26.8.2014
Kategorie: Ekonomika, Společnost

MonkeyParking a tragédie společné pastviny

Sdílejte článek:

OD: TOMÁŠ FORGÁČ 26|08|2014

Pro ty, kteří ji neznají, MonkeyParking je aplikace, která umožňuje uživatelům dát do dražby parkovací místo, na kterém právě parkují a plánují ho uvolnit. Aplikace způsobila rozruch v San Francisku (a možná na jiných místech), protože podle všeho řidiči, kteří by jinak byli někde jinde, nyní zabírají veřejná parkovací místa s úmyslem vydělat na jejich uvolnění, což údajně zhoršilo situaci s parkováním ve městě.

 

[ad#hornisiroka]

 

Toto je prvotřídní příklad tragédie společné pastviny. Tragédie společné pastviny je fenomén, který vzniká, když majetek je veřejný a poplatek za jeho používání je pod tržní hodnotou. Neexistuje nikdo, kdo by měl osobní zájem zachovat udržitelnou nabídku tohoto statku, což obvykle vede k závodům o vyčerpání všech zdrojů dříve, než to udělá někdo jiný. Příkladem mohou být lesy ve vlastnictví státu, které mizí, v porovnání se soukromě vlastněnými pozemky, jejichž majitelé si dávají záležet na tom, aby jejich nabídka dřeva byla udržitelná, nebo zachovávají původní prostředí z čistě dobročinných úmyslů.

 

Philipp Bagus vysvětlil, jak se tragédie společné pastviny projevuje v eurozóně, kde se všechny státy snaží předběhnout ty ostatní ve vyčerpávání zdrojů ECB – dříve, než ostatní stáhnou jejich hodnotu dolů. V případě parkovacích míst v San Francisku město zjevně pronajímá tato místa výrazně pod tržní cenu (nebo zdarma). To znamená, že pro (pravděpodobně nezaměstnané nebo podzaměstnané) řidiče je finančně zajímavé obsadit je a prodávat je za tržní ceny.

 

 

 

Systém dražby efektivně stanovuje tržní cenu parkování kombinací nízkých cen pronájmu a vysokých cen volných míst. Jednorázová cena, kterou je řidič ochoten zaplatit za parkovací místo je pak stanovena 1) časem, který plánuje na místě strávit (čím déle, tím nižší je cena za časovou jednotku), 2) mírou parkovací fobie (přirážka pro pana Robertse) a 3) hraniční užitečností peněz, které řidič potřebuje k přebití nabídky jeho soupeře (tj poměrem této částky k jeho disponibilnímu majetku). Druhý a třetí bod jsou mimo sféry dosahu města, ale první parametr musí řešit. Model MonkeyParking má smysl pouze proto, že existuje rozdíl mezi tím, co jsou řidiči ochotni zaplatit a tím, co město účtuje.

 

Nabídka je omezená, ale poptávka je vysoká. Na svobodném trhu je tato nerovnováha řešena zvyšováním nabídky (vlády jsou pověstné svou neschopností v této oblasti – pokud ovšem nejde o nabídku peněz); a pokud zdroj je byť jen dočasně vzácný, poptávka je omezována zvýšením ceny. Protože město má na parkovací místa monopol, volný trh zde neexistuje a výsledkem je deformace, kterou pociťují jeho občané. Jediným řešením je pak zavedení volného trhu privatizací veřejných prostor. Soukromí vlastníci by pak měly osobní zájem na investování kapitálu s cílem zvýšit kapacitu, aby mohly pokrýt poptávku na trhu. Systém by byl transparentnější a napětí by zmizelo. Obávám se však, že to pro uši politiků zní až příliš logicky.

 

ZDROJ: iness.sk

 

[ad#velkadolni]

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (2 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...