3.11.2019
Kategorie: Exklusivně pro PP, Společnost

Smrt „novinářské etiky“

Sdílejte článek:

MARIE JOSEFÍNA FULKOVÁ

S upřímnou bolestí vám oznamuji, že po dlouhé, těžké nemoci odešla naše drahá a pro většinu z nás nenahraditelná Novinářská etika. Její odchod byl dlouhý a pro nás, co jsme ji ctili, bolestný. Začala chřadnout už po listopadu, kdy jsme všichni sborně volali „nejsme jako oni“, ale pro mnohé, jak se záhy ukázalo, to neplatilo – pro novináře. Jakoby se chtěli zahojit po letech normalizace, kdy jako jeden muž drželi ze strachu ústa a krok, naplno projevili své pravé charaktery. Začínající pisálkové (Seznam, DVTV) i ostřílení novinářští borci z Mladé fronty, Rudého práva, České televize přešli do nesmiřitelného útoku (Jiří Leschtina, Karel Hvížďala, Marcela Augustová…a jiní).

Za terč si vybírali všechny, s nimiž názorově, ideologicky nesouzněli, ty, co nebyli dost prorežimní, měli výhrady k „nepolitické politice“, divoké privatizaci, neodsuzovali „opoziční smlouvu“, ti všichni se stali nepřáteli státu. Na boj proti takovému nepříteli se novináři vyzbrojili opravdu silným kalibrem, který už tehdy připomínal mediální lynč. Aniž by pochopili větu francouzského filosofa, spisovatele a dramatika Jean Paul Sartra „Dlouho jsem pokládal pero za meč, ale nyní vidím naši bezmocnost“, připadali si a stále připadají všemocní. Meč zaměnili za guillotinu a pořádají za nadšeného kvikotu nemyslící menšiny veřejné popravy. První jejich obětí byl předseda ČSL a ministr zemědělství Josef Lux. Opravdový křesťan, starostlivý otec početné rodiny, mírný, nekonfliktní jedinec bez chorobných ambicí – „Had na tři – LUX“. Ten ostudný titulek vidím dodnes.

Jen pro názornost citace z blogu jakéhosi pana Havránka z IDnes (březen 2019)

„Pro převážnou většinu členstva je bývalý lidovecký předseda Josef Lux, velice vážená, vzpomínaná osobnost, málem se svatozáří. A přesto si, od skvělého pana Jiránka, zrovna v čase panování předsedy Luxe lidovci vysloužili tu nehezkou, devastující pověst hadů.

Zmíněný vtípek, mohl tak zlidovět jen proto, že vycházel – vychází z reality. A co si budeme povídat, tahle neblahá pověst – lidovecké prokletí, se dodnes, takřka neodmyslitelně, vznáší nad tou jejich KDU – ČSL.

A tak se tedy, logicky, nabízí, vlastně přímo vnucuje otázka – Byl pan předseda Josef Lux opravdu tak skvělej,“

Tradice veřejných mediálních poprav mezi novináři silně zakořenila. Jejich obětí už bylo nepočítaně, ať už to byli údajní agenti STB, řadoví komunisté, oponenti a kritici režimu a mocenské politiky EU, kteří se nebáli a nebojí vyslovit svůj názor, korupčníci, jimž se korupce nikdy neprokázala. Vděčným terčem je pak dnes již stárnoucí, nemocný president Zeman, Využijí každou příležitost, aby ho zesměšnili, zákeřně napadli, dehonestovali. Za vděk berou i jeho současný, horšící se zdravotní stav, což je nejen ubohé, ale především mravně zavrženíhodné. (Putina, Rusko, údajné agenty KGB a Čínu ponechávám záměrně stranou.)

Proč to dělají? Kde se v nich jejich nekončící fanatická nenávist k oponentům, kterou právě oni do společnosti infikují, bere? Odpověď jistě není jednoznačná: jsou to jejich oportunistické a karieristické povahové rysy, snaha zavděčit se novým pánům v Bruselu v mylném domnění, že to bruselští úředníci nějak ocení, možná placená spolupráce se západními bezpečnostními agenturami nebo prostě jen dělají to, co jim bytostně vyhovuje a čemu se v diktatuře naučili.

„Kdo seje vítr, sklízí bouři“. Ano, i oni, kteří celá desetiletí rozsévají nenávist se zaslouženě dočkali. Nevole, nenávisti a opovržení mlčící většiny.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (14 votes, average: 4,00 out of 5)
Loading...