Putinovo Rusko posílilo svou geopolitickou váhu jen malinko

Částečné obnovení byvší sovětské mezinárodní prestiže se Putinovi povedlo v kontextu malého rozpočtu Ruska, míní článek agentury Bloomberg.

Článek Henry Meyera pro Bloomberg se ohlíží za dvaceti lety Vladimira Putina v čele Ruské federace. Na začátku připomíná první Putinovo setkání s americkým prezidentem Billem Clintonem v Moskvě v červenci 2000. Putin se Clintona zeptal, zda by Rusko jednoho dne mohlo být členem NATO. „Nemám námitek,“ zněla tehdy odpověď Billa Clintona.

Po následujících dvaceti letech animozity se podle Meyerova textu vztahy mezi Ruskem a Západem nijak nezlepšují. Nicméně Putin, jak se zdá, stále hýbe politikou. Na prosincovém summitu o Ukrajině v Paříži Putin jednání dominoval. Meyer mluví o tom, že Angela Merkelová, kdysi nejmocnější politik kontinentu, je na odchodu. Emmanuel Macron je sice oslabený stávkami a situací doma, ale volá po tom, aby NATO přestalo vidět Rusko jako nepřítele. Následně, několik dní po summitu v Paříži, Putin oznámil vítězství v nevysloveném závodu ve zbrojení s USA: Rusko poprvé zapojilo svoje nové hypersonické zbraně, které mohou zasáhnout cíle na všech kontinentech.

V éře Vladimira Putina dokázalo Rusko obnovit část geopolitické moci Sovětského svazu, píše dále Meyer. Uvádí ruské kroky na Krymu (2014), ve válce v Sýrii, prodej ruských obranných systémů Turecku, členu NATO, a také dohody se Saúdy a Venezuelou ohledně ropy.

Meyer zmiňuje expanzi v Africe i Blízký východ, kde je Rusko znovu silným hráčem.

Článek pak obrací pozornost k domácí politice a ekonomické situaci Ruska, kterou už tak optimisticky nevidí. Upozorňuje na dilema roku 2024, kdy končí Putinův druhý mandát. Meyer je toho mínění, že jednou z nejvíce pozoruhodných věcí na geopolitickém vzestupu Ruska za Putina je, že se podařil v podmínkách omezeného rozpočtu. Rusko má anemickou ekonomiku, která spoléhá na těžbu surovin a je výrazně menší než ta americká (8 % americké ekonomiky, uvádí se v článku).

V době, kdy Putin vyzdvihuje náskok země v oblasti moderních zbraní, jeho ministr obrany si stěžuje na snižování výdajů na obranu. Zato si ale Putinova prudérní fiskální politika vydobyla ocenění MMF i ratingových agentur, doplňuje autor. Rusko tak má jednu z nejzdravějších ekonomik na světě.

Rusko má rozpočtové přebytky, má relativně malý dluh a je držitelem jedněch z největších rezerv ve zlatě a v cizích měnách. Putin nechce do ekonomiky pumpovat stimuly, což odráží omezení a neefektivitu ruské státem dominované ekonomiky. Ruské hospodářství rostlo letos těsně nad 1 % HDP.

Putin opakovaně sliboval občanům „velký ekonomický průlom“, ale reálné příjmy se místo toho propadly – v posledních 5 letech o 10 %.

V kontextu rostoucí nespokojenosti se ratingy Putinovy podpory snížily na 68 %, připomíná dále Meyer. Putin obratně využíval represivní moci státu, aby předešel vzniku skutečné opozice v zemi.

Přesto starší Rusové, kteří zažili ekonomický propad po roce 1991, stále vidí Putina jako spasitele, který zastavil kolaps a zavedl právo a pořádek.

Meyer dále v číslech upozorňuje na Putinovy úspěchy v hospodářské oblasti po roce 2000 s tím, že v roce 2012 Rusko téměř dohnalo portugalské HDP (na hlavu), po roce 2013 se ale znovu z hlediska růstu propadlo. Rusko totiž v prvních osmi letech po roce 2000 rostlo tempem 7 % HDP. Snížila se také inflace, došlo ke zvýšení věku dožití Rusů, ale cíle dohnat HDP Portugalska, který Putin vytýčil v roce 1999 jako premiér, země nedosáhla.

Rusku umožňuje „boxovat“ mimo svou váhovou kategorii také to, že s pomocí Číny postavilo barikády před rozmary finančního systému, který stojí na americkém dolaru. Přispěly k tomu ale i Putinovy taktické dovednosti v globálních záležitostech.

Meyerův článek na konci textu obrací pozornost k otázce roku 2024 a následnictví. Putin sice opakovaně odmítl změnu ruské ústavy, která by mu umožnila znovu kandidovat po ukončení druhého mandátu, ovšem tato možnost je podle Meyera, v případě, že se Putin rozhodne zůstat u moci, sázkou na jistotu. Pak se podle Meyera bude připravovat šachovnice pro ten doposud nejrizikovější Putinův manévr.