9.4.2020
Kategorie: Společnost

Proč si myslím, že by Roman Prymula neměl dostat Řád Bílého lva

Sdílejte článek:

JIŘÍ NEUMANN

Ze stránek deníku Blesk 6. 4. 2020 jsem se dozvěděl, že prezident republiky „chce panu profesoru Romanu Prymulovi udělit 28. října nejvyšší české vyznamenání Řád Bílého lva, protože si to zaslouží, neboť jeho razantní opatření vedla k tomu, že epidemie má daleko mírnější průběh než v jiných zemích.“

Pan Prymula (v dalším textu s omluvou vynechám jeho tituly) je v současné době náměstkem ministra zdravotnictví. Je rovněž epidemiologem. Pravděpodobně významným. Nikoliv však jediným. Nyní, kdy nás postihla pandemie (epidemie?) koronaviru, je hlavním organizátorem akcí proti jeho šíření. Je to totiž jeho práce, dělá ji a je za ni adekvátně placen. Kdo jiný by ji měl dělat? Je náměstkem MZ a ještě shodou okolností epidemiologem. Jestli ji dělá dobře, se teprve uvidí. Zatím jsme na začátku celé krize a celkové výsledky nás teprve čekají. Rozumím tomu, že ideální stav pro epidemiologa je, když se nikdo s nikým a nikde nestýká. Virus se proto nemá jak šířit. Nicméně řada významných odborníků doporučuje, abychom mysleli i na širší souvislosti a následky. Jedním z mnoha je prof. Pavel Kolář: „Výběr prostředků a opatření proti dalšímu šíření nemoci nesmí být v sekundárních důsledcích horší než následky vlastní nemoci. A to nejen co se týče důsledků zdravotních, ale i ekonomicko-společenských a dalších. (Zrádné je, že tyto sekundární důsledky nejsou na rozdíl od projevů nemoci v současné době tolik viditelné.) V medicíně je to velmi časté a eticky velmi diskutované téma. Pacient se sice vyléčí z dané nemoci, ale následky léčby jsou pro kvalitu jeho života horší než vlastní onemocnění. To je třeba mít neustále na mysli. Nemůžeme léčit za každou cenu, abychom pacienta dlouhodobě poškodili. Proto poškození v případě koronaviru musíme hodnotit nejen v rovině medicínské, ale právě i v rovině společenské, lidské (psychické), ekonomické a politické. Tomu musí odpovídat výběr prostředků pro boj s ním.“

Myslím, že úspěch boje proti koronaviru se ukáže až v budoucnu a pravděpodobně do konce října ještě jasno nebude. Proto myslím, že vyznamenání pro člověka, který dělá – doufejme že dobře – svou práci, je předčasné.

Podívám-li se do seznamu vyznamenaných Řádem Bílého lva v roce 2019, nacházím tam jméno genmjr. i. m. Josefa Ocelky (in memoriam), pilota bombardérů z druhé světové války. Srovnám-li s panem Prymulou, je to jako kdyby pan generál dostal řád za to, že absolvoval a výborně zvládl výcvik pilota bombardéru v Anglii. Myslím, že zhruba ve stejné fázi svých zásluh je nyní pan Prymula.
Další poněkud zarážející a nedávná záležitost v jeho kariéře je fakt, že byl odvolán ministrem zdravotnictví z místa ředitele FN Hradec Králové pro „závažné podezření ze střetu zájmů“. Dle webu Českého rozhlasu z 30. 6. 2016 Roman Prymula „měl podle ministerstva jako ředitel veřejné fakultní nemocnice inkasovat desítky milionů korun od společnosti Biovomed, která zprostředkovává klinické studie. Firmu přitom vlastnila a zřejmě doposud vlastní jeho dcera Karolína Prymulová“.

Nevím, jak tato záležitost nakonec dopadla, podobných afér probíhají desítky, ale jsem přesvědčen, že nositelé nejvyššího českého vyznamenání by měli být lidé nejen významných a vynikajících celoživotních zásluh, ale také ryzího charakteru. Dle mého názoru pan Prymula nesplňuje ani jedno toto kriterium. Domnívám se, že strach z nákazy ovlivňuje úsudek prezidenta více než je nezbytné a koronaviru přikládá větší význam než reálně má.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (21 votes, average: 4,05 out of 5)
Loading...