21.8.2019
Redakce
0
Kategorie: Politika

O zániku Evropské říše

Sdílejte článek:

ROMAN HUTTA

Všechno je marnost, tak se píše v knize Kazatel. Také tento článek je marnost, protože nedokáže zastavit tok událostí. Ale přece …

Z historie známe mnohé vyspělé civilizace, které zanikly doslova ze dne na den. Z legend se dochovaly zmínky o Atlantidě, historicky jsou zdokumentovány civilizace střední a jižní Ameriky, Řecko, Římská říše, Velikonoční ostrov, Sumerové a mnohé další. Historici si lámou hlavu nad příčinami jejich zániku. Po dosažení největšího rozkvětu a rozmachu vzápětí implodovaly. Zhroutily se sami do sebe. Velkolepé stavby zůstaly rozestavěné, lidé se rozutekli, systém zhroutil. Já tvrdím, že příčinou kolapsu byla bohorovnost doprovázena lidskou hloupostí. To je ta pravá příčina, ostatní příčiny jsou druhotné.

Dnes se civilizace nachází na úrovni, kterou nikdy v minulosti nedosáhla. Jsme technicky i znalostně vyspělí tak, jako nikdy předtím. Můžeme to prohlásit v globálu o lidstvu jako takovém. Otázka je, nakolik umíme tyto schopnosti a vymoženosti využít pro náš prospěch. Mluvme však o našem prostoru, prostoru Evropy, protože k pochopení problému je nám to nejblíže.

Dnes opět budujeme říši, tentokrát s názvem evropská, na stejných základech, které neustálí další existenci předchozích vyspělých civilizací. Nepoučili jsme se z historie, proto opakujeme ročník se stejnými chybami. Nebudeme úspěšní. Žijeme vskutku ve fantastické době. Na vlastní kůži zažíváme nebývalý rozkvět a blahobyt. Po dosažení kritického bodu budeme pozorovat i mohutný třesk náhlého zhroucení systému. Máme k tomu všechny předpoklady. Podobnost se zaniklými civilizacemi není čistě náhodná.

V současnosti se nacházíme v jakémsi mezidobí hledání nového systému. Proto vznikají stále nové politické strany se zaručeným receptem jak očistit společnost a navrátit systému fungování. Všechny však stojí na principech minulých století (nebo tisíciletí). Některé by rády navrátily časy minulé, jiné se derou k moci ze zištných důvodů, další očividně zastupují cizí zájmy a někdo chce uchopit moc pro moc. Málokdo si to uvědomuje, ale tudy cesta nevede. Politické strany už nemají místo v budoucím systému. Vstoupili jsme do 3. tisíciletí, které přináší úplně jiné výzvy. S růstem duchovního uvědomění se otevírají nové možnosti, ze kterých se časem stane nutnost. Musíme odhodit staré systémy a budovat zcela jiný, nový svět. Cesta k této vizi bude nesmírně trnitá. Zažijeme války a přírodní kataklizmy.

Evropská říše je opět postavena na diktátu silnějších vůči slabším. To je společný znak se všemi zkolabovanými útvary minulosti. Dalším společným znakem je vláda úředníků placená z daní poplatníků. Ideologie provázela všechny minulé systémy a státní zaměstnanci jí byly vždy loajální, aby si udrželi jistotu dobrého místa. Neudrží, systém opět zkolabuje náhle. Právě oni se podílejí na budování systému, který nevyhovuje ani jim. Dokud neprojdeme mezidobím hledání, může ještě nastoupit jiná ideologie, jejíž budou zase loajální. Takto to už ale nebude dlouhodobě fungovat. Je zde silné volání po změně řízení společnosti. Pokud se dobře podíváme kolem sebe, vidíme kamufláž fungování systému, který očividně selhává. 

Vznikl paralelní svět občana, žijícího svými problémy a jiný svět představitelů systému, kterým jsou problémy občanů cizí. My však žijeme v skálopevném přesvědčeni, že to takto bude navěky. Nebude, vše se náhle změní. Současná společnost je nesmírně zranitelná, nikdo to však nechce vidět a už vůbec ne připustit. Zdání fungování společnosti platí oceněními politiků, kteří vůbec nechápou výzvy doby a na svých pozicích jsou zcela bezradní. Namísto řešení problémů, které skutečně ztrpčují každodenní život občana, namísto výzev, které před námi stojí, řeší nepodstatná témata. A výzvy každým dnem rostou. 

Z pochopitelných důvodů se úloha státu zúžila na výběr daní, poplatků a pokut. Stále méně pracujících musí živit rostoucí apetit státu. Mladí se tlačí k policistům, hasičům, bachařům, vojákům, odcházejí do emigrace, nebo frustrovaní nejsou schopni najít uplatnění. Další financování systému je vážné úskalí. Už dnes platíme více jak polovinu ze svých příjmů na přímých i nepřímých daních. Nestačí. Budeme dávat 80%? Nacházíme se v kritickém bodě, po jeho prolomení zůstanou pyramidy nedostavěné a lidé se rozprchnou s cílem přežít. Systém zkolabuje.

Problém mládeže je sud se střelným prachem. Nevěnujeme mladým dostatečnou pozornost. Na prahu dospělosti, kdy mají být připraveni převzít odpovědnost za vlastní život, nejsou. Nejsou ani profesně ani osobnostně. Nejsou schopni respektovat autority, nejsou schopni vydržet 3 dny v zaměstnání, rozvádějí se na prahu manželství … Potřebujeme více alternativních škol, které vyprodukují více alternativních adolescentů. Systém produkuje nezralé lidi, neschopné nést břemeno odpovědnosti za sebe, za rodinu, za společnost. Nebudu se nyní zabývat příčinami. Ať si dá stát udělat analýzu příčin a následků z eurofondů. Možná má takových studií stohy. Nikam to nepovede. Funkčnost systému je zablokována. 

Výsledkem je frustrace mládeže bez budoucnosti. Nastupují závislosti, drogy, alkohol, následná degradace osobnosti. Vášně se postupně vybíjejí na internetu, ve skupinách, v ulicích, roste nenávist, sebevraždy, negativismus. Francie už stojí na prahu občanské války. Ale tam si pěstují tuto kulturu už o pár desetiletí déle. 

Situace je umocněna bezpečnostními riziky multikulturalismu, kde je zdrojů nenávisti více a vzájemně se prolínají. Na eliminaci výjimečné nespokojenosti se systémem nepomohl ani výjimečný stav. Co s tím? Politici nechápou výsledky (následky) své dlouholeté práce. Potřebujeme okamžitá řešení, ale taková neexistují. Co jsme kazili desetiletí, nelze opravit ze dne na den. Vychovat novou společnost je práce na několik generací. My se toho nedožijeme. A nedá se to udělat na základech starého smýšlení a starých přístupů.

My vyznáváme západní hodnoty. Zavázali jsme se svým partnerům, že budeme. Potřebujeme se odvázat a s úmyslem sebezáchrany kráčet cestou života. Je to o prioritách. Ale pro nás je válka důležitá. Bude. Zánik všech velkých říší provázely války. Systém by potřeboval zanícených lidí pracujících na společných idejích, kteří by se mládeži věnovali z přesvědčení. Takových je stále méně, protože každého drtí právě systém. A otázka: o jakých idejích je řeč? O těch, na kterých je postaven právě tento systém? Hm …

Možná se francouzským strážcům režimu nakonec podaří obušky a slzným plynem vyvolat u mládeže lásku k Unii a Evropské říši se uleví. Ale ne nadlouho. Potřebujeme se odvázat a s úmyslem sebezáchrany kráčet cestou života. Je to o prioritách. 

Pokud má Itálie zaděláno na vážný problém, Unie ještě na větší. 130% veřejného dluhu Itálie v poměru k HDP. Takový velký dluh je nesplatitelný. Tento dluh má Itálie dlouho. Problém nastává teď, když Italové začínají mluvit o návratu k liře a Unie se stala nepřítelem i v rétorice italských politiků. A ti to myslí opravdu vážně. V Itálii hrozí, že demokraticky vyhraje politická strana, která s představami Říše o demokracii bude mít pramálo společného. V zájmu zachování demokracie bude Unie nucena demokratické smýšlení v Itálii poopravit. Jelikož Itálie stojí před podobnými problémy jako před 10 lety Řecko, pravděpodobně budou použity jemné nátlakové metody jako tehdy vůči Řecku. Nepleťte si to s vydíráním. Unie očekává, že pak demokracie rozkvete a bankéři budou spokojeni, jako po Řecku. Jenže tentokrát to nebude tak jednoduché, protože žádný stát se za Italy nezaručí. Toto riziko žádný z střízlivých politiků už nepodstoupí. Italové mají potenciál definitivně ukončit nepodařený projekt Evropského manželství. Politici, kteří tak tleskali tomuto nevydařenému vztahu budou chvíli zmítat v smrtelných křečích, ale život poběží dál.

V idejích ideologické zvrácenosti jsme vyrobili z Ruska strašáka, abychom mohli trpět. Sankce poškozují všechny evropské státy. Kdo je schválil? Umí mi někdo vysvětlit tento rébus? Už jsem se tím zabýval dříve, ale připomenu. Sebepoškozování je u lidí hraniční porucha osobnosti, spíše se tomu říkalo psychopatizmus. Vhodná je pomoc psychiatra. Je třeba si uvědomit, že společnost je také živý organismus. No … Paradoxní na těch sankcích je to, že Unii oslabují a Rusko posilují. Pokud evropští politici chtěli docílit právě toto, tak tleskám jejich šikovnosti. Je třeba uznat, že Říši vedou skutečně prozíravé a bystré osobnosti. Máme být na koho právem hrdí. Nakonec obchodní embarga uvalovaly na sebe všechny říše v historii. Kam je to přivedlo, víme.

Říše si vyrábí problém za problémem. Dovoz cizinců je její vlastní iniciativa. Obsadí a podrobí nás tak, že si je sem navozíme. Jak jednoduché. Mě prostoduchého by to nikdy nenapadlo. Dnes politici opět oživují toto téma. Proč chtějí tak vážně ublížit občanům svých států? Nerozumím. 

Multikulturalismus by mohl být v pořádku, pokud se cizinec začlení do mateřské společnosti a ztotožní se s jejími hodnotami. Cílené hnojení migrantů je sebevražda, segregace katastrofa. Pokud společnost dokázala vybudovat jistou úroveň sociálního systému, nemůže sociální benefity rozdávat komukoliv. Zejména ne tomu, kdo se na jejich tvorbě nepodílel ani se nehodlá podílet. Neházejte perly sviním. 

Společnost třeba chránit před parazitováním, jinak to povede k rozbití sociálního systému. Nastupuje rozklad společnosti. A netýká se to jen migrantů. Další problém, který si Říše v této souvislosti způsobila je problém bezpečnostní, který se ale ještě neprojevil v plné míře. Tento bude gradovat postupně s nárůstem nenávisti mezi různými kulturami. Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly. My jsme je chtěli jen všechny spasit. Takto to nefunguje. Domácí společnost je potřeba chránit. 

Uvedl jsem několik příkladů. Kde začíná ideologie, končí zdravý rozum. Odtud je už jen krok k nevyhnutelnému konci. Zajímavým jevem provázejícím zaniklé civilizace je překrucování dějin. Přejmenovávání, vymazávání jmen svržených a zavržení předchůdců, kteří byli vyznavači odlišné ideologie. Dnes se děje zcela totéž. Chce mi někdo tvrdit, že projekt evropské říše přežije? Nebuďte naivní, postavte se realitě tváří v tvář. Tento systém je nereformovatelný. Vznikl účelově na ovládání zemí postsovětského bloku, vyžadování poslušnosti. Vznikl jako prodloužená ruka cizích zájmů. Od svého vzniku má symptomy jako historické říše po staletích své existence. Následujících 10 let nepřežije. Stále čekám na politika, který předloží novou vizi perspektivní společnosti. Budeme muset takového nejdříve asi vychovat. Divím se těm současným, kteří spojují naši budoucnost s evropským projektem, protože žádná budoucnost tam není. Je to moloch určený k záhubě. Uvidíme, zda zánik Evropské říše způsobí i zánik evropské civilizace.

Autor: Roman Hutta

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (32 votes, average: 4,84 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Druhý level

    VIDLÁK Přátelé, v posledních několika dnech jsem byl svědkem toho, jak naše pravda a láska postupuje, když jejich soupeři