Měnové reformy (4)

Vlastní provedení

1. června 1953 měla být zahájena peněžní reforma a uvolnění vázaného trhu. Ještě 36 hodin před tímto milníkem, v pátek 29. května 1953 se ve svém rozhlasovém projevu pokoušel tehdejší prezident Československa Antonín Zápotocký rostoucí paniku zastavit a v projevu prohlásil:

„Naše měna je pevná a měnová reforma nebude, všechno jsou to fámy, které šíří třídní nepřátelé.“ [1]

Jak se ukázalo v sobotu 30. května 1953, nebyla to pravda. Vláda přijala usnesení „o provedení peněžní reformy a zrušení lístků“. Národní shromáždění projednalo příslušné zákony (41/1953 Sb. — Zákon o peněžní reformě). [2]

V sobotu 30. května 1953 už nebylo co prodávat, regály zely prázdnotou. V 15 hodin byl ozbrojeným složkám Lidových milicí přečten rozkaz k bojové pohotovosti a zahájení akce s krycím názvem „Kulomet“:

„Soudruzi příslušníci Lidových milicí, dnes bude v rozhlase a v zítřejším denním tisku zveřejněno usnesení vlády republiky Československé a Ústředního výboru Komunistické strany Československa… Všichni členové strany, zvláště pak příslušníci Lidových milicí, ozbrojené to pěsti strany, postaví se do bojové pohotovosti za prosazování tohoto usnesení… Zajistěte vzorné provedení všech rozkazů a uložených úkolů! Kupředu, kupředu, zpátky ni krok!“.

V 17 hodin byly všechny obchody uzavřeny [3] a premiér Viliam Široký seznámil veřejnost v rozhlasovém projevu s rozhodnutím vlády. Měnovou reformu označil za velký úspěch pracujícího lidu. Kurs nové koruny bude nyní pevně vázán na sovětský rubl — nejpevnější měnu na světě. Ceny, mzdy a důchody se sníží v poměru 5:1. (Což ovšem nebyla pravda úplně celá.)

Vlastní provedení reformy bylo postaveno na těchto principech:

• „staré“ peníze platily ještě 2 dny (tedy najednou bylo všude plno — restaurace, kina apod. lidé chtěli utratit staré peníze za cokoliv, než aby se z nich staly bezcenné papíry)
• „staré“ peníze za „nové“ peníze šlo vyměnit první 4 dny.

Konverzní poměr

Hotovosti

Obyvatelé, kteří nebyli vyloučeni z vázaného trhu, si mohli vyměnit nejvýše 300 Kčs v poměru 5:1, tj. za 300 korun starých peněz obdrželi 60 korun nové měny. Veškerá ostatní hotovost měla konverzní poměr 50:1. Obyvatelé vyloučení z lístkového systému (viz minulý díl) měli konverzní poměr 50:1 na veškerou hotovost. A protože komunistický systém byl od počátku založený na lži, krádeži a nespravedlnosti, pak:

Příslušníci Lidových milicí („ozbrojené pěsti dělnické třídy“, ozbrojené složky fungující mimo armádu a podléhající pouze straně KSČ — jejich vrchním velitelem je generální tajemník) mohli vyměnit v příznivém poměru 5:1 dvojnásobnou částku (tj. 600 Kč za 120 Kčs).

Ještě lepší konverzní poměr (3:1) dostali další prominenti režimu a to důstojníci (vojáci z povolání) a některé kategorie bezpečnostního aparátu. Režim velmi dobře čuchal problém, takže si musel silové ozbrojené složky předcházet (v poslední části zjistíme, proč).

Vklady — Na účtech

Aby byla lumpárna ještě větší, tak tabulka platila pouze pro vklady provedené do 15. května 1953. Ty, které byly provedeny po 15. květnu až do okamžiku měny, nekompromisně spadaly do kurzu 50:1. Proč? Když se rozšířila (pravdivá) fáma, že bude měnová reforma, lidé masivně vybírali peníze z účtů a když se jim nepodařilo utratit je za něco rozumného (anebo uvěřili, že to byla jenom fáma), peníze vrátili zpět na účet. A máš to! Nevěříš straně a vládě? Tu máš po držce!

Zůstatky na účtech státních organizací a některých JZD (III. a IV. typu) se přepočítávaly v poměru 5:1. Zůstatky na účtech soukromých podniků se přepočítávaly v poměru 50:1, s výjimkou částky nepřevyšující částku vyplacených mezd za předchozí měsíc, když tato část se přepočítavala v poměru 5:1.

Průměrně došlo k celkovému přepočtu 10:1 (Výhodněji byly přepočítávány vklady ve Státní spořitelně nebo ve Státní bance. Vklady ve Státní spořitelně před měnovou reformou byly 9 000 000 Kčs, po přepočtu 930 000 Kčs).

Dluhy

Dluhy se měnily jediným kurzem 5:1. Zatímco úspory byly znehodnoceny až 30:1, dluhy byly konvertovány bez úrovní. Jednoduše řečeno, úspory byly znehodnoceny a dluhy zůstaly.

Ostatní

Vyhláška pamatovala i na takové detaily jako byly výhry v loterii, ty měly po 15. květnu také konverzní poměr 50:1. Prémie z životního pojištění 20:1 atd. Ale ač se zdá, že byla vyhláška důkladná, rozhodně nemyslela na vše. Zapomněla např. na půjčky a úvěry mezi občany …

Bilance

Měnou byl zrušen přídělový systém (vázaný trh) a byly stanoveny nové ceny na „volném trhu“. Došlo tedy k uvolnění prodeje veškerého zboží. Ceny na „vázaném trhu“ a ceny na „volném trhu“ byly vyrovnány, sjednoceny. Bez náhrady byly zrušeny veškeré vázané vklady z roku 1945. Stejně tak došlo k anulování státních dluhopisů a to včetně státních dluhopisů vydaných po roce 1945. Celkově se jednalo o bezmála 84 mld. Kč. [4]

Měnová reforma přinesla vládnoucí straně nemalé zisky. Tento zisk byl vytvořen čistě na úkor občanů. Standardní přepočet, který byl všude propagován a používán (např. na mzdy, dluhy …) byl 5:1. Ovšem celkově se jen v oběživu vybralo 38 mld. starých peněz a vydáno bylo 1,4 mld. nových (z toho polovina v poměru 5:1). Kdyby se celý objem převáděl tímto poměrem, připadla by občanům částka o cca 6,5 mld. vyšší.

A zopakujme si: Zcela zrušeny bez náhrady byly vázané vklady vzniklé při měnové reformě v roce 1945, závazky z tuzemských cenných papírů vydaných před rokem 1945 i závazky státních dluhopisů a dluhopisů jiných finančních institucí vydané po roce 1945 a životní pojistky, na které si lidé platili po celý život. Byl dramaticky redukován objem oběživa ze zhruba 52 miliard starých korun na 1,4 miliardy nových, tedy přibližně 37:1. Občané tak utrpěli škodu ve výši 14 mld. Kčs v nové měně!