Rubl umírá. Již tradičně každý týden
D. D. KRAJČA
Člověk musí české presstitutky obdivovat. Opravdu. Tohle už totiž dávno není novinařina. Tohle je zvláštní druh umění, kombinace cirkusu, pohřebního obřadu a amatérského ekonomického fantasy románu. Vyžaduje to mimořádný talent sednout si každý večer do televizního studia, nasadit výraz člověka, který právě osobně odpojil poslední dýchací přístroj ruské ekonomice, a s naprostou vážností vysvětlovat národu, že Rusko je prakticky pár hodin od bankrotu, zatímco rubl mezitím podle Reuters od začátku dubna posílil vůči americkému dolaru o více než 12 % a vůči čínskému jüanu o zhruba 11 %. Ano, přesně ten rubl, který měl být podle českých presstitutek už dávno měnou vhodnou maximálně na podpal do kamen někde na Sibiři.
Ale chápu. Fakta jsou dnes velmi nepříjemná věc. Kazí atmosféru. Člověk několik let pečlivě buduje mediální obraz hladových Rusů stojících frontu na poslední bramboru a pak přijde realita, která se zachová neslušně, začne obchodovat s Asií, propojí finanční systémy s Čínou, otevře alternativní cesty přes Hongkong a ještě si dovolí posilovat měnu. To musí být pro české presstitutky strašně nepříjemné období. Skoro bych jim poslal květinu, kapesníček a poukaz na základní kurz ekonomiky pro začátečníky.
Nejkrásnější na celé té grotesce je ale skutečnost, že v jejich podání úplně všechno znamená kolaps Ruska. Když rubl padal, byl to prý nevyvratitelný důkaz konce. Když rubl roste, je to údajně také důkaz konce, jen prý složitějšího, strategického a pravděpodobně hybridního. Když Rusko obchodovalo se Západem, bylo nebezpečně silné. Když obchod otočilo na Čínu, Indii a Asii, je izolované. Když fungují banky, je to propaganda. Když nefungují západní sankce podle představ televizního analytika z Kavčích hor, je to vlastně také důkaz, že fungují dokonale.
Člověk už jen čeká, kdy některá česká presstitutka v hlavním vysílacím čase slavnostně oznámí, že pokud Rusko ekonomicky přežije i příští týden, půjde o definitivní známku bezprostředního zhroucení.
A mezitím sedím, sleduji finanční pohyby přes Hongkong, dívám se na měnové kurzy, obchodní toky a bankovní propojení mezi Asií a Ruskem a říkám si, zda ti lidé v českých redakcích vůbec někdy otevřeli něco jiného než twitter evropského komisaře a powerpoint z neziskovky financované z dotačního programu na boj proti realitě.
Protože skutečný svět totiž vypadá poněkud jinak než večerní televizní studio plné vyděšených expertů, kteří už třetím rokem slibují bezprostřední kolaps Ruska se stejnou přesností, s jakou věštili konec světa středověcí proroci. Jen s tím rozdílem, že středověký prorok alespoň občas projevil trochu pokory, zatímco dnešní mediální presstitutka po každé další nenaplněné předpovědi pouze upraví tón hlasu a příště straší ještě dramatičtěji.
Ano, bez sankcí by bylo Rusko ekonomicky ještě dál. O tom se vůbec nemusíme hádat. Jenže největší ironie celé slavné sankční války spočívá v tom, že místo očekávaného ekonomického zhroucení jsme sledovali především urychlené otočení Ruska směrem k Asii, budování alternativních finančních cest, posilování vlastních systémů a vznik paralelního ekonomického prostoru, který se dnes na hysterické výkřiky Bruselu začíná dívat asi stejně vážně, jako se dospělý člověk dívá na dítě, které se vzteká uprostřed supermarketu, protože mu někdo odmítl koupit lízátko.
A zatímco české presstitutky opět dramaticky vysvětlují, že „Putinovi dochází dech“, Evropa mezitím řeší drahé energie, stagnující průmysl, zavřené továrny, nervózní firmy, odchod výroby mimo kontinent a občany, kteří při pohledu na účty za elektřinu zjišťují, že jediná opravdu zelená věc v Evropě už dávno nejsou ekologické ideály, ale jen obličeje lidí po zaplacení složenek.
Ale hlavně že nám každý večer z televizní obrazovky vysvětlí, jak Rusko ekonomicky krvácí. Ano. Evidentně krvácí tak strašlivě, až mu posiluje měna, fungují banky, obchoduje s půlkou světa a turisté v Číně dnes díky propojení systému MIR platí přímo v rublech bez poplatků. To už je opravdu terminální stadium. Ještě pár takových ekonomických katastrof a české presstitutky budou muset začít vysvětlovat, proč jejich vlastní realita přestala spolupracovat s jejich titulky.
A víte, co je na tom všem nejvtipnější? Že obyčejný člověk už dnes nepotřebuje být ekonom. Nemusí mít doktorát ani sedět v bruselské kanceláři. Stačí mu otevřít kurzovní lístek, podívat se na ceny energií, sledovat obchodní trasy a používat vlastní mozek. A právě to je pro české presstitutky ten největší problém. Ne Rusko. Ne rubl. Ne Čína.
Ale skutečnost, že lidé začínají porovnávat propagandu s realitou. A ten rozdíl už je někdy tak obrovský, že se mu člověk prostě musí smát.
Daniel Danndys Krajča, FB
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]
Příspěvky za měsíc KVĚTEN 2026:
*****************************************
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Anonym 50,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Anonym 500,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Zdenka Pimperová 400,- Kč, ing. Jaromír Válek 500,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, ing. Jiří Viselka 200,- Kč, Antonín Glacner 500,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, Ladislav Konopka 2000,- Kč, František Burda 50,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Marek Janičko 500,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Zora Kudelková 200,- Kč, Milan Kostelnak 300,- Kč, Anonym 5000,- Kč, Jan Petr 500,- Kč, František Škoda 500,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Petr Franc 500,- Kč, Tomáš Dvořák 1000,- Kč, Hynek Řihák 140,- Kč, Bohdanka Hoťová 200,- Kč
Celkem za měsíc: ... 19 660,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.
(1 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...Podobné příspěvky
Příběh Uliho Hoenesse, daní a Lafferovy k...
ANDREJ FANDÁK 17|12|2014 Bayern je výstavním štítem německého fotbalového managementu. Za týmem nestojí žádný šejk nebo východoevropský oligarcha, který
Čudné počty České pošty, aneb úvod do ...
OD: ZBYHNĚV 23|07|2014 Onehdá byl u Moravce nový šéf České pošty s tím, že chce začít prodávat na poštách vitamíny