To jsou, panečku, kamarádi

Motto “Cesta Hospodinova je záštitou bezúhonnému, kdežto zkázou pro ty, kdo páchají ničemnosti.” (Přísloví Šalamounova, Druhá sbírka, 10.29)

To jsou, panečku, kamarádi. Kdyby žil E. M. Remarque, mohl by napsat nový román o třech kamarádech. Jeho inspirací by mohl být prezident Zeman a spol.

Velmi se mi nelíbilo, když pan prezident navštívil ruského prezidenta Putina a tam mu pochleboval. Starší muž se vžil do role, kdy se klaněl před mladším druhem. Můžeme říci soudruhem. A aby si jej naklonil co nejvíc, prohlásil, že by se novináři měli likvidovat. I tato slova se zdála být příliš peprná pro autoritářského vládce Putina. V Rusku se Miloš Zeman choval nezvykle servilně, což zpravidla neodpovídá jeho škole šarmu. Zřejmě si mohl myslet, že tímto až podlézavým chováním bude mít v Rusku zelenou. Hlavně u ruského prezidenta.

Jaké asi rozčarování mohlo přijít, když se Rusko vyjádřilo na adresu České republiky, že je možným původcem bojového plynu, kterým byl otráven někdejší agent ruské vojenské rozvědky a pozdější spolupracovník britské tajné služby Sergej Skripal se svou dcerou. Jeden by od naší hlavy státu čekal, že veřejně vystoupí a vyjádří se k útoku na Českou republiku. Jenže ono nic. Stačí každotýdenní show na TV Barrandov, o níž se může hlava státu domnívat, že to k výkonu funkce stačí, jinak po něm ani vidu, ani slechu. Nicméně mluvčí pana prezidenta Ovčáček vše popřel.

Jedno zklamání za druhým. Nějak to nevychází v Rusku, a jak vidno, ani s Čínou panu Zemanovi pšenka zřejmě nepokvete. Jeho čínský poradce Jie Ťien-ming se měl starat o hospodářskou prosperitu, ale vše se spíš rýsuje, že se postaral o hospodářskou kriminalitu. Proslýchá se, že měl být údajně zatčen na přímý příkaz generálního tajemníka komunistické strany a prezidenta Si Ťin-pchinga. To jsou mi tedy věci. U nás poradce hlavy státu a v Číně tomu může být naopak. Prezidentovi muži Mynář a Nejedlý odletěli do Číny, aby tam zjistili, co se dalo zjistit i telefonicky. Že je Zemanův čínský poradce vyšetřován.

Román Tři kamarádi od E. M. Remarqua je věru krásné počtení, je obrazem ryzího přátelství. Ale lidé, kteří se seskupují kolem pana Zemana, spíše hovoří o opaku. O ty správné kamarády nejde. Inu, nějak se naplňuje české přísloví, že vrána k vráně sedá. Ve svém nedůstojném inauguračním projevu se ani zbla nezmínil, jakým směrem se bude odvíjet česká zahraniční politika. Svým nadbíháním Rusku a Číně ve svém předchozím funkčním období jen přivodil problémy, o které mu nikdo nestál. Za ně nese odpovědnost jen on sám, ale on nic. Zřejmě se řídí tvrzením Já nic, já muzikant.

Nejsem asi jediná, kdo má za zlé lidem, kteří zvolili Miloše Zemana. Jestliže jemu nevadí pověřit sestavením nové vlády trestně stíhaného člověka, je to na pováženou. Jestliže jemu nevadí prohlašovat před prezidentem Putinem, že se novináři mají likvidovat, je to na pováženou. Jestliže jemu nevadí, že jeho čínským poradcem je člověk, který je vyšetřován, je to na pováženou. Jestliže jemu nevadí, že Vratislav Mynář a Martin Nejedlý nemají bezpečnostní prověrku, je to na pováženou. Dá se počítat s tím, že věcí na pováženou bude jen přibývat…

[ad#pp-clanek-ctverec]