29.3.2022
Kategorie: Exklusivně pro PP, Politika

Kde je Ivan Bartoš?

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

Neviděli jste někdo pana Bartoše? Toho od pirátů přece, toho s dredama… Protože já osobně jsem ho nespatřil už dobré dva měsíce. Žádný nekrolog se během té doby nekonal, takže zaplaťpánbůh žije. Ba možná, že i někde a na něčem pracuje. Ale v naprosto dokonalém utajení.

Tedy, upřímně, ne že by mi chyběl. Ani on osobně, ani jeho vize nového, krásného a multikulturního světa, ve kterém se příslušníci všech 60 pohlaví, nejrůznějšího původu a co nejpestřejších barev pleti navzájem milují a obohacují. Ale chtěl bych se ho na něco zeptat. Právě jeho.

Protože si ještě vzpomínám, jak se svým podnikem, kdysi dávno, začínal. Krystalizačním jádrem jeho budoucí partaje byla parta ajtáků – hipíků a základem jejich programu pak svoboda. Nespoutaná. Hlavně tedy v tom „jejich” světě. Na webu. Volné stahování čehokoli, svobodné šíření (ujetých) názorů a přecitlivělost na regulace, zejména pak na ty státní. Jejich motto by se dalo tehdy parafrázovat slovy: „Vlády všeho světa, ruce pryč od svobodného internetu – média mladých, dynamických a k funkcím se deroucích, nových správců planety…”

Po vstupu Pirátů do reálné politiky začal tenhle mladický entuziasmus mizet, jak pára nad hrncem. Ale po nějakou dobu ještě, docela slyšitelně, dozníval. Možná si ještě někteří vzpomenou, jak heroický boj sváděl předseda Bartoš za tak zvané. hazardní weby, poskytující možnost hrát gamblerům on line a ve skrytu sázkové hry o peníze.  Vláda je tehdy chtěla vypnout, což Piráti označovali za nepřípustný zásah státní moci a cenzuru. Jejich předseda se dokonce podílel i na formulování a podání žaloby v této věci k Ústavnímu soudu.  

O něco později, v roce 2018, vypukla aféra s mazáním soukromých mailů občanů. Aktivistické servery jako Seznam a pár dalších, začaly tehdy v tichosti likvidovat jakýkoli mail, v němž se objevil „nevhodný” řetězec. Třeba odkaz na tzv. dezinformační web. Takovouto poštu jejich „protispamový” systém zlikvidoval. Adresát ji nedostal, ale u odesílatele se server tvářil, že je vše v pořádku a mail odešel. Tehdy byli Piráti (ještě) proticenzurně naladěni a člen jejich výboru, Ferjenčík, k tomu tehdy publikoval slova, která i dnes stojí za citaci: „Já si myslím, že samotný princip, kdy soukromá firma je nucena vykonávat nějakou vůli orgánů veřejné moci, je problém. Už ta samotná povinnost tam něco mazat, ve chvíli, kdy neproběhl žádný soud o tom, jestli to je nebo není protiprávní, je hodně problematická a to další zpřísnění není vůbec na místě.”

Na oficiálním fóru strany, na Pirátských listech, se k této cause objevilo následující stanovisko: „Neexistuje dobrá a špatná cenzura, stejně jako neexistuje dobrá a špatná vražda. Cenzura i vražda jsou špatné vždy. Jakmile jednou připustíme sebemenší výjimku z tohoto postulátu, ocitneme se na cestě do pekel. Právo na soukromí, na listovní tajemství a na svobodné šíření informací jsou v mnoha případech naprosto klíčová k správné funkci, ochraně a při zřízení demokratického fungování státu. Ten má povinnost bdít nad dodržováním, resp. nad nezasahováním do těchto práv dostupnými prostředky.”

O rok později se sám předseda Bartoš ohradil proti sílícímu boji státu s tak zvanými fake news. „…V okrajových případech skutečně může jít o trestný čin (jako v případě šíření poplašných zpráv), na to ale již naše právo dávno myslí a rozhodně není třeba dál utahovat kohoutky. Věřím, že ve finále nás může rozmachu fake news zbavit jen důraz na vzdělání člověka a jeho schopnost pracovat s informacemi. Volání po zásahu shora zavání prostou rezignací na rovinu osobní zodpovědnosti, která je přitom pro svobodnou společnost tak důležitá.”

Proti cenzuře, byť domnělé a u sousedů, se v roce 2020 ozval také pirátský europoslanec Peksa. Šlo o zprávy, že prý maďarský Orbán, háže tamějším nezávislým médiím (ano, všichni víme, co to slovo v ústech europoslance znamená) jakési klacky pod nohy. Řekl, že: „Nezávislost médií je třeba chránit po celé Evropě. Maďarsko je jednou ze zemí, kde cenzura začíná fungovat na plné obrátky. V těchto případech je ještě více zřetelnější, jak houževnatě si musíme chránit svobodný Internet, který je pojistkou proti cenzuře. Pokud budeme schopni šířit informace skrze decentralizované sítě, tak (z)vůle vlády nebo vlastníků medií nemusíme brát v potaz.” Nejsou to dodnes aktuální slova?

Právě kvůli této mnohaleté, profesně-politické historii, jak pana Bartoše osobně, tak i jeho partaje, bych jej rád oslovil s naléhavou otázkou. Ale není kde. Je nezvěstný. Nevychází. Nenechává se vidět na akcích. V médiích nevystupuje… Což je veliká chyba, zvláště pak u politika. Jeho trůn hlavního škodiče ČR tak hladce obsadil jeho koaliční partner, Vítek Rakušan se svým STANem. Hned po volbách. Stejně, jako roli ústřední převodové páky bruselských (Berlínských) globalistů.

Kdybyste tedy někdo náhodou někde potkali Ivana Bartoše, zeptejte se ho za mne. Co že říká vládou nařízenému (nebo „doporučenému”) vypnutí 22 tak zvaných dezinformačních webů. A dejte pak vědět. Protože názor liberálního předsedy ultraliberální strany, co soudí o vládní cenzuře, by asi zajímal více lidí, nejenom mne.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (36 votes, average: 4,89 out of 5)
Loading...
10 komentářů