Pokud je ČT tak oblíbená, proč ji lidé odhlašovali?

Maršálková ve svém komentáři upozorňuje, že od odpůrců plánovaných změn dosud neslyšela konkrétní vysvětlení, jak by měl nový systém financování umožnit politikům ovládat obsah vysílání.

„Zatím jsem od kritiků a odpůrců změny financování neslyšela ani jeden konkrétní příklad toho, jak vláda, hlavně tedy premiér Babiš, bude ovládat veřejnoprávní média. To jako zřídí nějaký tým na telefonu, který bude sedět v ČT a v ČRo a určovat, co se bude natáčet a kdo bude hostem diskuzních pořadů?“ ptá se Maršálková.

Podle ní je přitom současný systém stejně jako navrhovaný model založen na zákoně. Připomíná, že nový systém má podle předloženého návrhu garantovat veřejnoprávním médiím financování na pět let dopředu.

Významnou část svého komentáře věnuje nákladům spojeným s výběrem koncesionářských poplatků. Česká televize podle ní ročně vydává přibližně 110 milionů korun na výběr a správu poplatků a dalších 15 milionů korun za právní služby spojené s vymáháním pohledávek. Český rozhlas podle jejích údajů vynakládá na správu systému zhruba 85,5 milionu korun ročně.

„Podle navržené změny zákona by ČT měla dostat v roce 2027 o více než jednu miliardu korun méně než letos a hlavně, její hospodaření bude kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad. To jsou hlavní důvody, žádné obavy z ohrožení nezávislosti či demokracie, ale konec nekontrolovaného rozhazování peněz daňových poplatníků,“ tvrdí.

Maršálková současně upozorňuje na údaje o vývoji počtu přihlášených domácností. Odkazuje na zveřejněný graf zachycující období let 2009 až 2025.

Podle ní se Česká televize dlouhodobě prezentuje vysokou sledovaností a spokojeností diváků. Současně ale po řadu let docházelo k odhlašování domácností od placení televizních poplatků.

„Přesto, že se ČT stále prezentuje a chlubí, jakou má sledovanost, oblíbenost a jak jsou s ní diváci spokojeni, podle čísel v grafu došlo v období od roku 2009 do července 2025 k výraznému odhlašování televize,“ uvedla analytička na sociální síti facebook.

Právě na těchto datech staví jednu ze svých hlavních námitek. Pokud byla veřejnost s vysíláním spokojena, proč podle ní počet plátců dlouhodobě klesal?

Od účinnosti novely zákona se podle zveřejněných údajů přihlásilo k placení televizních poplatků přibližně 190 tisíc nových domácností a téměř 20 tisíc firem. Česká televize tak v roce 2025 vybrala na televizních poplatcích celkem 6,34 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst přibližně o 600 milionů korun.

„Místo toho, aby politici řešili, proč lidé televizi odhlašují, s čím jsou nespokojeni a řešili poskytování veřejné služby ze strany médií, tak prostě občanům, a navíc firmám nařídili platit koncesionářské poplatky povinně,“ uvedla.

Kritizuje rovněž reakci části zaměstnanců veřejnoprávních médií, kteří vstoupili do stávkové pohotovosti a upozorňují na možné dopady připravovaných změn.

„Částka, kterou vláda navrhuje pro ČT v roce 2027 z rozpočtu, je dle dostupných informací o více než miliardu korun nižší. A proto ty výhrůžky, že hrozí propuštění zaměstnanců, zrušení StarDance, ohrožení nezávislosti a demokracie, stávkování místo racionálního řešení,“ míní.

„Pokud byli lidé s vysíláním ČT spokojeni, proč ji za tu dobu odhlásily a neplatily tisíce domácností?“ ptá se Maršálková.