19.10.2018
Redakce
0
Kategorie: Společnost

O „mee too“ a souhlasu před sexem

Sdílejte článek:
PAVEL B. REICHL

V poslední době nás zaplavují příběhy lidí, kteří volají do světa příběhy ve kterých se stali obětí sexuálního obtěžování a i násilí.

[ad#textova1]

Víme, že to všechno nejsou jen vymyšlené příběhy které mají za úkol dostat takto zneužitou bytost na titulní stránky novin, ale taky víme, že valná většina z nich, byla vyslovena právě jen z tohoto důvodu.

Ponechme stranou západní svět, který už dokráčel do stádia, že za třicet stříbrných může klidně nějaký jedinec obvinit i vlastní matku ze sexuálního obtěžování už v prenatálním vývoji…

Pohleďme na celý problém nezaujatým okem a dejme do kupy všechny ty vítací neziskové organizace a sluníčka, především pak všechny ty, kteří byli dle jejich slov obětí nějaké sexuální zvrácenosti.

Vystavme příběh na slečínce, které „úchyl“ podržel dveře a nechal ji projít, Fakt běs…

A taková slečna po takovém brutálním útoku na její pohlaví pak odpoledne vezme do ruky praporek a vydá se se stejně „postiženými lidmi“ na demonstraci za přijímání uprchlíků z arabského či afrického světa. Stojí, mávají transparentem se srdcervoucím textem o zavřených srdcích xenofobů a rasistů. Obrovským potleskem a orgastickým hýkáním pak aplaudují nějakému uprchlíkovi, který právě vylezl na pódium i se svou dvanáctiletou manželkou, aby povykládal něco o lidském soucitu a hodnotách života.

Ano přesně v takovém světě momentálně žijeme. Svět začali ovládat lidi, kteří mají tolik peněz, že se z nich nejspíše už dočista zbláznili a podporují podobné ohavnosti a zvěrstva. A jelikož jsme také jen lidé, někteří záhy pochopili, že v úchylnostech je uloženo nejen mnoho finančních prostředků, ale i obrovská moc na jedincem. Ale opravdovým problémem nejsou tito lidé, kteří si jsou schopni vymyslet dojemný příběh svého zneužívání, ale obrovským problémem jsou lidi, kteří se těmito příběhy nechají ovlivnit, uvěří jim a pak začnou stejným způsobem nahlížet na celý svět.

Falešné informace, falešná propaganda a jejich snadné přijímání jsou staré jako lidstvo samo. Ne nadarmo byly sepsány příběhy třeba z doby kamenné ve kterých byli vyháněni jedinci z kmenů právě na základě falešných obvinění nebo informací. Na stejném principu nesmyslů je vystaven i příběh studené války, kdy se vlastním národům předkládají falešné tutové zprávy z táborů „nepřátel“. Jedině na takovém smyšleném příběhu totiž může člověk žijící na daleké Sibiři z celého srdce nenávidět Američana, kterého nikdo v životě nepotkal, neviděl a osobně o něm ani neslyšel. S mužem z Aljašky je to naprosto stejné. Vznikne-li někde závažnější problém, ukáže se okamžitě na médii vyrobeného nepřítele. A když o tom přece píší v novinách a není zrovna poslední den v roce, pak to prostě musí být pravda.

Ano, je to prostě tak. Takto se tvoří názor ve společnosti. Režiséra, který mě neobsadil do kasovního trháku a nebo kolegu, který se mnou nechtěl ve filmu hrát, prostě dnes můžu lehce a snadno označit za prase, se kterým jsem já nechtěla hrát, protože mě před deseti lety sáhl chtivě při natáčení na rameno a já jsem z toho až doposud byla v depresích a utratila jsem tisíce dolarů za terapeuty.

„Mee too“ není o řešení, je to o pomstě, pohanění a likvidaci. Prostitutky, které naprosto dobrovolně a za nemalý peníz před lety podržely nějaké později slavné osobnosti, se rozpomněly, že byly vlastně zneužity a znásilněny. A taková obvinění se dnes vyrábí jako na běžícím páse. A pokud není po ruce kurva, která chodí za prachy, najde se třeba bývalá spolužačka či sousedka, tedy kurvy, které jsou za prachy ochotny jít před novináře a vylhat jim příběh, který jim byl napovězen a nebo který se prostě nikdy nestal. Následky se neřeší, jen obálka a suma v ní…

Už v úvodu jsem napsal, že vím, že zneužívání se skutečně děje a mnohdy mívá až ohavný průběh, ale pochopte, aby se takto najednou řešily desítky kauz? Není to naopak mnohem horší pro skutečné oběti, které se díky tomu, že si nějaká slavná zpěvačka či herečka vymyslely své příběhy o zneužívání, odsunuly do zapomnění?

Asi víte o čem píšu. Koho zaujme příběh obyčejné ženy, která se stala skutečně obětí znásilnění a zneužívání, před smyšleným příběhem nějaké megastar?

Ve Švédsku schválili zákon, ze kterého plyne, že před veselým jucháním a skotačením v pelíšku, musí být udělen souhlas. Tak to pardon, ale to zní rozumně, že?

Tedy kdyby toto nebylo pro silnou společnost a s tímto vychovávané jedince jakýmsi nepsaným pravidlem.

Nevím, ale neumím si představit, že se ocitnu někde s nějakou ženou sám a ona mi řekne NE, že se po ní budu dál sápat a vypouštět na ni toho svého datla. A přiznám se, že ani ve svém okolí jsem nikdy nezaznamenal nikoho, kdo by tak činil. NE je prostě NE. A pokud to v člověku není, pak bude stejně i nadále jednat po svém a nikdy žádný souhlas nebude potřebovat.

Vidíte, a už jsme zase u migrantů. Sranda, že? Spočítal by snad někdo kolik sexuálních útoků, od těchto zbídačených a před válkou prchajících jinochů v rozmezí od 15-35 let, se odehrálo po celém světě za poslední tři, čtyři roky? A tak se nabízí otázka, kdo přiměje je, aby to vyřčené NE respektovali? Jo už vím, přece náramky.

Ale budeme-li se držet absurdnosti takto vymyšleného zákona pohledem normálně smýšlejícího a průměrně vzdělaného Evropana, pak mu nemůžeme stejně nikdy porozumět.

Pokud se nejedná o placený sex s případným dohodnutým znásilněním na oko a pro pocit, pak se domnívám, že naprosto každý člověk, který tedy chce porozumět, porozumí, když mu někdo řekne ne a to třeba i jen vizuálním způsobem.

Co nás tedy může čekat? Odhadem, pokud se někdo rozhodne jiného znásilnit, je si vědom toho, že jedná v rozporu se zákonem a tudíž pro něho nebude problémem, donutit toho druhého k udělení i klidně písemného souhlasu. A o to je možná takový zákon mnohem horší. Dnes, když přijde na policii žena s modřinami a evidentním znásilněním, je to většinou dostatečné pro zahájení stíhaní a potrestání násilníka. Ale představte si, že dnes za ním přijede policie, on v župánku a vyvalený na gauči jen předloží písemný souhlas k tvrdému sexu a násilí. A co tedy teď? Nebude to to samé jako dnes? Tvrzení proti tvrzení, jen s větší ochranou pro pachatele?

A tak by možná ve švédském parlamentu měli dát znovu hlavy dohromady a doplnit zákon a další udělené souhlasy. Třeba od obou rodičů a nebo sousedů. Učitelů ze školy nebo šéfa z práce?

„Dobrý den pane řediteli, rád bych si večer zaskotačil s Vaší sekretářkou, sousedé a rodiče mi už povolení udělili, tak mi zbýváte už jen Vy“…….. A pak večer namísto předehry a jemného poznávání si partneři přečtou všechny ty udělené souhlasy a když se ujistí, že všichni souhlasí, je tedy naplněn zákon, odloží obavy a vlítnou na ty dvě minuty na věc. A pak, slastně ukojeni si uvědomí, že to lítání pro udělení souhlasu stálo za to. Ale bude to stačit? Co když on nebo ona bude chtít ještě? Nebude to vyžadovat další kolečko pro podpisy?

Ano, dostali jsme se až do takové doby. Zákon nám bude mluvit i do takové samozřejmé přirozenosti. Kam se asi vytratí ono kouzlo pohledů a touhy? Na papír s podpisy?

Neblížíme se zase, a nedej Bože, k těm migrantům? K těm co zasnoubí podáním ruky svou půlroční dceru s šedesátiletým dobytkem, který se jen horko těžko nechá přesvědčit, že bude muset vyčkat až do jejich osmi let?

No uvidíme. Psal bych ještě dál, ale budu muset zajet na policii a do redakce nějakého bulvárního plátku. Vzpomněl jsem si totiž, že mě před více než čtyřiceti lety obtěžovala sexuálně jedna dívenka, dnes vážená doktorka, která na mě vystrčila, v kolárně domu, svou bembeřici. A já pak musel, protože ona chtěla, stáhnout trenky.

Jo, bylo nám asi šest a pěkně mě ta potvora zneužila. A kdyby jen to, dokonce asi o deset let později byla tak bezohledná, že když její rodiče odjeli na víkend pryč, nalíčila na mě past a zatáhla k nim domů a tam se vše opakovalo a navíc… No, o tom třeba zase jindy.

Slyšel jsem, že je pěkně zazobaná, tak se asi nejdříve zastavím za ní v ordinaci.

Mějte všichni bezva den a užívejte si všeho pěkného co nám přináší obyčejný život. I bez razítek a podpisů. Protože, když máte někoho, kdo to s Vámi bude absolvovat bez písemných souhlasů a razítek, navíc dobrovolně a rád, pak může být úžasným zážitkem i společné vypití kávy, či držení se v kině za ruce.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Pavel B. Reichl

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (20 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Zahnívání EU

    JAROSLAV HUSÁR Dnes jsem dostal mail a v něm článek s nadpisem, který jsem právě uvedl. Věřím, že drtivou