23.3.2017
Kategorie: Ekonomika

Opravdu máme příliš nízké daně?

Sdílejte článek:

SvS

V médiích se objevil zajímavý text ohledně výše daní v ČR. Článek s komentářem, který dovysvětluje úvahu a nastiňuje řešení si dovolujeme předložit k zamyšlení i našim čtenářům: Potřebuje Česko zvýšit daně? ČSSD tvrdí, že ano, protože je má nižší než ostatní země EU. Ekonomové většinou ale tuto myšlenku nesdílejí. A třeba statistiky vyspělých zemí světa ukazují, že u nás zdaleka tak nízké zdanění příjmů není.

[ad#clanek-respo]

Podle dlouhodobého programu, který ČSSD schválila na sjezdu v Brně, je hladina daní výrazně pod úrovní vyspělých evropských ekonomik i celé EU. „Naše nízká úroveň daňové kvóty podlamuje státní rozpočet a vynucuje si rozsáhlé škrty ve výdajích,“ píše se v něm. Pokud se ale podíváme na statistiky OECD vyspělých zemí světa, zjistíme, že Česko je, pokud jde o zdanění průměrných příjmů rodin, na průměru.

To pokud jde o domácnost s jedním živitelem a dvěma dětmi. Jedinec bez dětí ale už platí výrazně vyšší daně, než je průměr. Navíc i nedávné evropské srovnání ukázalo, že ze své práce odvádíme státu 57 %, což je hodně. V žebříčku 57 zemí a jejich metropolí, sestaveném švýcarskou finanční společností UBS, se Česko umístilo vysoko — na 20. místě. Také ekonomové jsou přitom přesvědčeni, že cesta k tomu, aby bylo dost peněz na veřejné výdaje, vede jinudy, než přes vyšší zdanění příjmů lidí.

Markéta Šichtařová, Nextfinance: Technicky vzato je pravda, že patříme mezi třetinu zemí s nejnižší daňovou kvótou v EU, jenomže… Zdravá země je taková, která má nízké daně. To, že většina vyspělých zemí má daně vysoké, nesvědčí o jejich vyspělosti, ale o tom, že i tyto vyspělé ekonomiky jsou nemocné. Problém našeho státního rozpočtu není v tom, že bychom málo vybírali na daních. Problém je v tom, že příliš mnoho peněz z rozpočtu rozhazujeme na zbytečné úřady a úředníky, zbytečné projekty spolufinancované EU. Logika by tedy měla být přesně opačná: Snižme veřejné výdaje, a zas bude s rozpočtem dobře, aniž bychom museli obírat lidi o peníze, které si vydělají.

Lukáš Kovanda, Cyrrus: Podlomený rozpočet? Vždyť jsme loni vykázali nejvyšší rozpočtový přebytek v historii ČR! A do značné míry proto, že vláda ani nevěděla, za co má peníze získané na daních občanů ČR — a z fondů EU — vůbec utratit. Máme jedny z nejzdravějších veřejných financí v EU. A jsme i jednou z nejrovnostářštějších zemí v EU, protože daně a sociální odvody pomáhají v ČR účinně tlumit mzdovou nerovnost. Míra ohrožení chudobou je pak v ČR nejnižší ze všech zemí EU. Pokud zvýšíme daně, zdraví veřejných financí poškodíme, neboť demotivujeme schopné lidi či perspektivní firmy, které dávají práci stovkám, ba tisícům z nich.

Tolik k tématu daní uveřejnil internetový deník: zdroj.

Pozn. red. Svobodný svět: Lidé v zemi prostě musí napřed zbohatnout. Když se nejprve zvýší daně, dopadne to jako v Súdánu, Čadu nebo Indii. Podle mého soudu, je špatně koncipován celý systém zdaňování. Místo aby vláda vypočetla co nejpřesněji hodnotu svých budoucích výdajů a na základě nich se stanovovalo daňové zatížení s nějakou perspektivou, že případný nadvýběr bude v nějaké formě vrácen plátcům zpět, vlády se pokouší vydojit z ekonomiky maximální množství prostředků a za ně si jednak nakupovat voličskou přízeň, jednak je utápět v neefektivních pokusech o státní podnikání. Daleko raději bych viděl něco takovéhoto:

  • Skoncovat s praxí, že každý nový ambiciózní ministr financí se chce zapsat do dějin nějakou převratnou reformou v oblasti daní.
  • Změny zavádět pod heslem „žádná revoluce!“ Prudké změny přinášejí nejistotu. Nové vyhlášky a zákony nesmí být delší a složitější než předpisy, které se ruší (zákon zachování rozsahu legislativy, který aplikuje například Kanada).
  • Daňové sazby by měly směřovat k nižším hodnotám při současném rozšiřování daňové báze, tj. odbourávání výjimek.
  • Chudý český daňový poplatník nesmí finančně sponzorovat bohaté nadnárodní korporace formou investičních pobídek; velké společnosti neinvestují kvůli charitě, ale kvůli svému zisku. Domácí kapitál musí být konečně zrovnoprávněn s kapitálem zahraničním: jedině tak dividendy přestanou utíkat ze země.
  • Neexistuje žádná země na světě, která dosáhla prosperity díky dotacím. Největšími příjemci dotací v EU byly Řecko, jižní Itálie, Španělsko a Irsko: galerie krizí postižených zemí. Naopak české země v době svého největšího růstu (1860–1913) byly čistými plátci daní do Vídně. Dotace nejsou v našem národním zájmu.
  • Přerozdělování netvoří nové hodnoty. Stát by neměl vybrat více peněz, než nezbytně potřebuje.
  • Vláda nemá řídit ekonomiku: musí ale odstraňovat klacky, které tvůrcům hodnot naházely pod nohy předchozí vlády. Svoboda je prostředí, které je z hlediska prosperity vhodnější než donucování a špehování.

[ad#pp-clanek-ctverec]

ZDROJ: Svobodný svět

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (12 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...