Konec dějin dle Mohameda aneb islámský teror jako důsledek

[ad#clanek-respo]

Když vystoupil Mohamed a prohlásil se za proroka Alláha, tak došlo k podobné věci. Nově vytvořené náboženství, založené na kompilátu judaismu, křesťanství, zoroastrismu, apokryfních evangeliích, řeckých bájích a arabských zvycích, dnes zvané islám, bylo ve chvíli svého založení uzavřeno bez možnosti myšlenkového posunu vzhledem k vědeckému a společenskému vývoji.

To co Mohamed vyprávěl svým posluchačům, bylo prohlášeno za autentické poselství Alláha, bez ohledu na to, že mnohé arabské tradice vypráví, že Mohamed častokrát nechal svoje vyprávění změnit na základě kritiky zapisovatele. (O této islámské tradici, kterou se muslimové moc nechlubí někdy příště). Stejně tak podle islámské tradice existovalo několik verzí Koránu, ale třetí chalífa Uthmán sestavil něco jako redakční komisi, která vybrala tu správnou verzi. Prostě, i když ta autenticita dostává trhliny, tak prostě v dnešním Koránu je vše přesně tak jak Mohamed řekl. Pardon, jak mu někdo řekl.

Zde je první problém… Korán je podle islámu autentické boží slovo, nezměněné, nezkreslené a platné navěky. Zkuste i „liberálnímu“ muslimovi říci, že to co je v Koránu je historický záznam, že to obráží dobu svého vzniku, tak jak to tvrdí Halík a různí křesťanští apologeti islámu. Tedy zkusit to můžete, ale neuspějete. Maximálně vám dotyčný vytáhne verše, které jsou (což není pravda) tolerantní. Ani liberální muslim není schopen připustit historicko-kritické zkoumání Koránu. Maximálně si z Koránu vybere verše, které nejsou tak děsivé a působí na naší společnost pozitivně. Ovšem nedělá mu problém odmítnout verše vybízející k násilí a k vraždění jinověrců jako verše, které nejsou kritiky pochopené. Při naléhání od něj uslyšíte poslední slova „Teď nemám čas, příště to vysvětlím“

Druhý problém je Sunna, tedy sbírka výroků proroka Mohameda. Vedle Koránu nejdůležitější kniha pro sunnitské muslimy. Mnohdy důležitější než samotný Korán. Sbírka pěti sběratelů hadithu, která je nejen respektována, ale také spolu s Koránem slouží jako základ islámského práva. Protože co Mohamed řekl a co dělal, dobře řekl a dobře dělal. Byl přeci nejdokonalejší na světě a nemohl jednat v rozporu s Alláhem. Nevím kdo je přesně Alláh, protože to bylo jméno pro jednoho ze tří největších bohů v Kábě, ale vím, že to nebyl Bůh křesťanů a muslimů, protože jinak by ten Bůh musel být schizofrenik, což ostatně bylo i tématem disputací mezi křesťanskými a islámskými učenci. Tyto disputace končili odchodem islámských učenců s odkazem na Korán a příslibem příští disputace, která se ovšem nikdy neuskutečnila.

Třetím problémem je samotný životopis Mohameda, jehož činy budily hrůzu už u jeho soukmenovců natož u křesťanů a židů. Je to další pramen islámu a islámského práva. Četba životopisu Mohameda je něco podobného jako sledovat muzikálový horor „Night of the chicken dead“. Nicméně pro muslimy je to autentický životopis jejich vzoru. A stejně jako u Sunny co Mohamed konal, dobře konal.

Kruh se uzavřel, tedy dějiny. Islám je o návratech k Mohamedovi a praxi prvních muslimů, protože Alláh. Dál už nic není. Muslimové rádi poukazují na období, kdy kvetla islámská filozofie, ale už neřeknou, že to období je dle islámu obdobím heretickým, protože vládla sekta Mutazzilů, vyznávajících Aristotela a neuznávající Korán jako knihu nestvořenou, nenapsanou.

Islámští teroristé mají vskutku bohatý zdroj inspirace a tím zdrojem je islám. Islám, kterého se bojí i samotní muslimové, protože budou mít strach se ve společenství svých souvěrců chovat jinak než je v Koránu a Sunně. Raději budou mlčet.

Mlčet a při každém islámském útoku tvrdit, že se o islám nejedná.

[ad#clanek-respo]