22.12.2015
Kategorie: Společnost

O bruselské totalitě (IV.): Genderový feminismus

Sdílejte článek:

JIŘÍ FUCHS 22|12|2015

Představu člověka bez přirozenosti berou jako axiom svých revolučních objevů také autority genderového feminismu. Zatímco se multikulturalisté starají o to, aby bylo v Evropě co nejvíc muslimů, architektům radikálního feminismu leží na srdci, aby se původním obyvatelům západní civilizace rodilo co nejmíň dětí.

[ad#clanek-respo]

Krycí ušlechtilostí těch prvních je horoucí láska k jinakosti, těch druhých obava z přelidnění. Cíl obou neomarxistických variací přitom zůstává stejný: Vtělit změnu antropologického paradigmatu do praxe v podobě nového člověka, nové morálky a nového společenského řádu.

Také teoretici gender-feminismu si představují člověka jako pouhý soubor vlastností, činností, stavů a vztahů, který se jimi v socio-interakcích ustavičně mění. Žádnou předem danou, neměnnou strukturu lidství jako fundament a měřítko specificky lidského, tj. osobního vývoje neuznávají. Za tohoto široce sdíleného předpokladu pak mohou relativisté z řad feministů bez zábran tvrdit, že neexistují žádné přirozené rozdíly mezi pohlavími.

Tato quazi-ontologická rovnost vede také k přesvědčení, že ani rodina, založená na sňatku muže a ženy, není ničím přirozeným. Je pouhým socio-konstruktem, který vytvořili zlí muži, aby vykořisťovali ženy. Stejně nespravedlivá je prý myšlenka komplementarity rolí mužů a žen. Patří rovněž mezi genderové stereotypy, které musejí být kvůli zrovnoprávnění žen, a tedy ve jménu spravedlnosti, odstraněny.

Vhodnými prostředky takového odstraňování jsou např. přeměna otce a matky na rodiče 1/2, pokroková výchova, v níž se klukům vnucují panenky a dívkám boxerky. V tomto svatém tažení proti útlaku žen neobstojí ani mateřství. Je prý umělou naturalizací, nástrojem patriarchálních společností k zotročení ženy.

Možná si řeknete, že to jsou jen nějaké orwellovské fantazie. Omyl, je to postmoderní realita vyspělých západních společností. Tzv. gender mainstreaming je hlavní politickou strategií EU. Je závazným principem, který platí pro všechny členské státy.

Na začátku tohoto soudobého oficializovaného třeštění byla filosofická koncepce člověka bez přirozenosti. Až na pár zatvrzelých konzervativců se zdála všem přijatelná. Pak se přidala odpovídající ideologie, umocněná revoluční posedlostí utlačovanými, o které samozřejmě vůbec nešlo. Té se podařilo úspěšně infikovat politické elity Západu.

Takové spojení hlubokého filosofického omylu s elánem zaslepených ideologů, s jejich revoluční drzostí a s byrokratickou horlivostí těch, kteří to všechno uvádějí do praxe, je asi tou nejhorší možnou kombinací, jaká mohla nastat. Na konci grandiózního experimentu se jako logický důsledek rýsuje sebevražda Západu.

[ad#clanek-respo]

Všimněte si toho neomaleného pohrdání realitou. Je zcela podřízena ideologickému znásilňování, které se pokrytecky prezentuje jako boj za lidská práva utlačovaných. Přirozeně dané mateřství a specifické role ženy, které z něj bezprostředně vyplývají, jsou degradovány na zlovolný produkt mužské dominance. Fanatické feministky se už těší, až budou rodit muži; bude to prý spravedlivější. Tato šílená představa o spravedlnosti se může v perspektivě člověka bez přirozenosti také jevit jako docela zajímavá.

Podobně jako multikulturalismus těží i genderový feminismus z aktivní antropologické negramotnosti. Ta pasivní je jen prostou neznalostí. Aktivní negramotnost se tu však zakládá na silné víře v základní antropologické omyly a vyúsťuje v jejich fanatické šíření.

ZDROJ: distance.cz

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (7 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...