Pře
15.12.2014
Kategorie: Politika10 přečtení

Proč bohatnou politici?

Sdílejte článek:

GYÖRGY MAROSÁN 15|12|2014

Charakteristickou oblastí „zápasení volným stylem“ ve veřejném životě je vyzvídání o zbohatnutí politiků. Často se popisují různé případy – počínaje zaměstnáváním příbuzných, přes manipulaci s náhradami služebních (poslaneckých) nákladů až po „geniální“ investice do nemovitostí či akcií. Nyní se (v Maďarsku, pozn. red.) otevírá nová oblast pro nově zvolené politiky místních samospráv: svou práci mohou začít stanovením vlastních honorářů. A sice chci tomu věřit – a mnozí chtějí nás o tom přesvědčit -, že politik „pláče a směje se s lidem“, ve skutečnosti platí pravidlo: politik vždy pochodí dobře, nezávisle na tom, zda se lidu daří dobře nebo špatně.

[ad#hornisiroka]

Na otázku, co je příčinou toho, že politici zbohatnou rychleji, než běžní lidé, existuje složitá odpověď. Závisí od zákonů, institucí, pravidel kontroly a struktury veřejnosti, a samozřejmě od stavu ekonomiky. Ale existuje i další činitel, který identifikovala věda už dávno, občané ho často zažívají, a přece pravidelně něj zapomínají, když zvolí své zástupce, nebo když by se měli podívat na prsty zvolených. V moderních a demokratických společnostech se o postupu rozhoduje v selektivní soutěži. 

Kdo se v takové selektivní soutěži dostane na čelo, víme téměř s jistotou už 500 let. Niccolo Machiavelli ve své knize dokončené v roce 1513, která i dnes je vzrušujícím čtením – „Vladař“ – popsal typ úspěšného vůdce, kterého na jeho počest pojmenovali machiavellistický. Machievellista, jak to přesně odhalila psychologie, uvažuje chladnou hlavou a v každé situaci si vybírá chladnou logikou pro něj nejvýhodnější řízení. Svým spojencům se snadno otočí zády – má-li z toho výhodu – a vybere si pro sebe nejvýhodnější strategii nevyrušovaný morálními úvahami. Rozlišit osoby s vysokou, resp. nízkou Mach-hodnotou může tzv. Mach-test, vyvinutý pro měření machiavellismu.

[ad#hornisiroka]

Ale jak se chovají machiavellisti, pokud se dostanou do styku s penězi? Toto analyzovali maďarští výzkumníci ve svém článku, který publikovali v minulém měsíci. (Bereczkei Tamás et. Al .: Machiavellisták: ügyes döntéshozók v překladu: Machiavellisti: šikovní tvůrci rozhodnutí. 2014, Magyar Pszichológiai Szemle. 69. 2/1. 337-362.) Během pokusu „nahlédli“ i do mozku a zrodily se nové výsledky – významné i v mezinárodním měřítku. Při výzkumu používali obdobu tzv. hry na důvěru, která byla vyvinuta pro analýzu společenských vztahů. V této hře jedna osoba (investor) dostala 1000 Ft, z nichž podle svobodného rozhodnutí nějakou část odevzdala jí neznámé osobě (zástupci). Tyto odevzdané peníze vedoucí hry ztrojnásobil, pak se mohl zástupce rozhodnout, kolik z těchto peněz vrátí investorovi. Je jasné, že v takových hrách – jako i jinde v životě – se vynoří motiv chamtivosti a sobectví (co nejméně předat ze svých!), Jakož i instinkt spolupráce a důvěry (umožnit a opětovat vklad). V takových situacích se různí lidé rozhodnou různými způsoby, i proto jsou vhodné k tomu, abychom testovali chování machiavellistických politiků.

Výsledky jsou hodné uvážení: zatímco méně machiavellističtí investoři z 1000 Ft předali v průměru 550, ti s vysokým Mach-číslem jen 330 Ft. Nicméně, z příspěvku investorů – v roli zástupce – méně „macho“ vrátili investorům 230 Ft, vysoko „macho“ naproti tomu sotva 153 Ft. Úhrnem slabě machiavellističtí hráči měli na konci hry téměř o 2000 Ft nižší zisk než vysoko machiavellističtí. Výzkumníci usoudili, že silní machiavellisti „skrývají sobecké záměry a předstírají altruismus v přítomnosti jiných, ale stanou se přísným zastáncem vlastního zájmu, když to umožní situace“.

korupce

Výzkum tedy potvrdil už dříve vytvořený obraz o machiavellistech: dokáží lépe využívat pro ně výhodné situace, než ostatní, méně pociťují zábrany, kdy překračují pravidla. Mají rádi takové situace, kdy je možné lavírovat mezi nepřehlednými předpisy a silněji vnímají dřívější chování ostatních. Avšak jejich paměť je „selektivní“: křivdy si zapamatují navždy, ale rychle zapomenou na své dobrodince. Neustále a bez emocí „monitorují“ chování jiných a okamžitě „odreagují“ změny. To je důvodem toho, že – navzdory jejich „toxickým“ vlastnostem jako narcismus a paranoia – jsou ve svých společenských vztazích úspěšnější, než průměrní lidé. Důsledkem toho se v ekonomice i v politice vyselektují jako vedoucí právě machiavellisti. Možná, že všední člověk intuitivně odmítá chování machiavellistů, ale jelikož je vidí v konkurenci vedoucích jako přesvědčivější, právě jeho hlasy obsadí většinu vedoucích postů.

[ad#velkadolni]

Na to, aby machiavellisti setrvali na svých vedoucích postech – nezávisle od jejich skutečného výkonu – musí být splněny dvě podmínky: nejsou pokuty a je zajištěna anonymita. Totiž, pokud uvnitř organizací – majitelé či straničtí aktivisté – prominou (přehlédnou) sobecké chování vedoucích a schválí jejich setrvání v pozici, potvrdí je ve víře, že mohou bez následků rozdělovat sami sobě peníze. Tímto si organizace vykopou vlastní hrob. Kromě toho, pokud se občané smíří s tím, že fakta jim zůstanou utajena a politici zabraňují vytvoření přehledného systému, ve kterém by leckdo – opoziční, provládní i nestraník – mohl nahlédnout za kulisy a odhalit ty, kteří rozdávají peníze sami sobě, pak si demokracie vykope vlastní hrob.

ZDROJ: György Marosán 

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
10 přečtení
(11 votes, average: 5,00 out of 5)

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.