4.8.2014
Redakce
0
Kategorie: Historie, Společnost

Něco o Rusku

Sdílejte článek:

OD: BOHUMIL ŘEŘICHA 04|08|2014

Zdá se, že mnozí z nás si neuvědomují, že se ocitáme na prahu konfliktu mezi civilizacemi spíše kulturami východní a západní. Snad takové napětí bylo naposledy v roce 1962, když J.F.Kennedy odhalil sovětskou lež, když Sověti vezli na Kubu rakety. Rusko se podle mého názoru ocitlo na křižovatce své existence. Ovlivněna mongolskými nájezdníky, byzantským způsobem života a nakonec bolševizmem a na druhé straně syndromem neporazitelnosti /vítězství nad Napoleonem a Hitlerem/ se však společnost animalizovala.

 

[ad#hornisiroka]

 

Nositel Nobelovy ceny z roku 1904 I.P.Pavlov jako osmdesátiletý vmetl ruským bolševikům do tváře: “Nešíříte v kulturním světě revoluce, nýbrž s obrovským úspěchem rozséváte fašismus. Před vaší revolucí fašismus neexistoval.” Velký teror v roce 1937, kdy docházelo v Sovětském svazu k masovým rozsudkům smrti, vedl podle jeho názoru k animalizaci společnosti. V dopisu Radě lidových komisařů sděluje: “Člověk se snadno stane zvířetem. Je však strašně těžké a trvá neuvěřitelně dlouho učinit toto zvíře znovu člověkem!” Rusko se opět nachází pokud tam už není ve stejné situaci, fašistickou se stává současná ruská “věrchuška” ne však obyčejný ruský člověk!

 

„Long Telegramm „ from Moscow – 22.únor 1946 – George. F. Kennan. Vnímání vnějšího světa sovětskou a ruskou „věrchuškou.“ /poz.pisatele/: „V tomto /komunistickém/ dogmatu s jeho základním altruismem nalezli zdůvodnění svého instinktivního strachu z vnějšího světa a zdůvodnění diktatury, bez níž by nevěděli , jak vládnout, krutost,i které se neodvážili nespáchat, a oběti, které považovali za nezbytné vyžadovat. Ve jménu marxismu zbavili své metody a taktiku veškerých etických hodnot. Dnes jej nemohou odhodit. Je to fíkový list jejich morální a intelektuální věrohodnosti. Bez něj by stáli před dějinami přinejlepším jako poslední z dlouhé řady krutých a rozhazovačných ruských vladařů, kteří neúnavně hnali /svoji/ zem ke stále větší vojenské moci, aby zajistili vnější bezpečnost svých vnitřně slabých režimů.

 

Kennan uvedl, že carové již od nepaměti usilovali o rozšíření svého území. Snažili podrobit Polsko, a změnit je ve vazalský stát. Považovali Bulharsko za součást ruské sféry vlivu. A usilovali o získání nezamrzajícího přístavu ve Středozemním moři, dnes je to syrský Tartús /pozn.pisatele/, z něhož by mohli ovládat úžiny vedoucí do Černého moře.

 

„V základech neurotického názoru Kremlu na světové záležitosti tkví tradiční instinktivní ruský pocit nejistoty. Původně to byla nejistota mírumilovného zemědělského lidu, který se snažil žít na obrovské nechráněné rovině v sousedství kočovných národů. Když se Rusko dostalo do kontaktu s hospodářsky vyspělým Západem, připojil se k tomu strach ze schopnějších, silnějších, lépe organizovaných západních společností. Avšak toto druhé ohrožení pociťovali ruští vladaři a nikoli ruský lid, neboť všichni ruští vladaři vycítili, že jejich vláda má poměrně archaickou formu, že její psychologický základ je křehký a umělý a že by neobstál ve srovnání či kontaktech s politickými systémy západních zemí. Z toho důvodu se vždy obávali zahraničního pronikání, báli se přímého kontaktu mezi západním světem a světem jejich a obávali se, co by se stalo, kdyby se cizinci dozvěděli pravdu o životě uvnitř. A naučili se hledat bezpečnost pouze v trpělivém, avšak smrtelném zápase za totální zničení soupeřící mocnosti a nikdy ne v dohodách a kompromisech s ní.

 

V roce 1999 tedy po 53 letech po G.F.Kennanovi, v knize „Rusko plné křížů,“ Alexandr Jakovlev v podstatě závěry amerického diplomata potvrzuje: „Je známo, že Rus přijala křesťanství v roce 988 z Konsantinopole. Byzantské mravy té doby- podlost, zbabělost, prodejnost, lstivost, maximální centralizace, zbožštění osobnosti- dominují v sociálně- politickém životě Ruska dodnes. Ve 12. stoeltí si početná roztříštěná ruská knížectví od Volhy po Karpaty podmanili mongolští dobyvatelé. Asijské tradice, a mravy s jejich neúctou k osobnosti, lidským právům, s kultem síly a násilí, s moci despotů a bezprávím se projevily v celém způsobu života lidu v jeho genetice. Tragédie Ruska způsobilo především to, že mu tisíce vládli lidé, a nikoli zákony. Vládla knížata, carové, různí předsedové a generální tajemníci. Vládli hanebně, krvavě. Lid existoval pro moc, nikoli moc pro lid. Rusko se vyhnulo klasickému otroctví. Ale dosud se nezbavilo feudalismu, dodnes ho ovládá velmocenská ideologie, jejíž podstata spočívá v tom, že stát je všechno, člověk nic. Rusko se ocitlo na okraji civilizace, neboť v něm nikdy neexistovalo soukromé vlastnictví. Vlastnictví vždycky náleželo státu, jeho feudální elitě. A dnes nomenklaturní oligarchii z někdejších aparátníků. Neexistence soukromého vlastnictví, především půdy, je prvotní příčinou všech neštěstí Ruska, jeho osudový úděl!

 

Znalec Ruska, publicista a redaktor „The Economist,“ Edward Lucas ve své knize „ Klam-špioni a lži-aneb jak Rusko obelhává západ ,“ m.j.píše : Vůdčím principem přístupu Západu k Rusku by měla být snaha naslouchat tamním lidem, kteří sdílejí naše hodnoty a podporovat a povzbuzovat je, nikoli je demoralizovat. V únoru roku 2011 napsali čtyři hlavní představitelé opoziční Strany národní svobody ostře formulovaný článek, v němž kárají západní země za to, že napomáhají špatnému řízení a drancování Ruska.

 

„Nabádáme čelné západní představitele, aby skoncovali s „reálpolitikou“ polibků a objetí, která selhala, a přestali flirtovat s ruskými vládci – s chováním, které Západu nepřineslo žádný užitek a které v Rusku vytváří dojem, že Putinův systém je stejně slušný jako kterýkoliv jiný v demokratickém státě.

 

 

Znamená to, že by Západ měl přestat ruské vládce vítat jako sobě rovné a propůjčovat jim legitimitu, kterou si zjevně nezasluhují. Znamená to,že by měl Západ rozkrývat korupční praktiky ruského establishmentu, jehož schopnost nalézat úkryty pro rozkradené prostředky a odcházet z Ruska za pohodlným životem v západních zemí představuje jeden z pilířů stability režimu. Znamená to, že by západní země měly zavést cílené sankce proti těm činitelům, kteří přímo porušují práva svých občanů.“

 

A ještě jednou G.Kennan – Výňatek z jeho dopisu Eustisu Bohlenovi, jeho příteli a tlumočníku F.D. Roosevelta ze dne 26.ledna 1945, který byl poslán z Moskvy: Šest měsíců měsíců nejužšího možného kontaktu s ruskými záležitostmi nezměnilo nic na mém přesvědčení, že cíle sovětské politiky v Evropě nejsou ve své většině v souladu se štěstím, prosperitou ani stabilitou mezinárodního života na zbytku kontinentu. Nechápej mne prosím špatně. Nemyslím si, že Rusové mají nějaké nekalé cíle, nebo že se někde snaží o zavedení komunismu. Avšak cíle, které mají, nejsou inspirovány jakýmkoli zájmem o uchování západních hodnot, ať duchovních nebo materiálních. Sledují s podezřením veškeré projevy evropské jednoty a morální integrity, které nejsou schopni sami kontrolovat. Obávám se,že není utrpení nebo zla, které by váhali evropským národům způsobit, pokud by toho byli schopni, spíše než by dopustili, aby taková jednota začala existovat. Ruská bezpečnost v jejich pojetí znamená neexistenci soudružnosti, rovnováhy a harmonie ve zbytku Evropy. Pokud naopak zajištění jejich bezpečnosti způsobí bratrovražedné boje, pokles životní úrovně a zhroucení politické sebedůvěry evropských národů, nebudou nad tímto vývojem v Moskvě prolity žádné slzy.

 

Tyto ruské cíle nejsou jen v rozporu s hlavními proudy středo-a západoevropské tradice, ale jsou také v protikladu k našim vlastním zájmům. V našem vlastním zájmu jako námořní mocnosti v oblasti Atlantiku je uchovat na jeho pobřeží stabilní, sebevědomé, ve svých požadavcích uspokojené státy, závislé ve velké míře na rozvoji mezinárodního námořního obchodu.Tyto státy musí, pokud chtějí přežít, mít za zády stabilní, spořádanou střední Evropu. Totéž je také v zájmu Anglie. Vzniká tak základní konflikt o Evropu mezi zájmy atlantické námořní mocnosti, která požaduje uchování silného a nezávislého politického života na evropském poloostrově, a zájmy žárlivé euroasijské pozemní mocnosti, která musí za všech okolností usilovat šířit svou moc na západ a dokud nedosáhne Atlantického oceánu, nenajde místo, na kterém by se mohla ze svého pohledu bezpečně zastavit…..

 

Současné Rusko se vrátilo zpět do této doby, což potvrdil před několika lety sám Sergej Lavrov, když prohlásil, že největší noční můrou Kremlu je jednota Evropské unie. Dvakrát však nelze vstoupit do téže řeky…..

 

ZDROJ: Fcb Bohumil Řeřicha

 

[ad#velkadolni]

 

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (5 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky

    Zelené božstvo?

    Zelené božstvo?

    TOMÁŠ FLAŠKA 27|04|2015 Pražský radní pro dopravu Matěj Stropnický poskytl rozhovor časopisu Reflex. Já jsem fakt nevěděl, jestli to