11.1.2017
Redakce
0
Kategorie: Ekonomika

Stát jako brzda pokroku (I.)

Sdílejte článek:

PAVOL LUPTÁK

8 důvodů, proč si myslím, že stát zabraňuje pokroku.

Rád bych se podělil o mé osobní důvody, proč stát vnímám jako reálnou brzdu technologického pokroku ve společnosti. Morální důvody (do jaké míry má stát právo vynucovat násilí vůči občanům pro kolektivní blaho společnosti) neuvádím, jelikož jde o důvody diskutabilní ve spektru socialistů či libertariánů.

[ad#clanek-respo]

Je třeba si uvědomit, že historicky cílem státu bylo, je a bude co nejvíce zachovat tzv. “Status quo” využitím monopolu na regulace a zákony, a tedy udržet v chodu rentabilitu byznysů v dané době velkých a vlivných firem, jako i spokojenost demokratické masy, jejíž existence by byla výrazně ohrožena novými technologiemi. Nutno podotknout, že pokusy státu znemožňovat nebo regulovat vývoj nových technologií zabraňuje například dobrovolné výměny (v případě sdílené ekonomiky), což prakticky vždy vede k nižšímu blahobytu ve společnosti.

1. Státní monopol na podnikatelské licence

Znám desítky lidí, kteří jsou velmi šikovní a schopní, ale do podnikání se nikdy nepustili, protože mají příliš velký strach z byrokracie a závazkům vůči státu, o kterých si myslí, že by je nebyli schopni splnit. Byrokracie státního monopolu na podnikatelské licence tedy nezvyšuje, ale právě snižuje potenciální produktivitu lidí, kteří podléhají těmto obávám. V některých zemích (například USA) je toto podstatně jednodušší, protože živnostníkem je prakticky každý člověk, který může ráno prodávat hotdogy, na oběd dělat Uber řidiče a večer prodávat lístky do kina. Nepotřebuje k tomu žádné nesmyslné živnostenská oprávnění jako je tomu v případě byrokratického podnikání v Česku.

Když jsem téměř před 10-ti lety zakládal mou první firmu, vnímal jsem stát jako vydavatele podnikatelských licencí (živnost / sro / ..) a s tím spojenou byrokracii (zakládání firmy, vedení účetnictví, registrace na množství úřadů, placení odvodů, množství pravidelných výkazů různým státním institucím) za nezbytnost. Něco, bez čeho prostě podnikat nejde, něco, co představuje nezbytný legislativní a právní rámec pro čestné a férové ​​podnikání.

Po 10-ti letech podnikání mohu veřejně říct, že si to už nemyslím. Státní licence na podnikání a jeho regulace podnikání nejenže škodí, ale častokrát zcela znemožňují jeho nastartování.

V globálním světě online byznysu, kdy kdokoliv si dokáže jednoduše založit na pár kliknutí zahraniční firmu (například Estonsku včetně bankovního účtu), stojí za zamyšlení zda je stále dobrý nápad využívat jakýkoliv český právní subjekt spjatý s byrokracií a socialistickými praktikami státních institucí. Ti, kteří rádi experimentují, mohou vyzkoušet zahraniční právní subjekty, které podléhají nulovému daňovému zatížení s čím automaticky odpadá velké množství byrokracie (například povinnost si vést účetnictví).

V blízké budoucnosti bude možné zcela se odpoutat od státních monopolů na podnikání – založit a podnikat využitím plně decentralizovaných autonomních organizací (DAO, DAC), jejichž pravidla fungování (například společenská smlouva) bude možné definovat pomocí inteligentních kontraktů ( “smart contracts”) uložených v blockchaine. Právní stav těchto decentralizovaných nestátních společností je sice momentálně stále nejasný – pokud si klienti a poskytovatelé využívající DAO budou navzájem věřit, je možné, že transformace z “národních” právních subjektů na DAO nastane dříve než si to státní úředníci stihnou všimnout.

Už nyní můžete své služby a produkty nabízet bez právního subjektu na plně decentralizované platformě OpenBazaar za Bitcoin či jinou kryptoměnu a využívat interní OpenBazaar reputační mechanismus. Za pár měsíců bude k dispozici verze 2.0 s podporou IPFS, což bude znamenat možnost používat OpenBazaar s Tor anonymizaci, tedy bez možnosti ze strany státu monitorovat, regulovat či zastavit prodejce, kteří nemají potřebnou “státní” podnikatelskou licenci.

Za pár měsíců můžeme také čekat první stabilní verzi Shadow projektu , který představuje plně decentralizovanou platformu pro anonymní obchodování s vlastní kryptoměnou.

Shrňme si tedy budoucnost online podnikání:

  • státní podnikatelské licence na podnikání nebudou potřebné (vztahy mezi společníky definujete inteligentními kontrakty na blockchainem)
  • bankovní účty nebude potřebovat – infrastruktura bitcoinových a jiných altcoin služeb (SEPA brány, Bitcoin / altcoin debetní karty, směnárny atd.) je již nyní tak rozvinutá, že při online byznysu bankovní účet nepotřebujete. Pokud se vám nelíbí Bitcoin, můžete si vyzkoušet z velkého množství altcoinů. Některé (například Moner , ZCash , ZCoin ) díky své anonymitě již nyní můžeme pokládat za plnohodnotnou anonymní digitální hotovost, kterou podobně jako normální fyzickou hotovost nejde žádným způsobem ze strany státu sledovat nebo monitorovat
  • své produkty nebo služby dokážete prodávat na decentralizovaných trzích (například OpenBazaar nebo Shadow Project), kdy díky decentralizaci a použití anonymních kryptoměn, státy nedokáží nijak intervenovat do vašeho byznysu, identifikovat ho, případně ho shodit jen kvůli tomu, že na to nemáte tu správnou “státní” podnikatelskou licenci
  • jako konzument již nebudete potřebovat státní ochranu spotřebitele a věci s tím související (například obchodní inspekci, zákoník práce apod) – bude vám stačit vhodně zvolit reputační systém či “escrow” službu, která vám zajistí maximální čestnost a spolehlivost ze strany prodávajících, a to dokonce i v situaci, kdy produkty či služby budete nakupovat od zcela anonymních prodejců
  • a co je nejdůležitější, bude zcela irelevantní zda se cokoliv výše uvedené státním státním úředníkům líbí nebo ne – novodobé online podnikání totiž již stát nepotřebuje

Jsem přesvědčen o tom, že možnost svobodně podnikat bez byrokracie a státních licencí, jakož i možnost nenechat se okrást státními parazity, dokáže celosvětově plošně zvýšit prosperitu všech lidí, kteří jsou produktivní a vytvářejí hodnoty.

Samozřejmě, že v případě, kdy budete jako zákazník požadovat, aby váš dodavatel služby nebo produktu disponoval státní podnikatelskou licencí, předpokládám, že takovou možnost (dokud státy budou existovat) nadále budete mít. Je ale jisté, že si za tento “komfort” extra státní regulace extra připlatíte.

2. Státní boj proti sdílené ekonomice

Sdílená ekonomika sice nevytváří nový kapitál, díky technologiím umožňuje ale jeho lepší a dokonalejší využití a tedy nižší transakční náklady (za zmínku stojí minimálně Uber a Airbnb). Přestože je prokazatelné, že ze sdílené ekonomiky dokáže plošně benefitovat obrovské množství lidí, stále jsme svědky silných lobbyistických tlaků, díky kterým je sdílená ekonomika buď výrazně regulována nebo zcela zakázána (například nedávný zákaz Uber v Budapešti , zákaz Airbnb v Berlíně či Barceloně ).

Zákazníci musí kvůli uvedeným státním zákazům platit za předražené pofidérní taxíky či předražené hotely. Vlastníci osobních aut, kteří by si dokázali díky Uber přivydělat, jsou častokrát nezaměstnaní a nemovitosti, které by dokázaly být potenciálně využity, naopak chátrají. Sdílená ekonomika nejenže snižuje transakční náklady, ale je i ekologická, protože několik lidí může sdílet jeden prostředek.

Zákaz sdílené ekonomiky nejenže snižuje prosperitu v dané společnosti (a udržuje výhradní byznys úzké skupiny firem jako taxikářů nebo hoteliérů), ale pod hrozbou násilí znemožňuje poskytování a následně akceptování služeb na kterém se obě strany dobrovolně dohodnou.

Nutno podotknout, že zákaz sdílené ekonomiky má i sekundární negativní dopad například na turismus v dané oblasti (osobně například preferuji města, kde je levná doprava či ubytování a sdílená ekonomika k tomu jednoznačně přispívá).

Protože poptávka po službách sdílené ekonomiky je větší než úředníkova touha je zregulovat nebo zcela zakázat, jsme svědky prvních decentralizovaných implementaci sdílené ekonomiky, které nejde ani zakázat, ani zregulovat (například Arcade.city jako decentralizovaná náhrada Uber, podobnou decentralizovanou náhradu můžeme očekávat i v případě služby Airbnb).

V době, kdy budeme mít decentralizovanou aplikaci (něco jako “Uber na všechno”) umožňující peer-to-peer propojit libovolného poskytovatele jakékoliv služby s jeho zákazníkem kdekoliv na světě a zaplatit kryptoměnou, už nebudeme vůbec rozumět státnímu zpátečnické korporativismu s vysokými transakčními náklady, kterého jsme momentálně oběťmi.

Pokud se chcete dozvědět více informací o sdílené ekonomice, tak doporučuji podcast Roberta Chovanculiaka o sdílené ekonomice, transakčních nákladech, ubírá a soukromých školách v slumech , případně publikaci INESS Méně regulace, více reputace.

[ad#clanek-respo]

(pokračování)

ZDROJ: Pavol Lupták

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (7 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky