31.12.2017
Kategorie: Společnost

Pět fází ovládnutí korporace neomarxisty

Sdílejte článek:

MIKE/VOX DAY

1. Infiltrace. Do korporace nastoupili neomarxisté oddaní myšlenkám sociální spravedlnosti, diverzity, anti-rasizmu a multikulturalismu, ale v rámci společnosti zatím nemají žádný významný vliv ani autoritu. Zaměstnanci jsou najímáni, propouštěni a povýšeni na základě zásluh nebo konexí. Marketing má tendenci odrážet produkty a služby společnosti.

[ad#textova1]

2. Lehké ovládnutí. Neomarxisté co infiltrovali korporaci, se začali přesouvat do svých preferovaných oblastí, jako jsou lidské zdroje a marketing, ale nemají žádný skutečný vliv na politiku společnosti ani na firemní strategii. Začínají se objevovat příležitostné zmínky o “diverzitě”, ale ve skutečnosti se zatím nemění pracovní postupy. Marketing je stále většinou o produktech společnosti, ale nyní se začínají objevovat některé nepravděpodobné scénáře (např. černoch jako model v zemi, kde téměř žádní černí nejsou).

3. Mírné ovládnutí. Neomarxisté nyní kontrolují lidské zdroje, které jsou využívány jako strategická základna, která má vliv na ostatní oddělení i na výkonný tým. Podnikový marketing začíná věnovat větší pozornost signalizací “progresivity, inkluzivity, tolerance a otevřenosti” firmy než prodeji vlastních produktů. Manažeři jsou povzbuzováni, aby najali rasově a etnicky různorodé kandidáty a aby přestali trestat zaměstnance s nízkou výkonností, kteří patří k “utlačovaným menšinám”. Lidské zdroje začínají uskutečňovat povinná osvětová jednání s konzultanty ohledně diverzifikace. Kvalita zákaznické služby společnosti začíná prudce klesat.

4. Silné ovládnutí. Neomarxisté nyní ovládají vysoká místa v korporaci a strategická střediska. Významný počet lidí z výkonného týmu a rady je oddáno myšlenkám sociální spravedlnosti a často o tom mluví velmi veřejně. Implicitní kvóty pro najímání menšin jsou ukládány a je téměř nemožné vyhodit někoho patřícího k “utlačované menšině”. Lidské zdroje otevřeně diktují firemní politiku zaměstnancům, často bez konzultace s vedoucími pracovníky. Marketingové materiály nejenže signalizují firemní oddanost myšlenkám“progresivity, inkluzivity, toleranci a otevřenosti”, ale otevřeně podporují různé progresivní témy sociální spravedlnosti. Korporace vykazuje lhostejnost vůči své stálé zákaznické základně a začíná být posedlá novými zákaznickými skupinami a trhy, které ale většinou existují pouze v představách neomarxistů.

5. Plné ovládnutí. Korporace věnuje významné zdroje různým “progresivním” tématům, které nemají absolutně nic společného se hlavními obchodními aktivitami firmy. Lidské zdroje jsou přeměněny na plnohodnotnou inkvizici, která si vynucuje svou politiku bez jakékoliv zdrženlivosti a strach z ní mají všichni od běžných zaměstnanců až po předsedu představenstva. Generální ředitel má pravidelné proslovy o “sociální spravedlnosti, nutnosti diverzity a inkluzivity” místo skutečné podnikové strategie a marketingové materiály jsou tak plné “progresivních” témat, že je těžké říci, co společnost skutečně dělá nebo co prodává. Společnost otevřeně opovrhuje svými zákazníky.

V Čechách situace zatím není tak špatná. I neomarxisty nejvíc infikované korporace jsou zatím maximálně ve fázi 2-3, tedy lehkého až mírného ovládnutí. Do této fáze bych dal třeba český Lidl. Jeho kampaně s černošským modelem a s řeckými kostely bez křížů se naštěstí setkali s tvrdým odporem, tak pochybuji, že Lidl pokročí do další fáze. Navíc v Čechách nejsou žádné výrazné etnické nebo náboženské menšiny, co neomarxistům dost ztěžuje práci, protože nemají zatím za co a pro co vlastně bojovat.

V západní Evropě a za Atlantikem je ale situace mnohem horší. Například americká NFL – National Football League je minimálně ve fázi 4, když hráči NFL se odmítají postavit při hraní americké hymny, navzdory tomu že si to fanoušci přejí. Jsou v tom podporováni i svými šéfy. A to navzdory tomu, že prodeje lístků na NFL díky tomu prudce klesají. Vydavatel komiksů Marvel je pravděpodobně ve fázi 5. Facebook, Google, Twitter a Apple budou někde ve fázi 3-4.

Mnozí pravičáci jsou znechuceni tím, že jsou korporace ovládnuty neomarxisty. Tyto korporace pak třeba jako facebook, nebo twitter blokují lidi s nepohodlnými názory. Někteří pak volají po regulaci těchto korporací státem, ale nemyslím si, že to je dobrý nápad. Je nutné si uvědomit, že čím je korporace víc ovládnutá, tím je pro ní problematičtější plnit svou základní funkci – poskytovat kvalitní služby a produkty za rozumnou cenu svým zákazníkům a vykazovat zisk. Bez státní pomoci pak tyto korporace dříve nebo později zkrachují, nebo jsou nuceny svou politiku změnit. Takový Marvel, nebo NFL už draze platí za své ovládnutí neomarxisty. Jediné riziko spočívá v tom, že korporace získají od státu různé výhody, díky kterým nemůže proti nim vzniknout rozumná konkurence. Může se jednat o daňové úlevy, které konkurenti nemají, regulace, které brání vstupu do odvětví a podobně. Takže místo volání po regulaci facebooku, nebo twitteru bychom měli volat po co největší deregulaci a svobodě, ať můžou bez problémů vzniknout konkurenti těchto korporací.

[ad#pp-clanek-ctverec] 

Zdroj: Vox Day

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (23 votes, average: 4,57 out of 5)
Loading...