24.9.2018
Kategorie: Společnost

Co týden dal a Hampl napsal: Kavárna a sirotci

Sdílejte článek:

PETR HAMPL

Pondělí 17. září

Ty sirotky by měl adoptovat osamělý strýček Brady. Mohli by si pak hrát na udělování vyznamenání.

  [ad#textova1]

Úterý 18. září

Správný příslušník Pražské kavárny:

  • o syrských „sirotcích“ nic neví a ani se o ně nezajímá
  • přesto je hluboce rozhořčen, že je Češi nechtějí
  • věnuje tomu všechny své city, v noci nespí, přes den se trápí
  • své emoce okázale vystavuje, aby je viděla celá kavárna
  • šikanuje ty, kdo neprojeví dost lítosti nad osudem „sirotků“
  • hádá se, nadává, ztrácí všechnu soudnost a slušnost
  • po pár dnech na celou záležitost zapomene
  • nevěnujme těch lidem víc pozornosti, než kolik odpovídá jejich významu

Středa 19. září

Huntingtonovská společnost zahajuje řadu publikací nového žánru – rozhovory, které nejsou vedeny novinářem, ale expertem v oboru. V prvním díle se Petra Hampla vyptává historik Jan Frank. Je v něm řečeno mimo jiné:
Klíčovým faktorem, který rozhoduje o úpadku civilizace, je podle všeho velikost organizací. Začaly vznikat buď obrovské nadstáty typu Evropské unie, nebo nadnárodní korporátní struktury. Až s nimi se stali vládnoucí byrokraté tak početnými, že mohli zformovat vlastní společenskou třídu. Je dobré si všimnout, že tato nová vyšší byrokratická třída se nezformovala v Izraeli, který má něco přes 5 milionů obyvatel (je tedy menší než velká evropská či americká města), žije relativně izolovaně a v jeho ekonomice hrají nadnárodní korporace minimální úlohu. Izraelští politici se dosud chovají jako politici, nikoliv jako byrokraté.
Sociální stát s rostoucími pravomocemi a tudíž i rostoucími aparáty v tom sehrál významnou roli, ale není to jediný vliv. Ty aparáty totiž rostly stejným tempem i mimo státní správu. Naopak tlak korporací a univerzit je často právě tím určujícím faktorem, který nutí státy rozrůstat se. To znamená, že dalším faktorem je zcela jistě globalizace, dalším faktorem neuvážené a přehnané investice do vysokoškolského vzdělávání, a také rozvoj technologií. Bez moderních počítačových sítí by bylo nemyslitelné řídit tak obrovské organizace, jaké dnes fungují, a bylo by také nemožné zavádět tak obrovské množství pravidel. Svou roli sehrály i moderní sociologie a psychologie, které umožnily důslednější třídění lidí a sofistikovanější manipulaci.

Čtvrtek 20. září

Z rozhovoru pro časopis Týden:

Češky jsou většinou dostatečně rázné a sebevědomé, aby dokázaly odkázat nežádoucí nápadníky do patřičných mezí. A zároveň dost citlivé, aby neodradily muže od dvornosti. Třeba Američanky by se k nám mohly jezdit na školení. Prospělo by jim to.
A českým mužům nezbývá než se přizpůsobit. Což je normální. V téměř všech známých společnostech (s výjimkou islámských) je to tak, že pravidla sexuální morálky určují ženy. Ženy rozhodují, co je ještě přijatelné, ale co už ne, a muži se přizpůsobují. To vychází ze samotné biologické podstaty člověka.

Pátek 21. září

Výroky poslankyně Němcové patří k tomu nejodpornějšímu a nejzrůdnějšímu, co se kdy objevilo v českých dějinách. Tvrdit, že utíkající židovské děti vlastně byly na stejné úrovni jako mladí džihádisté domáhající se vstupu do Evropy, to je neuvěřitelně hnusné. Popravdě, nedokážu si představit, kam by ta žena mohla ještě hlouběji klesnout. Bude oslavovat osvětimské plynové komory? Vlastně by mě to u ní ani nepřekvapilo. Bude zajímavé sledovat, zda se ODS od ohavných antisemitských výroků Miroslavy Němcové distancuje. Nebo jestli to v tichosti přejde.

Sobota 22. září

Jak je daleko od “nepřijmeme ani jednoho imigranta” k “přijmeme pro začátek desítky mladých džihádistů i s širokými rodinami”? Jeden babišoden.
O dalším si nedělejme iluze. Konkrétní džihádisty budou vybírat sorosovské neziskovky, schvalování pak budou provádět Hamáčkovi lidé na ministerstvu vnitra. Premiér vydal formální souhlas, nic dalšího není zapotřebí. Projekt neomezeného dovozu těch, kdo se nechtějí či nemohou vrátit domů (často kvůli válečným zločinům, které spáchali), byl zahájen.

Neděle 23. září

Jak kavárna oživuje mentalitu 50. let, nachází i některé rysy specifické poetiky té doby. Třeba Šafr včera napsal o panu Tomském, že patří k těm, kdo “co nevydrželi pevně stát ve větru nové doby.” Vnímáte v tom tehdejší atmosféru?
Doporučuji jim variaci na S.K. Neumanna:
Macron – maják!
Macron – zvon!
Macron – maják!
Macron – zvon!
Maják – zvon!
Macron!

[ad#pp-clanek-ctverec]

hampl

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (30 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...