
České covidárium
ŠTĚPÁN CHÁB
Česká televize si v pořadu Rozpleteno dovolila vést mírnou polemiku o covidu a jeho původu. Ta samá televize, tedy její aktivistická část, se okamžitě ohradila a vyrazila na barikády.
Pořad Rozpleteno se zabýval covidem a jeho původem. S úspěchem zpochybnil tezi, že virus vznikl přirozenou cestou jakýmsi genetickým smilněním netopýra, luskouna, mývala a hada a předestřel tezi, že virus vzešel z laboratoře. Ať už náhodou, nebo záměrně. K tomu poukázal na americkou hvězdu covidu Anthonyho Fauciho, u kterého vyjmenoval, že zatajoval veřejnosti informace, pravdivé informace potlačoval (pod heslem – kdo nejde s námi, jde proti nám… a nedostane z amerického rozpočtu dotace) a že zároveň nahnal americké peníze do laboratoří v čínském Wuchanu.
To vše potvrdily v pořadu svými slovy osobnosti napříč českým odborným spektrem. Mluvil epidemiolog Prymula, novinář z Respektu a další. Mezi nimi i bioložka Soňa Peková, epidemiolog Jiří Beran a politik za SPD Jindřich Rajchl. Tři poslední zmínění vyvolali v části České televize přímo zjevení.
„Pořad poskytuje bez kritického odstupu exkluzivní prostor bioložce Soně Pekové, aniž by diváka upozornil, že patří k hlavním postavám dezinformační scény a její mnohokrát vyvrácené postoje vědecká komunita odmítá,“ píše iniciativa Veřejnoprávně. Nedodá, že mezi prvními na světě přišla s tezí o umělém původu viru právě Peková. Nedodá, že v pořadu Rozpleteno Peková mluvila pouze ze záznamu z roku 2020. Nedodá, že za její tvrzení jí pronásledovalo Vojtěchovo Ministerstvo zdravotnictví, že ji bahnem vláčela média, včetně těch veřejnoprávních. A to za tvrzení, že virus byl umělého původu. Což, nutno dodat, v pořadu samotném potvrzovaly i další mluvící hlavy, včetně Romana Prymuly, který nám tu covidová opatření sám chvíli režíroval, než je sám také porušil. Tvrzení Soni Pekové z roku 2020 potvrdil i další vývoj, převážně v USA, kde se zmíněný Fauci dostal ke slyšení před výbory amerického Kongresu – tam se četla jeho interní korespondence a přiznání o financování wuchanského výzkumu. Výbor předčítal z jeho deníků, kde právě tato tvrzení byla potvrzená.
Ale podle iniciativy Veřejnoprávně je Soňa Peková „postava dezinformační scény“. V jakém smyslu? Soňa Peková se po dlouhotrvajícím a velmi intenzivním lynčování v roce 2020 utekla do náruče duchovních učení, začala mluvit o pátých dimenzích, propadla (dle mého) bludným iluzím. A to (opět dle mého) v touze zachránit si život po tom neskutečném nátlaku jak médií, tak i státních institucí na její osobu v roce 2020/21. Aneb – zničili jste ji, teď ji s gustem nálepkujete. Považuju to za odporné. Naprosto odporné.
Další pán na holení se v hledáčku neziskovky ocitl poslanec Jindřich Rajchl. „Jako jediný politik v pořadu vystoupil poslanec vládního klubu SPD Jindřich Rajchl, u kterého není legitimní důvod, aby byl z celé politické scény osloven právě on,“ napsala iniciativa. Není legitimní důvod? Jindřich Rajchl se stal za covidové doby jedním z nejhlasitějších odpůrců proti tehdejšímu bezpráví, stal se hlasitým kritikem, vyvolával polemiky, diskuse, protesty, vedl soudní pře a stál jako právník za oběťmi tehdejší covidové šikany. Byl součástí nesouhlasu. To je dostatečně legitimní důvod. Navíc v pořadu dostal prostor jen pro několik málo vět. Rajchl do toho pořadu patří ne jako politik, ale jako reprezentant právního a pouličního odporu proti lockdownům a dalším zhůvěřilostem covidové doby. A v tom byl Rajchl velmi významnou postavou. Navíc v té době nebyl činný v politice.
Iniciativa Veřejnoprávně končí své hlášení výzvou vedení ČT. „Příští týden má Česká televize uvést druhý díl na stejné téma. Vyzýváme proto vedení ČT, aby nedopustilo opakování skandálních prohřešků proti profesním pravidlům, které obsahoval první díl,“ je u nich k dočtení.
Za iniciativu Veřejnoprávně rád a s vervou vystupuje Jan Moláček, kterému se na sociálních sítích uchytila přezdívka komsoMoláček. Na otázku, proč stejně hrdinsky nebojoval za pluralitu v covidové době, odpověděl: „Nikdo žádné vědce neumlčoval, ze seriózní diskuze se část z nich vyřadila sama, když namísto argumentace a důkazů demonstrovali s extremisty a propůjčovali svou autoritu dezinformačním platformám,“ odpověděl Moláček. Už jsme zapomněli, už si jistě nikdo z nás nevzpomene na ty jednostranné „diskuse“, kde nesměl být nikdo s jiným názorem. Za jiný názor se v tu dobu ukazovala polemika, jestli bychom měli nosit jednu, nebo rovnou dvě roušky najednou. Pochyby byly zcela potlačeny. Viz samotný případ Soni Pekové, kterou média skutečně brutálně a neodpustitelně uvláčela v bahně… ač měla pravdu (jak potvrzoval už v roce 2023 i Roman Prymula, stejně jako to potvrdil v samotném pořadu). A to je na tom to nejděsivější. Měla pravdu, ale Moláčkova úderka Veřejnoprávně ji přesto i teď označí za „postavu dezinformační scény“. Peková byla v roce 2020 „postavou dezinformační scény“? Nebo jste to z ní udělali, Moláčci naší mediální scény, až později svým setrvalým honem na ni? Ona ta pravda by neměla překážet „naší pravdě“, ukazuje svým výkřikem iniciativa Veřejnoprávně.
To je logika jak z padesátých let: my jsme nikoho nezakazovali, oni se vyřadili sami tím, že odmítli recitovat naši jedinou povolenou pravdu. Za covidu to přece fungovalo dokonale: vědce, lékaře a profesory (jako byl Jiří Beran, Jaroslav Turánek nebo Tomáš Fürst), kteří měli jiný názor, televize odmítla zvát do studií. A když šli mluvit ven na náměstí k lidem nebo spřádali své podlé plány na internetu, protože jinam nesměli, moláčkovská inkvizice vítězoslavně zvolala: Vidíte je? Demonstrují s lůzou, do studia je nepustíme. Orwell by zatleskal.
Aktivisté z iniciativy Veřejnoprávně si pletou veřejnoprávní službu s vlastním klubem pro „lepší lidi“. Veřejnoprávnost podle nich neznamená konfrontovat různé teorie a nechat diváka přemýšlet. Veřejnoprávnost v jejich pojetí znamená postavit před kameru jednoho uvědomělého experta se správným kádrovým posudkem a ostatní umlčet jejich ignorováním. Případně onálepkováním. Což vidíme i u samotného výkřiku o pořadu Rozpleteno.
Za díl pořadu Rozpleteno o covidu si zaslouží Česká televize pochvalu. Ukázala alespoň náznak toho, jak by měla fungovat veřejnoprávnost. Dávat prostor pochybám, kritice, polemice. Nikoliv moláčkovské „naší pravdě“, která neinformuje, ale snaží se vychovávat.
Pan Moláček pro svou neveřejnoprávní letoru nemá ve veřejnoprávním médiu co dělat.
