9.4.2020
Kategorie: Ekonomika

K tomu koronavirově-ekonomickému “dilematu”

Sdílejte článek:

JAN ČERVENKA

Já taky nemám žádnou radost z ekonomických perspektiv, které nás čekají, jen vidím, že se nám tady vzmáhá, jak se tomu v postmoderně říká, vášnivý “diskurs” na margo dilematu, jestli máme zničit toho vira, ale pohřbít tím ekonomiku, nebo jestli máme ekonomiku nechat alespoň trochu dýchat, byť za cenu, že nám tu COVID-19 bude nějak kontrolovaně, lineárně pobíhat a pomaličku “přirozeně imunizovat” primárně tu část populace, která nakažení tímhle hnusným ksindlem dokáže “ustát” a v drtivé většině případů přinejmenším neumře, i když i “lehký průběh” téhle rýmičky může být hodně nepříjemný zážitek a těžší průběhy, kterých je docela dost, bývají hodně často spojené s ošklivými trvalými následky, i když člověk nemoc samotnou přežije.

Podle mě je celé tohle dilema falešné, a to neříkám jako epidemiolog-alarmista, ale jako brutální realista s ekonomickým vzděláním. Je to výsledek nesprávného náhledu a nepochopení podstaty problému, jestli se ten kolosální průser dá ještě nazývat problémem. To, co teď globálně drtí celou světovou ekonomiku, nejsou protiepidemická opatření a zavřené hranice, ale samotná epidemie. Ne panika z epidemie, ale epidemie jako taková. Proč tomu tak je jsem se snažil vysvětlit částečně už v předchozím příspěvku. Tahle epidemie sice není tak letální, jako by třeba mohla být ebola, nebo MERS, kdyby ty přešly do podoby pandemie, ale vykazuje dostatečně vysokou smrtnost na to, aby dokázala naprosto rozvrátit a paralyzovat jakoukoli společnost, která by jí nechala “volný průběh”. Prostě ekonomika a nic nemůže “šlapat” dobře, když budou lidé umírat na vysoce nakažlivou nemoc po tisících denně tam, kde jich za normálních okolností průběžně umírá asi tak pětina z tohoto počtu (tohle je můj hrubý empirický odhad na základě nakynutého počtu stránek místních italských plátků tisknoucích nekrology zemřelých občanů Bergama, Cremony a dalších měst v epicentru nákazy). Nedělá to dobře spotřebitelské náladě, neprospívá to turistickému ruchu a neláká to ani investory, tedy snad s výjimkou výrobců rakví a poskytovatelů pohřebních služeb.

Dokud tu ta epidemie bude, dokud kdekoli bude přetrvávat nějaké ohnisko nákazy a dokud se alespoň neobjeví účinná léčba a efektivní očkovací látka, které eliminují nebezpečnost COVID-19, do té doby má prostě celá světová ekonomika a potažmo naše ekonomika velký problém. My bohužel na globální situaci s COVID-19 nemáme žádné páky a naše ekonomika i naše spotřební návyky a preference jsou bohužel nastavené tak, že se to s přítomností COVID-19 nesnese. Provozovat předkoronavirové globální nomádství, ať už to rekreační, nebo pracovní, případně studijní, a žít z cizích nomádů (turistů, gastarbeiterů) jezdících sem tady s koronavirem prostě nejde. Nejde všechny dodávky zboží do supermarketů a taky materiálu a příslušenství do firem zajišťovat prostřednictvím globalizovaných logistických toků zboží a všeho ostatního v režimu just-in-time, protože to prostě epidemie nedovolí.

Máme tedy jenom dvě možnosti. Buď zásadně přenastavíme celou ekonomiku, což ale nepůjde udělat ze dne na den, a dokonce ani z roku na rok, ale asi tak z pětiletky na pětiletku, když to půjde hodně dobře, a začneme se orientovat na domácí zdroje a domácí poptávku, případně na zdroje a poptávku v regionu, nebo holt musíme ten virus všude zlikvidovat, nebo ho alespoň držet v šachu, dokud nebudeme mít tu vakcínu a léky.

  • Jan Červenka, FB
Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (15 votes, average: 4,07 out of 5)
Loading...