POKROKOVÝ EUROOBČAN: Co přinesl listopad 2019
POKROKOVÝ EUROOBČAN
Listopad byl velkým svátkem pro nás všechny, co smýšlíme proevropsky, jsme kosmopolitní, zcestovalí a máme nadprůměrné vzdělání. To obrovské občanské vzepětí, které se snažilo napravit to, co napáchal nevzdělaný venkovský volič, mě naplnilo velkým optimismem. Věřím, že se už brzy dočkáme systému, kdy bude hlasu proevropsky smýšlejících pokrokových občanů přikládána větší váha než běžnému hlasu odevzdanému ve volbách. Ty úžasné dny, které jsem v listopadu zažil, mě možná trochu uspaly, takže jsem na svém profilu napsal méně glos než obvykle. Zde přináším jejich shrnutí.
Znovu jsem se vrátil k motoristickým závodům. Při čtení článku o nových pravidlech v závodech Formule 1 mě napadlo hned několik dalších nápadů, jak motoristické závody upravit tak, aby naplňovaly požadavky dnešní doby.
Nad motoristickými závody jsem se tady zamýšlel před časem, dnes je příležitost myšlenku ještě rozvést. I když soutěživost mezi muži za volanty považuji za neandrtálský přežitek z doby vrcholu kapitalismu ve 2. polovina 20. století, nebráním se tomu, aby se s automobily i nadále závodilo. Ale místo agresivního předhánění se v tom, kdo nejvíc vytočí motor, kdo vytvoří největší oblak dýmu, kdo nejvíc sjede pneumatiky a díky tomu všemu dojede před ostatními, bychom měli hodnotit jiné aspekty jízdy. Pokud má nejmladší generace vzhlížet k nějakým vzorům z motoristického sportu, neměl by to být ten nejbezcitnější a nejagresivnější v závodním poli. Proto navrhuji, aby se v motoristických soutěžích závodilo v tom, kdo pojede nejekologičtěji, kdo poruší nejméně dopravních předpisů a kdo se chová nejohleduplněji ke svým soupeřům, všem dalším lidem kolem závodiště, k přírodě i k samotnému závodnímu vozu. Pokud budou mít motoristické sporty právě takovou podobu, dokáži si představit jejich existenci i v nadcházející ekologicky odpovědnější době.
Česká fotbalová reprezentace dala košem nacionalismu a přichystala pro naše hráče nové dresy v neutrální zelené barvě.
A znovu sportovní příspěvek. Před časem jsem vyzval k tomu, abychom se osvobodili od přežitého nacionalistického pojetí sportu. V dobách, kdy celý svět (nebo minimálně Evropská unie) tvoří jednu velkou rodinu, je zápolení, ve kterém proti sobě nastupují jednotlivé státy, zpátečnickým reliktem hanebné minulosti našeho kontinentu a připomínkou historických konfliktů a válek. Začíná to nesvárem na hřišti, končit to může tanky a děly. Proto jsem s nadšením přijal zprávu o tom, že Fotbalová asociace České republiky upustila od nacionalistického pojetí sportu, vypoklonkovala z dresů národní barvy, které jsou pro každého myslícího člověka v současné době jen symbolem naší malosti a čecháčkovství, a rozhodla se přijít s dresy neutrálními, které v některých nacionalistických a nacistických neandrtálcích nebudou vzbuzovat nějaké pocity pochybné národní hrdosti. Mě by potěšilo, kdyby se v této modernizaci zašlo ještě dál. Proč by například oba soupeřící týmy nemohly nastoupit v úplně stejných dresech, aby tak daly najevo naši evropskou jednotu? A proč by vlastně měly týmy hrát proti sobě? Rád bych se jednou dočkal takového harmonického zápasu, že by všech 22 hráčů utvořilo uprostřed hřiště jakési kolečko a ve vzájemné shodě, míru a porozumění si míč navzájem přihrávali. A je úplně jedno, zda hráčovi ze stejného týmu či z týmu soupeře. Byl by to krásný projev našeho mírového soužití, které už nikdy nic v budoucnu nemůže ohrozit. A diváci by si z takového zápasu rozhodně přinesli optimističtější a přátelštější náladu než ze sledování nějakých soubojů.
Bez povšimnutí jsem nemohl nechat ani vztyčení sochy černošského prodavače drog v Berlíně.
Jsem moc rád, že v Německu našli odvahu ke vztyčení této mediálně propírané sochy afrického drogového dealera. Vím totiž moc dobře, proč některým lidem tolik vadí. Tato socha je totiž mementem a současně apelem na naše špatné svědomí. My v Evropě žijeme v blahobytu, který nám spadl z nebe a ke kterému přispělo i naše vykořisťování lidí z jiných kontinentů. A dnes? Místo abychom historickou nespravedlnost napravili, vzdali se našich výhod a pohodlného života a dali naše prostředky k dispozici těm, kteří neměli tolik štěstí, jsme natolik lhostejní a bezohlední, že někteří z těch, ke kterým máme historický dluh, jsou nuceni prodávat drogy. Hanba nám všem a dobře nám tak, že nám to tato socha může každý den připomínat.
Podpořil jsem akci vyzývající k tomu, aby lidé před obdarováváním svých blízkých upřednostnili obdarování organizace Člověk v tísni.
Přiznejte si to, hlavně vy, co žijete sevřeni konzervativním prostředím v dávno překonaném rodinném uspořádání. Ač jsou vánoční svátky časem, kdy jeden obdarovává druhého, většina z vás se jistě chová jako banda sobců, kteří myslí jenom na své příbuzné či blízké. Těm dáváte honosné dárky, těšíte se na rozzářené oči vašich bílých dětí žijících v blahobytu, za který nevděčíte sobě, ale především našemu členství v Evropské unii. A myslíte si, že děláte něco skvělého. Ale tak to navzdory vašemu přesvědčení není. Skutečný dárek je ten, který věnujete lidem, se kterými vás nepojí příbuzenská či jiná přízeň. Za pouhé necelé 2 000,- Kč můžete obdarovat Šimona Pánka a jeho organizaci Člověk v tísni. Dostanete za to stolní těžítko, ale hlavně pocit, že jste přispěli na důležité věci, které pro nás všechny tato organizace dělá. Přednášky o islámu ve školách vedou k tomu, že jsou vaše děti chráněny před xenofobními myšlenkami. Organizování skupin, které pro vás budují přívětivější prostředí na internetu a čistí ho od nežádoucích názorů. Podpora a vyzbrojování utlačovaných čečenských muslimů v putinovském Rusku. Společnost Člověk v tísni má obrat 2 miliardy Kč a může nabídnout bohaté zkušenosti, neboť nejlépe ví, kde jsou vaše peníze potřeba více než k uspokojování rozmarů vašich rozmazlených dětí.
Internetovými diskusemi také rezonoval článek o zpátečnickém přístupu Marka Ebena, Karla Šípa a podobných fosilií k moderování.
Nad všeobecným iracionálním obdivem k moderátorovi Marku Ebenovi kroutím hlavou už delší čas. Za jeho uhlazeným a decentním projevem se totiž často skrývá i humor naprosto nevhodný, včetně dávno přežitého a zavrženíhodného humoru černého. Ano, z bavičů populárních mezi nevzdělaným plebsem patří Marek Eben stále k těm kvalitnějším, ale řekněte mi. Fakt máme obdivovat někoho, kdo např. moderoval pořad Ruská ruleta, kde rádoby baviči Oldřich Kaiser a Jiří Lábus převlékali za ženy (první hlavně za puberťačky, druhý za starší dámy) a primitivním způsobem se je snažili imitovat? Sám Marek Eben se podílel na zesměšňování obézních dětí v seriálu Kamarádi. A co je ještě horší, Marek Eben moderoval pořad O poklad Anežky české, který se svou glorifikací hanebné historie našeho malého slizkého národa snažil v divácích probouzet ty nejnižší nacionalistické plody, které dnes sklízíme ve formě nedůvěry našich nevzdělaných spoluobčanů k Evropské unii a dalším nadnárodním institucím.
Zděsil jsem se nad výsledky jakéhosi průzkumu, který odhalil, že mezi lidmi vzrůstá hrdost na naši státní příslušnost.
iRozhlas.cz přináší velmi alarmující výsledky výzkumu. My všichni, co neustále poukazujeme na všechny hanebné vlastnosti, kterými se náš malý zaprděný národ zapsal do historie, musíme pracovat ještě usilovněji, abychom potlačili tento probouzející se nacionalismus, pseudovlastenectví a jiné nízké pudy už v samotném zárodku. Věřím, že společně s veřejnoprávními médii tuto statistiku vrátíme zase do přijatelných mezí a hrdost na naše malé poměry konečně zmizí v propadlišti dějin. Buďme hrdými Evropany a nenechme se stáhnout zpátky do našeho smradlavého rybníčku.
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.
Příspěvky za měsíc květen 2022:
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Silvia Ambrogini 250,- Kč, Vladimír Kudrna 1000,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Anonym 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Miroslav Andreska 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Hana Válková 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Pavel Fila 50,- Kč
Celkem za měsíc: 4 750,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
(22 votes, average: 4,77 out of 5)
Loading...Podobné příspěvky
Exportní artikl České republiky, o kterém...
LUBOMÍR VYLÍČIL Že je naše vlast exportně orientovanou zemí, o tom si štěbetají i vrabci na střeše. Nejde si
Tečka sledovačka?
LUBOMÍR VYLÍČIL Jak už všichni víme, covidová šikana obyvatelstva za pár dní končí. Po 9. únoru už po vás nikdo