Koronapředpověď

Ke koronaviru jsem se prozatím nechtěl vracet. Svým způsobem jsme si řekli všechno co se dalo. Probrali jsme všechno, co se ve veřejném prostoru šustlo. Zdrbli jsme doktory, veřejnost, opatření, politiky, koalici i opozici. 

Žádné téma (kromě zemědělství) nebylo tak dlouho a tak frekventované. Ale přece bych se chtěl ještě jednou nakrátko k tématu vrátit. Vlastně to dělám ze svého vrozeného nejapného sebevědomí – po dvou měsících jsem odborníkem na slovo vzatým a když může výsledky svého bádání prezentovat Dušek, mohu i já. Když pak Dušek může radit premiérovi, co a jak dál, tož bych pár knížecích rad chtěl dát také. A hlavně to dělá proto, že se za čas třeba ukáže, že jsem měl pravdu a já pak budu vykřikovat na celé kolo, jak jsem byl chytrý. A kdyby se ukázalo, že jsem blbec, aby o tom zůstal důkaz, kdyby mi někdo chtěl věřit něco jiného.

Pojďme dnes v diskusi nehledat chyby v tom, co jsme každý zjistili a jak se ke Koroňáku stavíme. Už jsme to dávno udělali. Pojďme si to jen prostě říct. Podělme se s ostatními o přístup k naší nejbližší budoucnosti a přinesme si každý svou kůži na trh. Neříkejte nám, co má ten druhý špatně, ale řekněte sami za sebe, jak to vidíte. Já začnu: 

Já věřím grafům mého bratra. Dlouho jsme to spolu probírali, často jsem si hrál na ďáblova advokáta, ale Master mi to nakonec pokaždé vysvětlil a nakonec z toho vyplynula hypotéza, která je tak jednoduchá a vševysvětlující, že se mi zdá pravdivá a budu ji považovat za pravdivou, dokud se nerozejde s realitou. 

Myslím si (myslím si to já, vy nemusíte), že hlavním zdrojem epidemie jsou pacienti s mírným průběhem. Takoví, kteří se probudili s knedlíkem v krku, zvýšenou teplotou a kašlem. Kopli do sebe panáka nebo paralen a šli hákovat do roboty. Pár dní kolem sebe chrlili breberku a pak je virus nechal na pokoji. Zažili další z mnoha chřipeček a reagovali na ni jako mnohokrát předtím. 

Koneckonců všechno na to máme nastavené. Za první tři dny nemocenské nedostanete nic. Leckterá firma odměňuje stoprocentní docházku. Například i já dostanu k platu tisícovku měsíčně, pokud nemarodím. To člověka vysloveně nutí, aby si v případě chřipky či nachlazení vzal dovolenou a nebo aby šel hnípat do kanceláře. 

Takhle to nemáme jen my, ale má to tak celá Evropa. A tohle máme všichni společné. Marodit se nevyplatí, obzvlášť se to nevyplatí v případě lehkých vizróz. V tomto případě stála přechozená chřipečka náš stát půl bilionu korun, možná i víc. 

Tohle je také to, co se v celé Evropě změnilo ze dne na den – v ten stejný den. Někdy kolem půlky března už nikdo chřipečku nepodceňoval a pokud měl někdo kašlíček a teplotku, tak se zašil doma a toužil po otestování. Nikdo neseděl v práci a nekýchal. Zaměstnanec zavolal šéfovi a ten ho ještě rád nechal doma. Každý kdo měl jakékoliv příznaky podobné koroňáku, tak už nelezl mezi lidi. A od té chvíle epidemie slábne. 

Neslábne jen tam, kde se lidi nebojí. V Rusku sice zavedli přísná opatření, ale soudě podle hlášek mých příbuzých, nemají strach a pořád ještě si nepřipouštějí, že by jejich horečky mohly být koronavirus. Podobné zpoždění měli v Británii, USA, ale i Švédsku. Hodně lidí prostě i s příznaky chřipky nadále chodili ven a než opravdu dostali strach, nakazili fůru lidí. 

Pak se opatření začala uvolňovat, ale nic moc se nestalo. Dneska už vidíte roušku na hubě jen v obchodě. Kdekoliv v kancelářích i na pracovištích, pokud to tam nehlídá dráb s bičem, tak už všichni bohorovně roušky odkládají. Obchody jsou natřískané, rozestupy jsou stále formálnější a nechte to ještě týden a všichni už to budou mít na háku úplně. Na začátku lidi chodili do obchodu a stříkali si dezinfekci na ruce i na vozík. Dneska už na takového skoro nenarazíte. 

Zdá se tedy, že pro kontrolu nad situací stačí, aby každý s příznaky okamžitě zůstal doma, nepodceňoval to a nemyslel si, že jde o chřipečku. Všechna ostatní opatření samozřejmě pomáhají, ale podle stále klesajících čísel nejsou nezbytné. Stejně tak se zdá, že těch úplně bezpříznakových případů je samo o sobě příliš málo na rozjezd epidemie. Možná jsou i méně nakažliví. 

Já osobně bych si proto dovolil Andrejovi a velkým zaměstnavatelmům poradit, aby především změnili tu nemocenskou a vedli kampaň za to, taby lidi nepodceňovali chřipečku a nepokoušeli se chodit do práce, protože za stonání nic nedostanou. Pokud budou zaměstnavatelé prémiovat docházku a stát bude trestat odpovědné chování, budeme mít na podzim epidemii zpátky. Možná i dřív, protože lidem za chvíli otrne. 

Podle mě by bohatě stačilo, kdyby lidi dostali za stonání normální procenta ze mzdy od prvního dne a zaměstnavatel by jim děkoval za to, že díky jejich odpovědnému včasnému nechození do práce nemusí zastavovat výrobu. Zbytek by zajistila chytrá karanténa a včasné trasování kontaktů. Přídavným opatřením by mohlo být to co dělají v Číně – měřit lidem teplotu. Ale řekl bych, že to většina normálních lidí zvládne sama. 

Koroňáka se nejspíš úplně nezbavíme. A na nějaké promoření můžeme zapomenout, protože jak jsem psal asi před měsícem, skutečný počet nakažených není zase o tolik vyšší než ti otestovaní. Promoření by trvalo roky, roky a roky. Proto bych si myslel, že by postačilo udělat to, co tu bylo za komunistů – aby lidi mohli normálně stonat aniž by to znamenalo podstatné zkrácení výplaty. 

Já vím, oproti zavírání republiky by to bylo směšně levné. Zároveň by to bylo značně neuspokojivé pro všechny paranoidní Hamáčky a jejich sledovací a trestací choutky. Navíc by si museli papaláši zvyknout na myšlenku, že ti dole jsou také lidi a pokud se s nimi dobře zachází, tak není zapotřebí drába. 

Já osobně se tedy domnívám, že prozatím je nebezpečí zažehnáno. Koroňák se zatím nevrátí, protože lidi ještě stále nepodceňují příznaky. Ale jakmile začnou chodit zase do práce s kašlem a teplotou, máme ho natotata zpátky. 

Teď vy: