O co jde Čechům? Jak vyřešit problém Turowa?
CATHOLIC OBSERVER
Ještě jednou si dovoluji vrátit se k Turowu, s nadějí, že nová vláda skončí ve spolupráci s polskou tento trapný exces rozumným řešešením, vyhovujícím české i polské straně. Na závěr představuji hlavní rysy studie odborníka Akademie hornictví a hutnictví z Krakova, Dr. Ing. Piotra Witakowského, obsahující mnoho argumentů, které byly většinou českých medií zamlčeny. Názor Dr. Ing. Witakowského nakonec souzní s některými názory, které v odezvě na můj dřívější článek k Turowu uvedli naši čtenáři…
JEN U NÁS. Dr. ing. Piotr Witakowski: O co jde Čechům? Jak vyřešit problém Turowa? ANALÝZA
Dne 20. září t. r. vydala náměstkyně Soudu EU (Evropského soudního dvora) Rosario Silva de Lapuertová ustanovení, ukládající Polsku pokutu 500 tisíc EUE denně za nedodržení dočasných prostředků a neukončení těžby hnědého uhlí v dole Turów. Příčinou byla stížnost, jakou koncem února podala Soudu EU ČR s návrhem na použití tzv. dočasnýchprostředků, čili nařízení zastavit těžbu. Podle stížnosti polská strana nesplnila všechny právní nároky týkající se mezinárodních dohod ve věci škod způsobených dolem Turów. Podle české strany se tyto škody týkají snížení hladiny podzemních vod na příhraničním území. 21.května Soud EU uznal návrh ČR a nařídil Polsku okamžité zastavení těžby v dole Turów do doby věcného řešení. Vzhledem k tomu, že Polsko neučinilo zadost povinnostem, které vyplývají z tohoto ustanovení, ČR 7. června 2021 navrhla, aby Polsko odvádělo na účet EU periodickou pokutu ve výši 5 mil. EU denně (zdůraznění zaslouží výše českých požadavků). Polsko místo toho podalo návrh na zrušení tohoto ustanovení. Náměstkyně Soudu EU Rosario Silva de Lapuertová tento návrh Polska odložila a určila Polsku platit Evropské Komisi periodickou pokutu. Pokuta se má počítat ode dne doručení Polsku toto ustanovení do momentu, kdy zmíněný členský stát se podřídí obsahu tohoto ustanovení náměstkyně předsedy ze dne 21. května.
Četné publikace a mediální vystoupení se týkají na jedné straně právní analýzy české stíznosti, a na druhé straně rozhodnutí Soudu EU, a pak společenských a hospodářských důsledků, jaké by s sebou okamžité zavření dolu neslo. Finanční ztráty, jaké by Polsko jako výsledek uzavření dolu neslo, se oceňují na 13.5 miliard zlotých.
Analýza veškerých aspektů právních, politických i finančních, je samozřejmě velmi důležitá. Ovšem také k zhodnocení, zda jsou požadavky české strany oprávněné, jako také i pro doporučení možných řešení problému, je nezbytné poukázat na skutečná fakta povahy geografické, technické a inženýrské.
Podmíněnost geografická
Obvinění, že Hnědouhelný důl Turów připraví o pitnou vodu lokality na území ČR, je na první pohled důvodné. Skrývka má v současné době hloubku 260m a rozkládá se blízko české hranice. Na české straně je nejblíže dílu položena malá víska Uhelná. Ještě v r. 1950 čítala 83 obyvatel, v r. 1970 již jen 83 obyvatel, a v r. 2001 v ní zůstaly pouze 33 osoby bydlící v 13 domech. [ ]. Ale na jejím území je umístěn zdroj podzemní vody pro okolní obce, z nichž největší je Hrádek nad Nisou, 4 km západně od Uhelné. Vodní pramen v Uhelné, fungující už od roku 1962, se nechází jen 200 m od hranice s Polskem a v současné době 1800m od hrany skrývky. Plány exploatace dolu předpokládají, že dílo se posune jihovýchodním směrem a cílově se jeho hrana bude nacházet od vrtu vody v Uhelné ve vzdálenosti 1200 m. Značně blíže, neboť jen 300m na jih od Uhelné, se nachází důl na štěrk Grabštejn, jenž má vlastní vodní pramen.
Umístění dolu Turów a obce Grabštejn ve vztahu k prameni vody ve vsi Uhelná. Na obr. je zanesena současná plocha dolu Turów a také terén předpokládamý k exploataci do ukončení činnosti dolu v r. 2044/autor: Zpracováno na základě souhrnné práce „Pokračování exploatace ložiska hnědého uhlí Turów. Zpráva o vlivu na životní prostředí“, Bogatynia, červen 2018
Bližší pozorování sítě osídlení poblíže dolu Turów musí vzbudit konsternaci. Ukazuje se, že od jihu důl obklopuje věnec 7 polských obcí – Sieniawka, Porajów, Luptin, Kopaczów, Białopole, Opolno-Zdrój, Jasna Góra, a už u dolu se nachází hlavní město okresu, Bogatynia, čítající 18 tisíc obyvatel (obr. 1). Žádná z těchto obcí na absenci vody nenaříká. To je nejlepší důkaz toho, že blízkost dolu sama příčinou absence vody být nemůže.
Povrchové vody
Ještě víc překvapující je obraz povrchových vod v okolí dolu Turów. Od západu plochu „turowského výběžku“ ohraničuje Lužická Nisa, která je hraniční řekou mezi Polskem a Německem. Hranice mezi Polskem a ČR v západní části tvořží potok Lubota, jenž je pravobřežním přítokem Lužické Nisy. Ještě východněji mezi dílem Turóv a českou hranicí existuje řada potoků a tečí (Jaśnica, Ślad, Wądolna), od východu a severu je území dolu ohraničeno korytem řeky Miedzianky. Co więcej se v okolí dolu Turów nechází řada povrchových vodních nádrží. Na území ČR je největší nádrží dílo po skrývkové exploataci hnědého uhlí Kristina. Na území Německa tvoří největší nádrž zrekultivované finální dílo skrývkového dolu hnědého uhlí Olbersdorf. Na území Polska je největší z nich nádrž Zatonie umístěný na Zatonce (přítoku Miedzianky), shromažďující pitnou vodu pro Bogatyni a dalších obcí. Na jižním předpolí skrývky se nachází retenční nádrž „A“ tvořící element povrchového odvodnění dolu a také rybníky situované poblíž potoku /vodoteče ?Ślad. Zvláštní pozornost zasluhuje Lužická Nisa, která ohraničuje dílo hnědouhelného dolu Turów od zýpadu. Její břez se nachází někdy ve vzdálenosti 200m od díla, a přesto se vliv depresního kužele na průtoky v řece nepotvrzuje. Je to zásluhou protifiltrační clony o délce 4250m, která je provedena mezi dílem a řekou.
Polským Institutem meteorologie a vodohospodářství provedená analýza průtoků v tečích, obklopujících důl Turów, v posledních několika desetiletích vykázala, že
„Průběh denních průtoků za údobí mnoha let svědčí o stabilním hydrologickém režimu, o absenci poruch v hydrologickém cyklu. Je to důvod k tvrzení, že průtok je generován hlavně meteorologickými podmínkami. Vliv hnědouhelného dolu Turów na průběh každodenních průtoků nelze vyloučit, není však významný“.
Během posledních desetiletí se nesnížila úroveň v žádné z četných vodních nádrží a v žádném toku se nepotvrdily zmenšené průtoky vody.
Podzemní vody
Podzemní vody v rajónu hnědouhelného dolu Turów se vyskytují na několika hladinách, oddělených uhelnými slojemi. Pro občany má význam jedině horní vodonosná vrstva o tlouštce několika desítek metrů, u níž se čerpá voda z hlubinného příjmu. Na úroveň podzemních vod v blízkosti příjmu vody v Uhelné má vliv několik činitelů. Jsou to:
1) snížení hladiny vyvolané odvodňovacím systémem dolu,
2) snížení hladiny příjmu v Uhelné,
3) snížení hladiny vyvolané příjmem vody pro štěrkovnu Grabštejn
4) doplňování podzemních vod atmosférickými srážkamii.
Činný skrývkový důl v Turowě pracuje nepřetržitě od roku 1904, tj. 117 let. Ten již před mnoha lety vytvořil v okolních podzemních vodách celkem stabilizovaný depresní kužel. Není vidět důvod, aby v posledních letech vyvstala v utvořené depresi nějaká změna.
Od roku 1962 činný přítok vody v Uhelné odebírá podzemní vody z hloubky 62,5 m. To přirozeně způsobuje utvoření lokálního depresního kužele s ohniskem právě v bodě přítoku. Podobný význam má vlastní přítok podzemní vody pro štěrkový důl Grabštejn.
Pro rovnováhu hladiny podzemních vod je nezbytné jejich doplňování průsakem povrchových vod, majících svůj zdroj v atmosférických srážkách. Na rozdíl od předtím vyjmenovaných činitelů může hladinu podzemních vod zvýšit tento jediný činitel. Tento činitel Bohužel byl v posledních letech zeslaben, jestliže
„V posledních letech pozorovaná absence sněhového příkrovu, udržující se v zimním období, narušuje proces obnovování vodních zásob, a v situaci deficitu vod způsobeném letním a podzimním suchem se sucho projevilo již v jarním období, ustanovující pokračování sucha z předchozí sezóny. Příkladem je letošní sucho, které je prohloubením deficitu vodních zásob, který měl svůj počátek v r. 2018“.
Důsledkem prodlužujícího se meteorologického sucha je pokles napájení povodí a snížení hladiny podzemních vod. [Souhrnná práce „Praca zbiorowa „Klimatická a hydrologická podmíněnost plánovaného předsevztí pokračování exploatace ložiska hnědého uhlí Turów“, Státní výzkumný institut meteorologii a vodohospodářství, Wrocław,5.06.2020]
Snížení hladiny podzemních vod v rajonu příjmu v Uhelné zatím nenarušilo dodávku vody z tohoto příjmu. Česká stížnost je odůvodněna obavou, že další činnost dolu způsobí takové narušení, jestliže bude pokračování těžby do r. 2044 spojeno s přesunutím hrany díla o cca 500m na jih (viz obr. 1). Objevuje se pak problém, jak takovému vývoji událostí předejít.
To je problém, se kterým sev hydrogeoinženýrství setkáváme často. Účinné řešení se musí týkat té příčiny, která je dominující, ale zjištění, která z příčin snižování hladiny vod v Uhelné je dominující, naráží na těžkost, totiž česká strana informace o velikosti odběru vody z příjmu v Uhelné a z příjmu štěrkovny Grabštejn 5 let odmítá podat. Podstatné informace přinesla měření poměru hladiny pozdemních vod, jaká se od r. 2015 provádí v síti 566 měřicích bodů, rozmístěných na území Polska, Německa i ČR. Výsledky výzkumu specialistů potvrzují, že důl nezpůsobuje v příjmech pitné vody odvodnění. Nadto se potvrdilo, že ve vodonosné vrstvě, z níž se čerpá pitná voda mezi vsí Uheln a státní hranicí podzemní vody tečou na jih – z terénu Polska do vsi Uhelná. To svědčí o existenci lokálního depresního kuželu vyvolaného příjmem vody v Uhelné a štěrkovně Grabštejn. Nemění to nic na faktu, že v hlouběji položených vodonosných vrstvách /je jich několik rozdělených uhelnými slojemi/ důl odvodnění způsobuje,a přiblížení díla k hranici změní rovněž situaci v horní vrstvě, z níž čerpá vodu příjem v Uhelné. Provedené simulace naznačují zvětšení povodí deprese do r. 2044 rovněž na území ČRi Německa, přičemž tato působení ohraničuje obrys Žitavské pánve.
Zajištění pitné vody pro obyvatelstvo lze řešit dvěma způsoby:
1) zabezpečení hladiny podzemní vody v Uhelné před poklesem, i když se přiblíží důl,
2) provedení nového příjmu vody za územím vlivu dolu i přievedení vody dosavadním uživatelům příjmu v Uhelné.
Vedení Polské energetické skupiny (PGE), jíž důl patří, se profilakticky rozhodlo pro první řešení. Pro zabezpečení území Uhelné před poklesem hladiny podzemních vod vybudovat protifiltrační clonu (ukončení prací mělo být koncem září t. r.), což ilustruje obr. 3.
Protifiltrační clona v hnědouhelném dole Turów
Clona o šířce 1100m má hloubku od 65 do 117m. Má zabránit odtoku podzemních vod z rajonu Uhelná. Česká strana si myslí, že clona nebude mít význam, neboť nezapezpečí před odtokem vody níž než clona. Polská strana slibuje, že v případě, kdy monitoring podzemních vod vykáže absenci účinnosti clony, bude clonu možné rozbudovat i do hloubky i příčně. Češi se však obávají, že dříve bude chybět voda, než se vybuduje clona. A že v případě neúspěchu se účinky dotknou obyvatel ČR. Přesto pak že protifiltrační clony podél Lužické Nisy vykazuje účinnost, nechtějí nést rizika. Své obavy odůvodňují tím, že i přesto, že protifiltrační clona je do října 2020 realizována z 70%ˇ, pozitivní účinkování nebylo pozorováno. Hladina podzemních vod v hlubokých vodonosných vrstvách se snížila o několik metrů. Bohužel, vzdor dokončení clony polská strana nepředstavila výsledky měření, dokazující jeho účinnost.
V této situacu by nejúčinnějším řešením polsko-českéhosporu bylo provedení nového příjmu vody pro obyvatele ČR na účet Polska na ploše nepodléhající vlivu dolu. Znamená to, že takový příjem (tj. hlubinná studna) musí být lokalizován několik kilometrů dál od hranice s Polskem. Cenu vyvrtání takové studny lze odhadnout na něklik stovek tisíc zlotých – provést je lze během měsíce při zaměstnání několika (10-20) pracovníků. K tomu se ještě přidá cena připojení do stávající vodovodní sítě. Za současných technologií je to nejvýše několik měsíců práce, a náklady mnohokrát nižší než cena clony. Na ten se vydalo 17 milionů zlotých.
Prach a hluk
Prach a hluk jsou českou stranou vytýkány jako další dolem vyvolané nepohodlí. Tato nepohodlí však se již však ze strany hnědouhelného dolu Turów setkaly s protiakcí. Na územédolu byl zhaložen specialistický měřicí systém, díky čemuž je možné stálé monitorování emise prachu. V letech 2013-2017 byla technologická sestava bunkru vybavena instalací mlhování vodní mlhou. Do všech objektů, ve kterých může vznikat emise prachů, bylo zamontováno dohromady přes 200 mlhovacích dýz. Jakmile čidla prachu ukazují vzrůst prašnosti, uvede se automaticky do provozu mlhovací instalace. Výsledky efektu omezení prašnosti při použití instalace mlhování vodní mlhou vykázaly účinnost cca 98%. V r. 2020 hodnoty denních průměrů koncentrace prachu v měřicích bodech lokalizovaných na územé nejbližších sídlišt Zatonie a Zrzciniec patřícícj k Bogatyni tvořily o 50% méně než přípustná úroveň. Průběžně jsou prováděny rovněž aktivity mající za cíl zabezpečení přilehlých terénů před prachem, především zalesňováním. Na bývalé vnější skládce dolu roste již více než 20 mil. kusů stromů zasazených pracovníky dolu.
K omezení hluku byla uplatněna řada nových řešení, to také poslední šetření v oblasti hlukové ochrany hnědouhelného dolu Turów, provedené akreditovanou laboratoří, nevykázala překročení přípustných hodnot ekvivalentní úrovně hluku v denní i v noční době. Použití nosných válečků s tichým chodem na pásových dopravnících je jedním z úkolů minimalizujících vliv hornické činnosti na životní prostředí. Jiným příkladem je zastavování práce skládkových dopravníků a zakladače v noční době (od 22.00 do 6.00). Konečně od strany obytných sídlišt Bogatyně byly nastaveny před hlukem chránící protihlukové stěny.
Rozhodnutí Soudního dvora EU
Rozhodnutí soudkyně Soudního dvora EU Rosario Silva de Lapuertové „v péči o ochranu příhraničních obyvatel ČR okamžitě zastavit těžbu uhlí v dole Turów“ do doby meritorního rozhodnutí sporu, je nejen absurdní z důvodu katastrofálních společenských i hospodářských účinků, jaké by toto uzavření vyvolalo. Absurdní je především meritorně a dokazuje absenci elementárních znalostí soudkyně Lapuertové o předmětu sporu mezi ČR a Polskem. Stejně tak dobře by mohla nařídit zastavení práce přístavu v Gdaňsku. Nebezpečí zbavení vody české příhraniční vsi nevyplývá z faktu, že se v dolu „těží uhlí“, nýbrž z faktu, že existuje důlní dílo o hloubce 200m, do něhož stékají podzemní vody. Zastavení těžby uhlí ničím nezmění hloubku důlního díla. A navíc, kdyby se zastavila nejen těžba uhlí, nýbrž také i odvodňování dolu, bude to hrozit stavební katastrofou i ekologickou pohromou. Způsobí to absenci stabilnosti stěn důlního díla, postupující sesuvy stěn a nekontrolované zalévání jámy, ale žádnou cestou nezmenší na české straně pokles podzemních vod. Lze jedině politovat absenci znalosti ze strany soudkyně Soudu EU i její houževnatost v protipolské aktivitě.
Shrnutí
„Jednou z částí Polského plánu obnovy je velký program budování a modernizace vodovodních a kanalizačních sítí“ — řekl premiér Mateusz Morawiecki.
„Navrhujeme rozvoj takových investic na mnoha místech Polska z vládního programu místních investic a z programu Polského plánu obnovy ”– dodal polský premiér
Myslím, že nic nestojí na překážku, aby se to toho programu zapojilo několik nevelkých českých vísek, ležících v pohraničí s Polskem. V podstatě se jedná o zmodernizování tam stávající vodovodní sítě a zajistění pitné vody této síti nového bezpečného příjmu. Náklady budou menší než stavba dalších co do účinku nejistých protifiltračních clon. Vděčnost obyvatel ČR a zahladit konflikt mezi oběma zeměmi bude pro Polsko ohromným ziskem.
Dr. Ing. Piotr Witakowski – doktor v oboru stavebnictví, bývalý mimořádmý profesor Akademie hornictví a hudnictví Stanisława Staszica v Krakově. Autor patentů z oblasti geodézie, stavebnictví a železice, vědeckých publikací z oblasti matematiky, fyziky, stavebnictví, informatiky a geodézie
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.
Příspěvky za měsíc květen 2022:
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Silvia Ambrogini 250,- Kč, Vladimír Kudrna 1000,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Anonym 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Miroslav Andreska 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Hana Válková 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Pavel Fila 50,- Kč
Celkem za měsíc: 4 750,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
(13 votes, average: 4,31 out of 5)
Loading...Podobné příspěvky
Od řádu k chaosu
VLASTIMIL PODRACKÝ Řád sám o sobě nic neznamená, když jej lidé nedodržují. Demokratická společnost se musí opírat o řád
Démon EET
PETR ZÁVLADSKÝ Žádný člověk není ostrov sám pro sebe, každý je kus nějakého kontinentu, část nějaké pevniny; jestliže moře