20.2.2018
Redakce
0
Kategorie: Ekonomika

Proč se daří válce proti hotovosti?

Sdílejte článek:

JAMES RICKARDS

Visa nedávno představila svou vlastní ofenzívu ve válce proti hotovosti. Jistým obchodům nabízí odměnu 10 000 USD, pokud v budoucnu odmítnou přijmout platbu v hotovosti. Nikoli překvapivě je též součástí války proti hotovosti jejich konkurence Mastercard, která zvyšuje své úsilí v motivaci obchodníků odmítat hotovost. Bloomberg píše o Mastercard:

[ad#textova1]

“Ředitel Mastercard Ajay Banga je jedním z nejhorlivějších podporovatelů odstranění papírové měny v USA. Poprvé vyhlásil hotovosti válku v roce 2010…“

Tyto soukromé snahy Visa a Mastercard existují bok po boku oficiálnímu úsilí eliminovat hotovost a odradit od ní v Indii, Austrálii, Švédsku a rovněž v USA.

Tyto snahy jsou vždy vykresleny v nejlepším světle. Soukromé společnosti hovoří o pohodlí a nižších nákladech. Vlády věc presentují jako vyvinutí tlaku na daňové podvodníky, teroristy a kriminálníky. Vlády vždy zmiňují praní peněz, obchod s drogami a terorismus jako výmluvu pro monitorování běžných lidí a odpírání jim možností použít hotovost, či dříve zlato.

Ale tzv. „bezhotovostní společnost“ je jen Trójským koněm pro systém, kde všechno finanční bohatství je elektronické a ztvárněné digitálně v záznamech malého množství mega-bank a investičních manažerů.

Když se tohoto dosáhne, bude pro státní moc jednoduché zabavit a zmrazit bohatství či ho podrobit konstantnímu sledování, zdaňování a dalším formám digitální konfiskace.

Válka proti hotovosti má dvě hlavní náplně. Tou první je nejdříve učinit obtížné obdržet hotovost. Americké banky budou nahlašovat kohokoli, kdo si vybere více než 3 000 dolarů cash, jako zapojujícího se do „podezřelých aktivit.“ Použijí termín ministerstva financí SAR (Suspicious Activity Report – Nahlášení podezřelé činnosti).

Druhou náplní je snížení počtu velkých bankovek. USA se zbavily v roce 1969 500 – dolarových bankovek a od té doby stodolarovka ztratila 85% své kupní síly. S trochu větší inflací se stodolarovka stane směšnými drobnými.

V minulém roce Evropská centrální banka oznámila, že přestává vyrábět 500 – eurové bankovky. Existující pětsetieurovky budou stále zákonnými platidly, ale nové už nebudou.

To znamená, že během času bude bankovek nedostatek a jedinci potřebující velkou hodnotu mohou cenu zvedat zaplacením nad nominální hodnotu, řekněme 502 € v malých bankovkách za pětsetidolarovku. Přirážka 2 € je v tomto případě záporným úrokem v hotovosti.

Skutečné břemeno války proti hotovosti padne na běžné lidi, více zranitelné zabavováním majetku skrze záporné úroky, ztrátou soukromí, zmrazováním účtu a omezeným výběrem hotovosti či převody.

Celým záměrem války proti hotovosti je donutit spořitele k digitálním účtům, aby jim peníze mohly být odebrány formou záporných úroků. Jednoduše se tomuto lze vyhnout přechodem k hotovosti.

Válka proti hotovosti je globálním úsilím vedeným na více stranách. Podle mě je nebezpečná z hlediska ztráty soukromí a rizika vládou zabaveného bohatství. Indie poskytuje nejdramatičtější příklad.

Jak by se nám líbilo jít večer spát a ráno se probudit s tím, že všechny bankovky nad 5 dolarů již pozbyly funkce zákonného platidla? To je v zásadě to, k čemu v Indii nedávno došlo.

Dobré je, že hotovost je stále převládající formou platby v mnoha zemích, včetně USA. Problém však je, že s nárůstem digitálních plateb a upadajícím využitím hotovosti dojde k bodu zlomu, kdy najednou nemá smysl hotovost používat z důvodu sovisejících nákladů a logistiky.

Potom co se využití hotovosti od jistého bodu scvrkne, zmizí úspory z výroby ve velkém a využití hotovosti může spadnout na nulu přes noc. Vzpomeňme, jak nosiče CD najednou zmizely, když se staly oblíbenými MP3 a streamingové formáty.

Takto rychle může hotovost zmizet.

Když válka proti hotovosti nabude těchto rozměrů, bude prakticky nemožné ji zastavit. Proto vždy říkám, že spořitelé a lidé s dlouhodobým výhledem by nyní měli nakoupit fyzické zlato, dokud jsou ceny stále atraktivní a dokud to udělat mohou.

Za těchto možných následků by člověk čekal, že se lidé válce proti hotovosti postaví. Ale někde to vypadá, že se děje opak. Nedávná studie odhalila, že více než třetina Američanů a Evropanů by neměla žádný problém vzdát se hotovosti a zcela přejít k digitalitě. Zvláště pak studie ukázala, že 34% dotazovaných Evropanů a 38% Američanů by preferovalo přechod k bezhotovostním platbám.

Za zmínku stojí, že Němci jsou vůči bezhotovostním platbám nejvíce rezistentní. Skoro 80% transakcí je v Německu provedeno v hotovosti a mnoho Němců kreditku vůbec nepoužívá. Zkušenost Němců s hyperinflací po 1. světové válce a následný měnový chaos po 2. světové válce v této rezistenci jistě hrají roli.

Shodou okolností v němčině slovo dluh znamená též vina.

Jiné země, jako Rumunsko či Bulharsko, které mají nedávné zkušenosti s měnovými a finančními krizemi, taktéž tíhnou k hojnému užívání hotovosti.

Samozřejmě není pochyb o tom, že digitální platby jsou pohodlné. Osobně používám kreditní a debetní karty, bankovní převody, automatické vklady a platby účtů. Nejjistější způsob, jak někoho ukolíbat k nečinnosti, je nabídnout mu pohodlí, které se rychle stane zvykem, bez kterého nelze být.

Faktor pohodlí se stává stále více převládajícím a spotřebitelé se uchylují od hotovosti k digitálním platbám, tak, jak se uchýlili od zlata a stříbra k papírovým penězům před sto lety. Ale až dojde k příští finanční panice, ti bez hmatatelného bohatství budou zcela na milost bankám a vládám, které budou rozhodovat, kolik svých peněz může jedinec denně přesně dostat.

Jen se zeptejme lidí, kteří toto zažili v minulých letech na Kypru, v Řecku a v Indii.

Jedno nebezpečí také tkví v tom, že digitální měna, převáděná kreditními a debetními kartami či jinými systémy elektronických plateb, je zcela závislá za zdroji energie. Dojde-li k výpadku proudu kvůli bouřkám, nehodám, sabotážím či kyber-ůtokům, digitální ekonomika bude zničena.

Proto je dobré si držet nějakou likviditu v papírových penězích (dokud je to možné) a zlatu či stříbru. Zvláště zlaté a stříbrné mince budou dobrými penězi v jakékoli části světa.

Já si značnou část majetku držím v nedigitální formě včetně nemovitostí, obrazů a vzácných kovů na bezpečném místě mimo banky.

Silně to doporučuji druhým.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Zdroj

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (23 votes, average: 4,91 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky