20.8.2025
Kategorie: Společnost10 přečtení

Spravedlnost …

Sdílejte článek:

MAREK STERZIK

Spravedlnost je jednou z nejsilnějších lidských motivací. Souvisí se systémovou vlastností, že dodržování určitých pravidel je pro společnost jako celek výhodné. Když společnost sama sebe omezí v určitých oblastech, šetří to energii, kterou musí celek vynakládat a ta se potom dá investovat mnohem lépe. Například – klasické biblické „nezabiješ.“ Společnost sama sebe omezuje v tom, že zabití jiného člena nemůže být považováno za řešení problému (i když, a to si musíme přiznejme, ono „zabiješ“ prostě řešením mnohých problémů je). Za tu cenu ale společnost ušetří spoustu energie, kterou jedinec nemusí investovat do vlastní bezpečnosti a může jí potom investovat do mnohem prospěšnějších činností. „Nezabiješ“ je typické společenské pravidlo, které je pro společnost jako celek dobré. Celé zákonodárství je vlastně odrazem toho, že společnost svými zákony omezuje sama sebe, aby na tom vlastně společnost jako celek ušetřila. Zákon je výhodný tehdy, když zakazuje něco, čehož prevence je náročná a stejně se musí realizovat. Jako lidé to máme v sobě přímo archetypálně zažité. Pro každého z nás je přirozené přistoupit na nějaké sebeomezení, aby z toho celek lidské společnosti měl nějaký prospěch.

Má to ale jedno obrovské ALE. Toto omezování společnosti různými zákony a pravidly lze totiž velmi snadno ZNEUŽÍT. Tím, že společnost zavede SELEKTIVNÍ VYMÁHÁNÍ PRAVIDEL. Tj. nějaká část společnosti je pravidly vázána, zatímco jiná část společnosti stejnými pravidly vázána není. Někomu je ono „zabiješ“ zcela za povězeno pod nejpřísnějšími tresty, druhý může zabíjet, kolik se mu zachce a společnost jej přesto nepotrestá. Selektivní vymáhání pravidel je velmi nebezpečný precedent. A v každém člověku je už od narození zažit velmi hluboký a silný smysl pro spravedlnost. Spravedlnost je, když jsou pravidla pro všechny vymáhána STEJNĚ. Spravedlnost je, když pravidla platí pro všechny stejně, nehledě na jejich postavení. Spravedlnost je, když jsou všichni členové společnosti vázáni týmiž zákony.

Naopak, když se pravidla vymáhají selektivně, jde zcela z principu věci o NESPRAVEDLNOST. Nespravedlnost je, když jednomu je dovoleno něco, co druhému dovoleno není. Nespravedlnost je, když Čermák dostane pět a půl roku natvrdo za to, že řekl, že by vládu naházel do Vltavy, zatímco když Novotný vyhrožuje „zabitím dítěte a podřezáním ženy“ (myšleno se stejnou vážností jako to myslel Čermák) tak výrok vůbec není stíhán. Na oba dva je aplikován úplně jiný metr. Nespravedlnost je, když chce společnost trestat jakékoliv projevy nenávisti, ale nenávist k Rusům je povolená a rozhodně netrestána. (Nebavíme se přitom jenom o nenávisti k ruskému vedení, ale k nenávisti ke všem Rusům bez výjimky, o kterých lze mnohdy slyšet i výroky na úrovni toho, co nacisté povídali o Židech.) Nespravedlnost je, když například Spojeným Státům Americkým je dovoleno provádět různé vojenské intervence na ochranu svých zájmů, ale ve stejný čas mají být vojenské intervence na ochranu svých zájmů Ruskem zapovězeny, ba jsou považovány za odporný a zavrženíhodný akt.

Důsledky nespravedlnosti jsou přitom zcela zásadní. Ba řekl bych, že jsou přímo dramatické. Pokud člověk zjistí nespravedlnost, zpravidla to vede k tomu, že se přestane být vázán selektivně vymáhaným pravidlem. Pokud je pravidlo vymáháno selektivně, vede to zpravidla k tomu, že pravidlo přestane platit zcela. Potřeba spravedlnosti je pro lidi tak veliká, že jsou ochotni kvůli ní jít klidně i do války. Proto také není žádným „whataoutismem,“ když se třeba v kontextu Rusko-Ukrajinského konfliktu hovoří o jiných konfliktech, jak rádi argumentuje ta lepší část naší společnosti. Protože má-li být zachována nějaká elementární spravedlnost, je potřeba Rusko-Ukrajinský konflikt poměřovat pravidly, které platí pro všechny, padni komu padni. Pokud chcete soudit Rusa podle pravidel, která platí jenom pro Rusa, ale třeba pro USA neplatí, tak se pak prostě nemůžete divit, že takové pravidlo bude jako celek Ruskou stranou odmítnuto a bude se o něj prostě válčit.

Selektivní spravedlnost (rovná se nespravedlnost) je a bude vždy faktickým důvodem k válce a tvrdé konfrontaci. Je jedno, jestli na úrovni států, na úrovni občanské války, nebo na úrovni sousedského sporu. Pamatujte si to všichni, kteří selektivní spravedlnost podporujete. Uvědomte si laskavě, jaké démony tím ve společnosti vyvoláváte!

 

FB

Redakce

Sdílejte článek:
10 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (24 votes, average: 4,63 out of 5)
Loading...
4 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)