Pře
23.3.2017
Kategorie: Ekonomika27 přečtení

Opravdu máme příliš nízké daně?

Sdílejte článek:

SvS

V médiích se objevil zajímavý text ohledně výše daní v ČR. Článek s komentářem, který dovysvětluje úvahu a nastiňuje řešení si dovolujeme předložit k zamyšlení i našim čtenářům: Potřebuje Česko zvýšit daně? ČSSD tvrdí, že ano, protože je má nižší než ostatní země EU. Ekonomové většinou ale tuto myšlenku nesdílejí. A třeba statistiky vyspělých zemí světa ukazují, že u nás zdaleka tak nízké zdanění příjmů není.

[ad#clanek-respo]

Podle dlouhodobého programu, který ČSSD schválila na sjezdu v Brně, je hladina daní výrazně pod úrovní vyspělých evropských ekonomik i celé EU. „Naše nízká úroveň daňové kvóty podlamuje státní rozpočet a vynucuje si rozsáhlé škrty ve výdajích,“ píše se v něm. Pokud se ale podíváme na statistiky OECD vyspělých zemí světa, zjistíme, že Česko je, pokud jde o zdanění průměrných příjmů rodin, na průměru.

To pokud jde o domácnost s jedním živitelem a dvěma dětmi. Jedinec bez dětí ale už platí výrazně vyšší daně, než je průměr. Navíc i nedávné evropské srovnání ukázalo, že ze své práce odvádíme státu 57 %, což je hodně. V žebříčku 57 zemí a jejich metropolí, sestaveném švýcarskou finanční společností UBS, se Česko umístilo vysoko — na 20. místě. Také ekonomové jsou přitom přesvědčeni, že cesta k tomu, aby bylo dost peněz na veřejné výdaje, vede jinudy, než přes vyšší zdanění příjmů lidí.

Markéta Šichtařová, Nextfinance: Technicky vzato je pravda, že patříme mezi třetinu zemí s nejnižší daňovou kvótou v EU, jenomže… Zdravá země je taková, která má nízké daně. To, že většina vyspělých zemí má daně vysoké, nesvědčí o jejich vyspělosti, ale o tom, že i tyto vyspělé ekonomiky jsou nemocné. Problém našeho státního rozpočtu není v tom, že bychom málo vybírali na daních. Problém je v tom, že příliš mnoho peněz z rozpočtu rozhazujeme na zbytečné úřady a úředníky, zbytečné projekty spolufinancované EU. Logika by tedy měla být přesně opačná: Snižme veřejné výdaje, a zas bude s rozpočtem dobře, aniž bychom museli obírat lidi o peníze, které si vydělají.

Lukáš Kovanda, Cyrrus: Podlomený rozpočet? Vždyť jsme loni vykázali nejvyšší rozpočtový přebytek v historii ČR! A do značné míry proto, že vláda ani nevěděla, za co má peníze získané na daních občanů ČR — a z fondů EU — vůbec utratit. Máme jedny z nejzdravějších veřejných financí v EU. A jsme i jednou z nejrovnostářštějších zemí v EU, protože daně a sociální odvody pomáhají v ČR účinně tlumit mzdovou nerovnost. Míra ohrožení chudobou je pak v ČR nejnižší ze všech zemí EU. Pokud zvýšíme daně, zdraví veřejných financí poškodíme, neboť demotivujeme schopné lidi či perspektivní firmy, které dávají práci stovkám, ba tisícům z nich.

Tolik k tématu daní uveřejnil internetový deník: zdroj.

Pozn. red. Svobodný svět: Lidé v zemi prostě musí napřed zbohatnout. Když se nejprve zvýší daně, dopadne to jako v Súdánu, Čadu nebo Indii. Podle mého soudu, je špatně koncipován celý systém zdaňování. Místo aby vláda vypočetla co nejpřesněji hodnotu svých budoucích výdajů a na základě nich se stanovovalo daňové zatížení s nějakou perspektivou, že případný nadvýběr bude v nějaké formě vrácen plátcům zpět, vlády se pokouší vydojit z ekonomiky maximální množství prostředků a za ně si jednak nakupovat voličskou přízeň, jednak je utápět v neefektivních pokusech o státní podnikání. Daleko raději bych viděl něco takovéhoto:

  • Skoncovat s praxí, že každý nový ambiciózní ministr financí se chce zapsat do dějin nějakou převratnou reformou v oblasti daní.
  • Změny zavádět pod heslem „žádná revoluce!“ Prudké změny přinášejí nejistotu. Nové vyhlášky a zákony nesmí být delší a složitější než předpisy, které se ruší (zákon zachování rozsahu legislativy, který aplikuje například Kanada).
  • Daňové sazby by měly směřovat k nižším hodnotám při současném rozšiřování daňové báze, tj. odbourávání výjimek.
  • Chudý český daňový poplatník nesmí finančně sponzorovat bohaté nadnárodní korporace formou investičních pobídek; velké společnosti neinvestují kvůli charitě, ale kvůli svému zisku. Domácí kapitál musí být konečně zrovnoprávněn s kapitálem zahraničním: jedině tak dividendy přestanou utíkat ze země.
  • Neexistuje žádná země na světě, která dosáhla prosperity díky dotacím. Největšími příjemci dotací v EU byly Řecko, jižní Itálie, Španělsko a Irsko: galerie krizí postižených zemí. Naopak české země v době svého největšího růstu (1860–1913) byly čistými plátci daní do Vídně. Dotace nejsou v našem národním zájmu.
  • Přerozdělování netvoří nové hodnoty. Stát by neměl vybrat více peněz, než nezbytně potřebuje.
  • Vláda nemá řídit ekonomiku: musí ale odstraňovat klacky, které tvůrcům hodnot naházely pod nohy předchozí vlády. Svoboda je prostředí, které je z hlediska prosperity vhodnější než donucování a špehování.

[ad#pp-clanek-ctverec]

ZDROJ: Svobodný svět

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
27 přečtení
(12 votes, average: 5,00 out of 5)

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.