Sovětský imperialismus: Agresor napadl agresora

[ad#clanek-respo]

Už v roce 1921 navrhl předseda rady pro zahraniční obchod Leonid Krasin německému ministerstvu zahraničí “aby Německo začalo na ruské půdě budovat továrnu na konstrukci letadel.” 7. dubna dostává Trockij zprávu, že závod Albatros Werke AG je připraven stavět v Rusku letadla, Blohm&Voss ponorky a Krupp munici a děla. I když se nakonec v SSSR vyrobilo jen pár let letadla Junkers,

Byl to začátek německo-sovětské spolupráce, který vyvrcholil v srpnu 1939 podpisem Paktu Ribbentrop – Molotov, podle něhož se dohodli na rozdělení Evropy. Poté co SSSR zabralo dohodnutá území, podepsalo v červnu 1940 s Německem obchodní dohodu, na jejímž základě začali dodávat Německu obrok a luštěniny, ropu, bavlnu, fosfáty, chromovou rudu, železnou rudu, šrot a surové železo, platinu, manganovou rudu, kovy, dříví. Vše co se hodilo k vyzbrojování a udržování Wehrmachtu, který po té co dobil Polsko, pokračoval ve svém tažení do Dánska, Norska, Lucemburska, Nizozemska, Belgie, a v době podepsání smlouvy dobyl i Francii.

A protože Němci věděli, že Sovětský svaz výjimečně začal dodržovat jejich dohodu o neútočení pokračovali dál. Začala letecká bitva o Británii. A nejen oni byli chtiví cizích území. Přidali se k nim i Italové, kteří také dostali zálusk na cizí území. 13. září 1940 vpadla Itálie do Egypta. A hned v říjnu 1940 napadla i Řecko, a protože, jak bylo u Itálie obvyklé, začali ustupovat,nezbylo Německu než Itálii přijít na pomoc a při té příležitosti Němci dobyli i Jugoslávii.

A co SSSR? Nebo spíše Stalin? Ten těsně před válkou vyprovokoval velké čistky, někdy označované jako Velký teror, během něhož bylo zatčeno 1 548 367 osob, z nichž bylo 681 692 zastřeleno, což vychází na 1000 poprav denně. Podle některých bylo toto číslo větší s ohledem na neúplnost dokumentace. Při těchto procesech byla popravena část vedení Rudé armády, včetně maršála Tuchačevského, po kterém následovala vlna masivních čistek v důstojnickém sboru Rudé armády.

Stalin blahosklonně a plně dodržoval dohody s Hitlerem, a přes nesčetná varování o útoku na svou zem, v podstatě nečinil nic. Proto byl 22. června 1941 útokem zaskočen. A nejenom on, ale celá Rudá armáda, jejíž vojáci po deseti tisících padali do německého zajetí.

A když se ti chudáci, kteří přežili peklo německých koncentračních táborů po skoro čtyřech letech vraceli, většina z nich skončila v jiném táboře – v Gulagu. Takto se jim odvděčili komunisté v čele se Stalinem, který nese plnou zodpovědnost za nepřipravenost armády a dohody s Hitlerem. O to horší je, že už od roku 1933 musel vědět o pronásledování komunistů v Německu.

Zvláště mu o tom mohl vyprávět bulharský komunista Dimitrov. O jeho vztahu k nim, a lidem obecně, hovoří jeho cynický výrok:“Raději jeden traktor než deset zahraničních komunistů”. Ti z nepochopitelných důvodů, kromě jedinců, až do napadení Sovětského svazu, odmítali proti Hitlerovi bojovat. A tím pádem nesou za sta tisíce mrtvých svou spoluzodpovědnost.

[ad#clanek-respo]