Není to válka s “terorismem”. Je to válka s islámem!
LUBOMÍR VYLÍČIL 16|07|2016
Tak co uděláme tentokrát? Nasvítíme světové metropole do francouzských barev? Zapícháme do květináčů francouzské vlaječky? Budeme všichni Nice? Ne, ne! Už vím! Chytíme se za ruce a zazpíváme si. A večer nám televize sdělí, že to politováníhodné neštěstí v Nice nemá nic společného s islámem…
[ad#clanek-respo]
Naši i evropští politikové už začali svůj obvyklý tanec mezi vejci. Kondolují, vyslovují soustrast, jsou zděšeni, mluví o odporném činu, vyjadřují podporu… Ale tak, aby se ani náznakem nedotkli podstaty věci. Aby nezmínili to, o čem sice všichni víme, ale o čem, pšššt, se dnes v Evropě nesmí mluvit.
Nalijme si proto, alespoň my, čistého vína. Jsme ve válce. Už léta. Není to válka s “terorismem”. Je to válka s islámem. A teror je jen jedním z jejích prostředků. Islám se zkrátka rozmáchl k další, v jeho historii už třetí expanzi. Ke třetímu pokusu dobýt Evropu. Že to dělá jiným způsobem, než dříve, je logické. Každá nová válka je prostě nová. Ve všem. V taktice i strategii, v prostředcích i cílech.
Jak na ni tedy máme reagovat, chceme-li Evropu zachránit? Odpověď je jednoduchá i složitá zároveň. Nově. Ne, nebojte se, nemám tím na mysli průvody politiků a vlaječky na facebooku. Ale musíme reagovat jinak než dřív, v předchozích válkách. Protože současná situace i způsoby muslimského útoku jsou jiné.
V první řadě musíme vyřešit svůj vlastní, evropský problém. Politiky, kteří nesmějí vidět, natož pak jednat. Bez výměny tzv. elit jsme v delším časovém horizontu ztraceni (a zrazeni). Do voleb je daleko. Ale tak zvaný tlak ulice, je-li silný a vytrvalý, dokáže kormidlem alespoň pootočit. Podívejme se do Rakouska. Ještě před presidentskými volbami se začalo cosi měnit. Establishment, ano ten původně “vítačský”, začal pozvolna zpřísňovat podmínky pro “uprchlíky”. Aby v nadcházející volbách zachránil alespoň něco. Protože nálada rakouské ulice, i když se to veřejně nepublikovalo, byla jednoznačná.
U voleb je pak životně (tentokrát doslova) nezbytné dát důvěru a hlasy stranám, které se nezapletly s politickou korektností, multikulturalismem a kolaborací se současným vedením a směřováním EU. To samozřejmě není cíl. Ani vlastní boj proti islammizaci. Dokonce to není ani začátek takového boje. Je to jen úvodní podmínka, jakési vytvoření prostoru pro vlastní zahájení boje. V našem případě docela opožděného protiútoku.
Před jeho zahájením se ale porozhlédněme a zhodnoťme situaci, abychom našli tu správnou a pádnou odpověď. Jak že to tentokrát muslimové útočí? Nejsou to těžkopádné pozemní armády a obří obléhací děla, jako kdysi u Vídně. Ne. Jde o plíživou, zákeřnou infiltracii neozbrojených bojovníků. Nekončící proud statisíců islámských válečníků, pravda, tu a tam maskovaných ženami a dětmi pro lepší dojem, kteří přicházejí a čekají. Až jich bude dost ke konečnému převzetí moci. A mezitím nepřítele, tedy nás, oslabují drobnými útoky za účelem demoralizace.
Jaká by tedy měla být naše odpověď? Dala by se shrnout do tří bodů: zamezení přísunu dalších kolonistů (a bojovníků), odsun a vytlačení nezařaditelných a asimilace zbytku. Nelidskost? Fašismus? Vážení, odložme fráze. Jde o válku a v ní o naše přežití.
První bod je jasný. Ploty fungují. Hranice lze bránit. I ty vodní, jak předvedla Austrálie. A právě její model je třeba tlačit a nutit politikům Evropy, ať už bude její budoucí forma (po volbách v Německu, Francii a dalších státech) jakákoli. U nás pak, na našem malém písečku v Česku, je nezbytné dále hlasitě a umanutě trvat na nulové kvótě na muslimské migranty, ať už by měli přijít odkudkoli. Na veřejnosti, na síti, mezi lidmi, všude. Aby byl ten zmíněný tlak.
Druhý bod může (u citlivějších duší) vzbuzovat nehezké reminiscence. Ale upřímně, ani sluníčkář snad nepopře, že člověk, který aktivně bojoval za islámský stát, zpět do Evropy nepatří. Zkrátka vybral si. Dobrovolně. Tak pá pá, odpočinul sis, holoubku, tak šupky zpět na hranice Iráku se Sýrií. Tam máš ten svůj stát. V ozbrojeném doprovodu a s pouty. Jde o stovky (zdráhám se říct lidí) a tak by se to logisticky (i politicky) zvládlo. A ostatní? Inu, není přece jen tahle možnost. Není nutné každého postrkem stěhovat. Jsou i sofistikovanější a upřímně, i pro veřejnost stravitelnější metody.
Prostě vytvořit takové podmínky… Jako u přemnožených a obtížných druhů. Nesypat do krmítek, nezvýhodňovat, nepodporovat, neustupovat “kulturním odlišnostem”, neupřednostňovat jejich zájmy potřeby a způsoby života. Žádné ohledy, dávky, mnohoženství, dětské nevěsty, bezplatné ubytování, žádné přimhuřování očí nad nežádoucím chováním… ale rovnost. Na tu by to také šlo “politicky” narazit. Rovnost občanů. Naprostá. A původní, bílé, evropské obyvatelstvo? Voličstvo? To by přece takové politice radostně, nadšeně aplaudovalo!
Nejdůležitější je však zaútočit na srdce nepřítele. Na základ jeho síly. Na islám. Ano, je to (taky trochu) náboženství a to podléhá v Evropě (zatím) ochraně. Ale jedna možnost by tu byla. Šaríja. V ní je zakotveno vše podstatné z islámu. Ona vede muslima životem, ona řídí jeho chování a vztahy k okolí. A tady by se mohlo… Protože šarija je jen právní kodex. A ten už se napadnout dá. Nejen to, ten už dávno ( a úspěšně) napaden byl.
Mám na mysli rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z roku 2003 v cause Refah Partisi vs Turecko. V něm se výslovně praví, že: “Má-li někdo v programu sharíu, má v programu potlačování demokracie, lidských práv a svobod”. (rozsudek zde) Na základě tohoto a dalších právních aktů by mělo být s okamžitou platností zakázána aplikace Šaríji kdekoli na území Evropy. S přísnými, drakonickými tresty. A muslim bez šaríi je jako kobra bez zubů.
Zcela jistě by také šlo podstatně omezit některé veřejné projevy islámu (oděv a pod.). Pod nejrůznějšími záminkami. Evropský úředník je přece velmistrem drobné, každodenní, mravenčí šikany slušného člověka. Tak proč tuhle jeho “tvořivost” neobrátit proti nepříteli? Je to jen otázka politické vůle… A jsme zpět u voleb.
Také by snad nebyl problém zakázat (pod vhodnou, třeba teroristickou záminkou) financování náboženských komunit ze zahraničí (Saudská Arábie) a zahájit otevřené, neskrývané monitorování kázání v mešitách (a klidně i v katolických kostelích, pro rovnost), spojené s vyhošťováním hlasatelů nenávisti. Tím by vznikl na islám (žádoucí) tísnivý a dusivý tlak. A každý pravověrný muslim by se musel rozhodnout.
Podle jedné, málo známé fatvy má totiž muslim, který nemůže, ať se snaží jak snaží, praktikovat v nějaké zemi svou víru, pouze jednu možnost – zachovat věrnost prorokovi a takovou zemi opustit. Dobrovolně. A o to jde. O vytěsnění. Vytlačení nekompatibilních za okraj. Třeba za hranice. Nebo ještě lépe za moře. A tím by se vyřešil i třetí bod. Asimilace vhodných. Chce-li se totiž i za těchto podmínek někdo u nás usadit, je-li srozuměn s tím, že islámovat se nebude a že peníze se získávají prací, pak ať zůstane. Proč ne. Tlakem na islám a jeho projevy se jen oddělí zrno od plev.
Ano, šlo by to. I když by bylo nutné překonat řadu bolestivých krizí. Nejdříve bouře v ulicích, protože bojovníci nepřítele nají dost peněz, výbornou organizaci a hlavně schopnost, srotit se v libovolném čase. Nemusí totiž do práce a dělat bordel je zjevně baví. Časem by na pořad dne asi, bohužel, přišlo i otevřené rabování. Jako nouzový postup získávání potravy hord, odstavených od krmítka. Do toho binec lidskoprávních “aktivistů”, citové vydírání médií a sabotáže nejrůznějších, z ciziny placených a úkolovaných škůdců….
[ad#clanek-respo]
Ale vlády se silným mandátem a důvěrou (ozbrojených a odhodlaných) občanů, by to mohly zvládnout. Jedinou alternativou je totiž totální občanská válka.
Osobně se ale velmi obávám, že se to nakonec, alespoň v těch nejzasaženějších státech na západě kontinentu, bez nějaké formy transportů neobejde…
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.
Příspěvky za měsíc květen 2022:
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Silvia Ambrogini 250,- Kč, Vladimír Kudrna 1000,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Anonym 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Miroslav Andreska 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Hana Válková 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Pavel Fila 50,- Kč
Celkem za měsíc: 4 750,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
(31 votes, average: 4,84 out of 5)
Loading...Podobné příspěvky
Zákony pro papaláše neplatí?
PETR HÁJEK Protivládní demonstrace za svobodu, obnovení státní suverenity a odmítnutí pokusů Fialovy pětikoalice zatáhnout zemi do války Západu
Pojistky demokracie zajiskřily
PETR ZDOBINSKÝ Jako mnoho z nás nepovažuji Senát za instituci, kterou potřebujeme. Mnoho států si vystačí s jednokomorovým parlamentem.