23.6.2025
Kategorie: Exklusivně pro PP, Historie

Připomenutí našim „milým Henlainovským spoluobčanům“

Sdílejte článek:

MIROSLAV KELNAR

Nadpisem článku chci připomenout slova, která před pár lety údajně pronesl bývalý ministr kultury za KDU – ČSL Herman na sudeťáckém sjezdu v Německu, a vlastně na tato ostudná slova navázal svojí návštěvou na stejné akci tento rok i český ministr školství Bek. Proto vidím na místě, zde připomenout těm, co volí strany, ze kterých tito dva pocházejí, komu tito dva účastníci sudeťáckého sjezdu v Německu vyjádřili podporu a komu slouží.

Popisem událostí, které se odehrály v noci z 30.10. na 31.10. 1938 v jednom moravském městečku nazývajícího se Moravská Chrastová chci demonstrovat, co byli zač ti naši tzv. „milí spoluobčané“, a co tito Sudeťáci dokázali páchat na bezbranných Češích opuštěných tzv. spojenci z Velké Británie a Francie při útoku na toto moravské městečko.

Co stojí za pozornost na tomto případu útoku na české občany Moravské Chrastové, je skutečnost, že šlo o ozbrojenou srážku mezi Sudeťáky a českými vojáky, která se udála měsíc po podpisu Mnichovské smlouvy, tedy řekněme v období, kdy už mělo polevit násilí a napětí mezi českým a sudetským živlem. Němci přece dostali od našich tzv. “spojenců“ v Mnichově, co chtěli, tak proč potřebovali dále provokovat a válčit proti Čechům?  Strategicky chápáno, Němci přece měli stále ještě hrát před světem na ty, co nechtějí nic jiného, než mír, takto to tenkrát Hitler prohlašoval, „chci Sudety a pak už nic jiného“. Věřili mu tenkrát ti naši tzv. „spojenci“? Podle mého ne, jen ho chtěli vyzbrojit z českých zbraní a otevřít mu cestu k útoku na SSSR.

Jsem příznivcem historických pořadů v televizi o 2. světové válce, ale to, jak zejména pořady z Velké Británie manipulují s událostmi kolem 2. světové války, to je neskutečné. Nedávno jsem se dokonce dozvěděl, že Bělorusové radostně vítali Hitlera, když vstoupil do Běloruska. To si snad ti angličtí profesoři spletli s Ukrajinci. Ještě druhou věcí, která mě ve stejném pořadu šokovala, bylo, že prý SSSR a Německo byli před 2. světovou válkou spojenci. Samozřejmě, že tito „cnostní“ historici z hrdého Albionu popírají jakýkoliv podíl Mnichovské smlouvy na vzniku 2. světové války. A v těchto jejich pořadech ani slova o tom, jaké byly záměry Němců s námi Slovany, všechno je jen směrováno na to, že přestože byl SSSR spojencem Německa, tak že cílem Němců ve 2. světové válce bylo hlavně zničit bolševismus. To se snad fackuje mezi sebou, copak jsem spojencem s tím, co mě chce vyhubit? A přitom v těchto pořadech žádné špatné úvahy o tom, jak plánovali Němci zatočit s námi Slovany. Ještě pár let a už budou tyto anglické pořady tvrdit, že Češi byl spojenci Hitlera, a že nebylo většího kamaráda za 2. světové války, než Slované a Němci. Tyto konstrukce anglických historiků zajisté potřebují na straně diváka jen tupé nevzdělané stádo.

Vraťme se k osudu Čechů v Moravské Chrastové v předvečer druhé světové války. V době útoku  tzv. ordnerů na Moravskou Chrastovou byly již vlastě vytýčeny hranice mezi Sudety a českými zeměmi, respektive mezi tehdejším Německem a Československem, kdy Moravská Chrastová byla podle počtu obyvatelstva hlásícího se k české národnosti přiřazena k českému území. Podle dobových zdrojů z roku 1930 z celkového počtu 1341 obyvatel, tam žilo 811 Čechů a 501 Němců, a proto přičlenění tohoto městečka k českému území bylo nesporné.

Přes tuto skutečnost se Sudeťáci s Hitlerem v zádech cítili natolik silní, že na toto městečko zaútočili se zbraněmi v noci z 30.10. na 31.10.1938 v sile cca 400 bojechtivých osob, dnes bychom řekli teroristů, aby toto převážně české osídlení násilím dobyli a připojili je k Německu.

Nakonec to tak bohužel i dopadlo, ale oficiálnímu začlenění převážně českého městečka do Německa předcházel právě tento ozbrojený střet, který prokázal jednak to, že jako Československo jsme již v té době tahali za kratší konec, a dále i to, že našim tzv. západním spojencům bylo úplně jedno, jak je nakládáno se zmrzačeným Československem a jeho lidem. Musím dodat, že právě těch spojenců, kteří se zavázali v této Mnichovské smlouvě, že garantují integritu alespoň zbytku tohoto okleštěného Československa.

Tato událost v Moravské Chrastové byla již předzvěstí dějů budoucích a byla také důkazem, že celá ta ostudná mnichovská komedie byla jen trapným mezistupněm před záborem celého našeho území, ke kterému pak došlo k 15.3.1939.

Při útoku přes stanovenou demarkační čáru z konce října 1938 této zdivočelá smečka ozbrojených ordnerů zajala na českém území a odvlekla na německou stranu 78 českých občanů *). Česká armáda však tentokrát zareagovala rázně a druhý den dopoledne Moravskou Chrastovou dobila zpět, i když tato česká armáda byla početně podstatně slabší než sudetské freikorpsy z nedalekých měst Svitavy a Moravské Třebové. Jak příznačné je, že tentokrát jsme ty Skopčáky hnali zpátky do kopců, odkud kdysi slezli. Při boji však zahynuli 4 čeští vojáci a jeden civilista a bylo zraněno dalších 6 českých vojáků. Ti odvlečení čeští civilisté a vojáci byli propuštění až po diplomatických jednáních mezi Němci a Čechy za tři dny poté.

Tímto ozbrojeným útokem na Čechy vyslali Němci již koncem října 1938 jasný signál, že nehodlají respektovat ani tu zrádcovskou Mnichovskou smlouvu podepsanou 29.9.1938 v náš neprospěch. Jako akt částečného zadostiučinění je možno brát rozhodnutí Mimořádného lidového soudu krátce po válce, podle kterého byli někteří z tehdejších sudetských útočníků souzeni a někteří z nich pověšeni.

Připadá mi fantasmagorické, že někdo může vůbec myslet vážně, že jsme tu po válce mohli pokračovat v soužití s Němci, a že by stačilo jen, že si sudetští Němci jako výraz denacifikace doma za kůlnou spálili ty svoje esesácké uniformy a sundají ze stěny obraz Hitlera a dají ho na půdu za komín pro strýčka příhodu. A takovýmto způsobem by se ti Sudeťáci vyrovnali s těmi 6 lety brutální okupace a zamázli by všechny ty české oběti, a mohlo by se tu prý nadále pokračovat v tom údajně předválečném „harmonickém“ soužití.

Jen taková hypotetická otázka co by, kdyby; dokázalo by dnes Německo odolat pokušení, že může přes svou třetinovou menšinu v ČR silně ovlivňovat českou politiku? Myslím, si že by neodolalo. Stačí jen pozorovat, jak tu již pracuje jejich 5. kolona sestavená zatím jen z kolaborujících Čechů.

Na konto současných Sudeto – českých vztahů jen trošku zauvažuji, proč tady projevuje Bernd Posselt – mluvčí Sudetoněmeckého landsmannschaftu takovou péči o  česko – německé vztahy? Jak jsem si mohl sám na své vlastní kůži zažít při jedné cestě ve vlaku v roce 2021 právě v okolí města Moravská Třebová, kdy jsem se dal do řeči s jednou Sudeťačkou ze Slezska, a zjistil jsem, že u těch Sudeťáků neexistuje vůbec žádná sebereflexe a jejich náhled na události 1938–1945 je takový, že oni nic špatného vůči nám neprovedli, jen ti Češi se jim pomstili za jejich prohranou válku tím, že je okradli a vyhnali.

Ta Sudeťačka ze Slezska ve vlaku mi to podala asi tak, že „vám Čechům bylo dobře, to naše kluky všechny poslali do SS divizí a museli jít ke Stalingradu a vy si nedovedete představit, co oni tam zkusili“. Řeknu vám, že jendo oko by nezůstalo suché.

Jistě jste zaznamenali nedávno, že právě v tomto okrese Svitavy byla zavedena Němčina jako druhý úřední jazyk. Teď se snad budou učit potomci těch napadených občanů z Moravské Chrastové pracujících na úřednických místech povinně Němčinu, aby tím vzdali čest a úctu potomkům těm ordnerů, co je v roce 1938 napadli?

Četl jsem někde, že polovina těch mlátiček z Pečkárny, že byly Sudeťáci a ti určitě dělali svoji „práci“ s nasazením a láskou. A toto máme všechno zapomenout a udělat tzv. vyrovnání se s minulostí? Je také dobré nést na vědomi starou pravdu ve vztahu k naším tzv. spojencům, že kdo jednou zradí, zradí vždy.

Jsme opravdu tak zaprodaný národ, že si necháme lidmi jako je ministr Bek a bohuželpremiér Sudetomil Fiala šlapat po své národní cti? Řada kolaborantů utekla na konci války do zahraničí, aby se vyhnuli trestu, a ti dnes mají i možnost, hlasovat v českých volbách a mstít se našemu národu za prohranou vojnu.

Stačí tu jen připomenout Ukrajince Nestora Holejka, který žil před válkou nějaká léta v Praze, a když přišli Němci v roce 1939, tak se stal konfidentem Gestapa v českém odboji a po válce si ho stáhli k sobě CIA jako svého zaměstnance a tento člověk spokojeně dožil jako vážený občan v USA. A pokud jsem správně pochopil ta nová volební pravidla schválená touto Pětidemolicí, tak potomci Nestora Holejka v USA dnes mohou požádat o české občanství a volit v nadcházejících českých parlamentních volbách. Je toto vůbec možné? A to není určitě jediný příklad, kdy dáváme příležitost zasahovat do našeho živote pohrobkům německých kolaborantů a konfidentů Gestapa.

Za mě jen, český národe, vzpamatuj se.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (24 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
10 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)