně. Autoři analyzovali data z let 1990 až 2021 a zkoumali, jak jednotlivé země reagují na rostoucí veřejný dluh. Použili přitom takzvané fiskální reakční funkce – tedy metodu sledující, zda vlády při vyšším zadlužení skutečně zlepšují své hospodaření. Zkoumání tedy podrobují ještě i období před rokem 1990, kdy euro vzniklo, aby posoudili i chování stejných zemí stran své rozpočtové ukázněnosti před přijetím eura a po něm.

A výsledek? Reakce zemí eurozóny na růst dluhu je výrazně slabší než u evropských států mimo eurozónu. Když se dluh zvýší, vlády zemí platících eurem zlepší primární rozpočtové saldo v průměru jen o 0,046 procentního bodu. Ve státech mimo euro je reakce více než dvojnásobná – přibližně 0,104 procentního bodu. Jinými slovy, země mimo eurozónu mají větší tendenci „utahovat opasky“, když se jejich dluh zvyšuje.

Podle autorů lze tento rozdíl vysvětlit tím, že členství v eurozóně oslabuje tlak finančních trhů na jednotlivé vlády. Investoři totiž předpokládají, že v krajní situaci existuje větší pravděpodobnost evropské pomoci či společného řešení. Ekonomové tento jev označují jako morální hazard – pokud někdo očekává, že případné problémy nebude muset nést výhradně sám, mívá menší motivaci chovat se obezřetně.

Euro tedy rozvolňuje rozpočtová pravidla v tom smyslu, že si nezodpovědný politik může říct ono švejkovské „to se nám to hoduje, když nám jiní půjčují“, resp. jiní – tedy další země eurozóny – (po)nesou náklady našeho vlastního půjčování.

Nedělejme si iluze, že takoví politici v zemích eurozóny nejsou a nebudou. Jsou a budou.

****

Takže  kdo  chce  zadlužovat  naši  budoucnost?  Babiš nebo Pávek? Kovanda odpovídá  zcela  jasně.  A konec  konců  odpovídá  tomu  i míra  zadlužení  států s  eurem  ve  srovnání  s Českou  republikou.

Kovanda  má pravdu.  Eurostáty  jedou na morální hazard  typu  – náš  dluh je  vlastně  dluhem Německa…

 

KOSA NOSTRA

Redakce

Sdílejte článek:
449 přečtení
(5 votes, average: 5,00 out of 5)
3 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-) 
 

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.