9.6.2018
Kategorie: Společnost

Pohádka o dvou třešničkách

Sdílejte článek:

ILJA KRAVAL

Kde bylo tam bylo, za desatero horami a desatero řekami, vyhrály volby dvě malé roztomilé třešničky. Byly to hodné třešničky a myslely to s lidmi jenom a jenom dobře. I pustily se hbitě do díla a všude, kde se dalo, začaly pomáhat obyčejným lidem.

[ad#textova1]

Nejprve třešničky rozdaly levné dotované půjčky na stavby rodinných domů a lidi jim zatleskali.

Pak vydaly zákaz odvodu zisku zahraničních společností za hranice, daně rozdaly a lidi jim zatleskali.

Se snížením cen potravin byl trochu problém, trochu se cukali majitelé pekáren, ale těch bylo málo, takže teď už máme pekárny státní. Lidi tleskali ceně 2 Kč za chleba ještě hodně dlouho! To byla doba!

Samozřejmě, dá rozum, aby nebylo drahé obilí do státních pekáren, bylo třeba združstevnit, ale to už máme zkušenosti.

S nájmy, tam se trochu zacukali majitelé domů (vyděrači hnusní, kolik by za to bydlení ještě nechtěli!). Ale šlo to hladce, když máte podporu, takže nakonec rádi ty domy odprodali státu za babku. Kdo by nechtěl bydlet za 7 stovek v pětipokojovém bytě, že. Takže lidi tomu taky zatleskali.

A studentům se zaplatily všechny výlohy studia, počínaje kolejemi až do posledních skript, žádné školné. Potlesk sice už vlažnější, ale ten si nakonec dovedeme zajistit.

Doktory a léky samozřejmě všechno všem zadarmo, lékárny a nemocnice jenom státní.

A levná auta nechcete? Ano? Takže státní automobilka se státní cenou: Lidové autíčko z plastu za 50 000 Kč, no nekupte to!

A pak to začalo tak nějak skřípat. Mám, milé děti, pokračovat? Ale to už není pohádka, ale horor.

Zahraniční společnosti prý odešly, protože se u nás nedá podnikat. Ale my víme, jak to s nimi je! Jdou jen za ziskem a my se nenecháme od nich ožebračovat. Čert je vem, máme národní podniky a ty jsou jen naše!

Trochu máme malý problém s domy s nízkým nájmem, že se tak nějak rozpadají. To je sice pravda, ale přece hlavní je, že lidi mají vůbec kde bydlet! Na to nezapomínejme!

No a potom jsme zavřeli trh se zahraničím, zavedli tuzexové bony a nekonvertibilní měnu. Ono, když chcete dotovat potřebné věci pro lidi ve velkém, a to chceme, že ano, tak s tím levným dotovaným hospodářstvím otevřít se Západu, tak to bychom určitě neustáli, a to přece nechcete, že ne?

Jo a taky drobnost, uzavření hranic, jinak by nám tady z té dotované láce s levnou pracovní silou a studiem zadarmo všichni schopní utekli na Západ. To byste fakt chtěli?

Ještě abych nezapomněl na pořadníky na ta naše auta. Vždyť jsou levná. Kdo počká třebas 10-15 let, tak ho nakonec dostane. Kdo tleská víc, tak možná i dřív!

Jo a zdravotnictví,.. no…ale je zadarmo!

Měli jsme taky nějaké drobné problémy s remcaly. Takže kdo netleskal, tak byl proti nám, a bylo to. Že někteří z nich to prý nepřežili? To je ale jenom jejich chyba, vždyť přece kdo mlčel, měl se za nás dobře.

Tak milé děti, a zazvonil zvonec a pohádce je doufám už jednou provždy konečně sakra konec!!!

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Ilja Kraval

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (10 votes, average: 4,60 out of 5)
Loading...