2.5.2013
Kategorie: Společnost

Ještě že ta Horáková dostala provaz, aneb první máj ve Fučíkárně

Sdílejte článek:

DUŠAN MAKOVSKÝ 03/05/2013

Tušil někdo z vás, že Milada Horáková byla prostitutka a že vraždila malé děti? Že máme lesy plné zavražděných podnikatelů? Že kdo má židovské předky, je fašista? Že Nečas s Kalouskem jsou krvavé bestie, horší než Stalin?  A že v Bohnické léčebně dávají propustky zájemcům o účast na prvomájové veselici?

 

 [ad#hornisiroka]

 

Tato a mnohá další moudra padala dnes z účastníků prvomájové veselice, pořádané Komunistickou stranou na Křižíkově fontáně ve Fučíkárně. A je nutno říct, že z některých běhal mráz po zádech a jiná mi pravděpodobně budou ještě dlouho způsobovat vlhké sny.

Minulý rok jsem se na rudé veselici dozvěděl, jak jsem k smíchu, když jsem tam sám, že žádní antikomunisté dneska nejsou, že všichni jdou s nimi a těch pár bláznů jsou jen obyčejní fašisti. Letos se nás ve Fučíkárně sešlo patnáct, abychom upozornili na to, že existence Komunistické strany je urážkou všech morálních a lidských hodnot a že něco takového je znásilněním principů demokratické společnosti a připomněli ostatním stále platný zákon o protiprávnosti komunistického režimu, který komunistickou stranu pasuje na zločinnou organizaci.

 

Už od přivítání před vchodem na Výstaviště bylo jasné, že míra obskurity celého dopoledne loňský zážitek překoná o mnoho koňských délek. Chlapík z iniciativy „Ne základnám“, který tam pořádal jakousi petici proti vládě, svým neustálým upozorňováním policistů na „ty mizery, kteří porušujou zákon a stojej na místě, který jsem si zamluvil, protože plac před Výstavištěm je můj a kazej mi tady moji demonstraci a kvůli nim není vidět můj protiválečnej plakát a Kalousek v pruhovaným, protože tenhleten je žid a fašista, strážníku, zatkněte je“ byl předzvěstí dopoledne plného inteligentní konverzační zábavy a dobré pohody.

Na většině příchozích bylo na první pohled znát, že jdou se svými soudruhy oslavit svátek práce, protože jejich výrazy ve tvářích byl přímo koncentrát zla, hnusu, kyselosti, závisti a naštvanosti na celý svět. Málokterý z nich kolem nás prošel v tichosti nebo odpověděl na slušný pozdrav „čest práci“, naopak bylo vidět, že si z domova zapomněli přibalit masky hodných babiček, dědečků, tatíků a dcerek a tak jsme byli odesíláni do prdele a titulováni různými přívlastky. 

 

 

Po přesunu do areálu Křižíkovy fontány se naše demonstrace změnila v diskusní klub. Je nutné dodat, že mladí komunisté Michal Ulvr a Tomáš Kott si za diskusi s náma, a v případě Michala Ulvra i za souhlas s některými našimi názory vysloužili od svých soudruhů podobné zvířecí přívlastky jako my sami. K vidění byla soudružka, zamrzlá na několik minut s paroháčem z prstů, který mi strkala pod nos, stařík s chodítkem, který si spletl lidovou veselici s hraním Carmagedonu, když se snažil jednoho z nás zajet, mladá dáma rozvíjející podivné teorie o miliardách na Kalouskově účtu, chlapík, který se chlubil propustkou z léčebny v Bohnicích, aby se mohl zúčastnit veselice, mladý komsomolec, který v únoru, se svými spolubojovníky za zády štěkal jak zuřivý psí zabiják a dnes, jdouc osamoceně, daleko od svého hnízda na pozdrav dokázal jen zakníkat „Co ode mě chcete?“ a utéct…

Místo nějakého vyprávění o tom, co říkala rudá Marta, jaké bylo pivo Holba a jak se můj syn vyfotil s Jakešem radši nechám promluvit autentické soudruhy a jejich myšlenky. Ty vypoví víc než dost o tom, kdo a co jsou komunisté zač. Jen podotknu, že z naší strany nepadl jediný vulgarismus a nebyl žádný náznak násilí.

 

„Horáková byla stará děvka. Jezdila do nějakého kláštera chlastat, mrdat, kurvila se s kdekým, ožralá přejela autem nějaké děti a ty z toho umřely. Ještě že dostala provaz“

„Stovky podnikatelů teď za kapitalismu odešly do lesa a skončily pod zemí. Stovky! To by se jim za komunistů nestalo“

„A víte, že tady nesmíte být, když máte jiný názor? Běžte pryč, nebo na vás zavolám příslušníky!“

„Taky na vás jednoho dne dojde, vy hajzlové. Kriminál by vás naučil“

„Dřív byste dostali do držky a šli někam makat, vy zrůdy modrý“

„Ne komunisti, ale Kalousek s Nečasem jsou zločinci! Těch mrtvých, co mají na svědomí, to je horší než býval Stalin“

„Kulku do hlavy. Všem!“

„Jakej váš svobodnej názor? Co to tady melete? Do držky byste měli dostat, za ten váš svobodnej názor“

„Vy tady protestujete proti komunistům, ale podívejte se, co imperialisté páchají ve světě. To je totalita“

„Komunisti dali všechno lidem zadarmo a tohle je váš vděk?“

„Tvůj fotr musí být milionář, že tady protestuješ“

„Na hranicích se střílelo jen po záškodnících!“

„Jste banda čuráků“

„Hnusní fašisti jste“

„Však oni si provaz zasloužili. Byli to špioni, zrádci, rozvraceči… Kdyby Horáková nechtěla zničit to, co jsme vybudovali, mohla žít“

„Je mi to jasný. Ty máš na klopě židovskou vlajku. Ty musíš bejt Žid“

 

Ušetřen nezůstal ani můj třináctiletý syn, kterého jsem tam vzal z výchovných důvodů. Jestli tam se mnou šel zvědavý malý kluk, odešel odtamtud poučený antikomunista, protože pravděpodobně ani od svých spolužáků nikdy neslyšel tolik „malých zmrdů“, „synů pěkný kurvy“, „smradů“. Od soudruhů dostal tak užitečnou lekci, jakou mu škola nikdy dát nemůže. 

Na rozloučenou jsme pro soudruhy, vyklízející pole veselici Sociální demokracie, uspořádali improvizovanou uličku hanby, abychom jim připomněli hříchy jejich stranického mládí, jejich rodné partaje.  Plivance, nadávky do lhářů a padělatelů minulosti radši nebudu počítat.

 

 Na rozdíl od loňska bylo po celou dobu patrné, že už nejsme pro smích, že je štveme, že jim vadíme, že ztrácejí svůj pocit jedinečnosti a nedotknutelnosti. Bylo vidět, že jejich členská základna opravdu stárne a mladé krve se nedostává a že to mladí komsomolci opravdu nevytrhnou. Na druhou stranu bylo znát, hlavně z projevů rudé Marty, jak jim poslední dobou rostou křídla, jak se cítí být na koni, jak doufají v návrat starého řádu, jak jsou si jistí svým budoucím volebním úspěchem a jak od toho mnozí očekávají život podle jejich pravidel, bez přemýšlení, bez názoru, bez svobody. Což může být problém, protože případný úspěch ve volbách jim mladou, kariéristickou a bezcharakterní novou krev bohužel přinese.

 

Každopádně se dnes povedlo dát ostatním najevo, že ještě žijí lidé, kteří se s jejich existencí na politické scéně odmítají smířit, že jsou vidět a slyšet a odmítají nadávat tiše doma u televize, nebo v hospodě u piva. Nebyly nás stovky, ale udělali jsme kus poctivé práce.

Proto za účast musím poděkovat přátelům z občanského sdružení ProtiAlt, sdružení Bez-komunistů.cz, pořadatelům happeningu „Kdyby kameny mohly mluvit“, studentům z Hradce, Brna, členům nadace Milana Paumera a ostatním, kteří se k nám, byť jen na chvíli připojili.

Je nutné poděkovat i antikonfliktnímu týmu policie a veliteli zásahu za úžasnou spolupráci a pochopení. Taktéž i některým zpravodajským mediím, které poskytly prostor pro vyjádření našeho názoru.

Autory fotografií jsou Dorfl Sane, Jindřich Čermák, Ori Dachovský, Luděk Buriánek a zpravodajství iDnes.

 

[ad#velkadolni]

 

 

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (4 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...