26.11.2018
Kategorie: Společnost

Rusko-ukrajinská krize: Porošenko podepsal výnos o zavedení válečného stavu

Sdílejte článek:

COM

Rusko a Ukrajina se dnes vzájemně obviňují z odpovědnosti za incident u břehů anektovaného Krymu v Kerčském průlivu, spojujícím Černé a Azovské moře, kde ruští pohraničníci v neděli zajali tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva a 23 námořníků. Rusko dnes prostřednictvím své ombudsmanky ujistilo, že tři zranění Ukrajinci nejsou v ohrožení života. 

 [ad#textova1]

Kvůli incidentu se dnes také sejde Rada bezpečnosti OSN, Komise NATO-Ukrajina či rada Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Z Kyjeva znějí výzvy ke zpřísnění západních sankcí proti Rusku.

Moskva obviňuje Kyjev, že incident schválně vyprovokoval, aby nynější ukrajinské vedení mělo záminku k zavedení stanného práva a udržení se u moci, jakož i ke zpřísnění západních sankcí proti Rusku.

“Cíle jsou jasné: ‘otřást’ Ukrajinou vyhlášením válečného stavu, zmobilizovat protiruské nálady na Západě a zpřísnit protiruské sankce,” usoudil Lavrovův náměstek Grigorij Karasin. “Je zjevné, že na tomto pozadí bude pro Porošenka snazší rozvinout předvolební kampaň,” dodal.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal výnos, který v zemi zavádí válečný stav. O jeho uvedení v platnost budou odpoledne či večer jednat ukrajinští poslanci na mimořádném zasedání. S odvoláním na oznámení prezidentského úřadu o tom informovala ukrajinská média. Podle návrhu by válečný stav měl platit od středy po dobu třiceti dnů.Text výnosu o vyhlášení válečného stavu v noci na pondělí schválila ukrajinská bezpečnostní rada, která navrhla vyhlásit válečný stav okamžitě s dvouměsíční, tedy ze zákona maximální, platností. Prezident ale prohlásil že navrhuje na celém území státu vyhlásit válečný stav s platností od středečního rána, a to jen po dobu třiceti dnů.

Porošenko zároveň zdůraznil, že navrhovaný krok neovlivní termín konání prezidentských voleb naplánovaných na konec března příštího roku. Ukrajinská opozice prezidenta podezírá, že dramatickým opatřením hodlá datum voleb posunout, protože průzkumy veřejného mínění mu nedávají příliš šancí na vítězství. Stejný argument opakovaně používá i Moskva.

Porošenko podle agentury Unian délku navrhovaného válečného stavu zkrátil právě proto, aby nekolidoval se začátkem volební kampaně.

Prezident ve zdůvodnění svého postupu uvedl, že po agresivních akcích Ruska v Kerčském průlivu nelze vyloučit ani další, možná i pozemní útoky proti ukrajinské svrchovanosti. Vyhlášení válečného stavu nicméně podle Porošenka neznamená vyhlášení války. “Vůbec to neznamená, že by Ukrajina zahájila jakékoli útočné akce. S nikým se nechystáme válčit. Válečný stav se vyhlašuje výhradně kvůli obraně,” citovala hlavu státu Ukrajinska pravda.

Prezidentské volby na Ukrajině mají být v březnu příštího roku. V průzkumech veřejného mínění zatím vede šéfka opozice, bývalá premiérka Julija Tymošenková. Značná část voličů je ale dosud nerozhodnutá.

Evropská unie vyzvala Rusko, aby se v Azovském moři zdrželo dalších provokací a propustilo zadržovaná ukrajinská plavidla i námořníky. Podle mluvčí unijní diplomacie Maji Kocijančičové je v současné situaci zásadní, aby všechny strany prokázaly co největší zdrženlivost. Podobně se vyjádřili i zástupci Severoatlantické aliance.

Vývoj v Kerčském průlivu se znepokojením sleduje i Česká republika, která by dala přednost společné evropské reakci, řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček. Česko by se podle něj připojilo k případným sankcím, pokud by se je EU rozhodla uvalit. “Pro nás je důležité, aby obě strany deeskalovaly situaci a upustily od porušování mezinárodního práva,” podotkl Petříček.

Z porušování mezinárodního práva se vzájemně obviňují obě strany. “Okupanti (Rusové) odmítají zajistit právo svobodné plavby, zaručené mezinárodními dohodami,” zdůrazňují Ukrajinci. “Porušili klíčová ustanovení mezinárodního práva, nejen mořského (…), které vyžadují od všech států, aby respektovaly svrchovanost druhého státu,” prohlásil dnes na ukrajinskou adresu ruský ministr Lavrov.

Jablkem sváru se jeví situace v Kerčském průlivu, přes který Rusko postavilo most vedoucí na anektovaný Krym. Jeho připojení k Rusku ovšem Ukrajina, ani většina zemí světa neuznává. Evropská unie už v neděli upozornila, že mezinárodní námořní právo zavazuje Ruskou federaci okamžitě otevřít Kerčský průliv pro lodní dopravu a udržovat jej otevřený.

[ad#pp-clanek-ctverec]

 

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (11 votes, average: 3,82 out of 5)
Loading...