Velmi dobrý a zajímavý americký server – The American Conservative přinesl zajímavý pohled na Zelenského a jeho možné uvažování ohledně konce války.

Je pro Zelenského výhodnější prohrát válku než prohrát mír?
PETR VLK
For Zelensky, Is Losing the War Better Than Losing the Peace?
podle překladače
Je pro Zelenského výhodnější prohrát válku než prohrát mír?
Největším pokrokem v rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou je skutečnost, že poprvé od počátečních týdnů války spolu Rusko a Ukrajina jednají! To je důležité. Poprvé, když vedly přímé rozhovory, byly na cestě k ukončení války – alespoň předtím, než přátelé Ukrajiny ve Spojených státech, Velké Británii a Polsku začali vyzývat k ukončení diplomacie a plnému nasazení ve válce.
Rusko už týdny označuje jednání za „konstruktivní“, USA prohlašuje, že rozhovory „jsou nyní v konečné fázi“ a že se „zúžily na jeden bod“, a Zelenskyj je označil za „90%“ dokončené. Ačkoli rozhovory možná pokročily v 90% otázek, nejsou o nic blíže ke konci. Ukrajina a její američtí a evropští partneři se možná dohodli na „možných“ bezpečnostních zárukách, které Rusko jistě odmítne, a USA a Rusko se možná dohodly na územních ústupcích, které Ukrajina jistě odmítne.
Zatímco jednání zadrhávají, ne-li se zaseknou, válka pokračuje. A co Ukrajina odmítá vzdát u jednacího stolu, to vzdává na bojišti. Média dlouho hovořila o 20 procentech východního Donbasu, které Ukrajina stále kontroluje a Rusko trvá na tom, že je získá. Pak mluvili o 15 procentech. Pak se magickým číslem stalo 14 procent. Minulý týden to bylo 12 procent a nyní některé zprávy uvádějí 10 procent. A netýká se to jen Donbasu: Některé z největších pokroků ruských sil se odehrávají v ostatních regionech, které Moskva anektovala. Zatímco Zelenskyj mluví a odmítá vzdát se území, území se vzdává samo.
Ukrajina ve válce ztrácí území, které odmítá ztratit mírem. Pro Zelenského je však prohra ve válce zřejmě lepší než ztráta v míru. Výsledek bude pro Ukrajinu stejný, ale pro jejího prezidenta možná ne.
Pokud Ukrajina prohraje mír, Ukrajinci budou vinit Zelenského. Ale pokud Ukrajina prohraje válku, Zelenský může vinit USA a Evropu.
Zelenskij během války živil ukrajinský lid sliby maximalistických úspěchů: o znovudobytí veškerého ztraceného území, včetně Donbasu a Krymského poloostrova, a o získání členství v NATO. Po všech těch mrtvých a utrpení bude těžké prodat mír, který zahrnuje vzdání se dalšího území a bez slíbené nezvratné cesty do NATO. Výsledek pro Zelenského, a to jak politicky, tak osobně, by nebyl dobrý (výsledek by mohl zahrnovat variaci na téma provazu a stromu ). Úřadující velitel ultranacionalistické brigády Azov prohlásil, že „mír bez vítězství nebude“. Zelenského varoval : „Existuje jen jedno vítězství – ani jeden ruský voják na ukrajinském území. Tuto válku nezanecháme našim potomkům a vy ji také nezanecháte, protože pokud se o to pokusíte, bude to špatné. Jak pro vás, tak pro ně.“
Pro Zelenského by nebylo těžké přesunout vinu za ukrajinskou prohru do zahraničí na jiné země. USA a Spojené království odradily Ukrajinu od diplomatické cesty a nasměrovaly ji na cestu vítězství nad Ruskem sliby o všem, co Ukrajinci potřebují, tak dlouho, jak to budou zapotřebí. Zelenský může Ukrajincům říct, že Washington svůj slib porušil. Trumpova administrativa našla způsoby, jak zastavit financování válečného úsilí Ukrajiny, takže prohru ve válce lze svalit na Spojené státy.
Také Evropa povzbuzovala Ukrajinu, aby bojovala dál a nikdy se nevzdala území ve prospěch ruského vetřelce. Slíbili, že ztrátu vynahradí penězi a zbraněmi. Ale samozřejmě to nedokázali. Evropa nemá peníze a kulhá ve výrobě zbraní. Stejně tak mají málo vojáků a vlivu. Evropané nebyli ani pozváni na jednání v Abú Zabí.
Takže vinu za prohranou válku lze svalit i na Evropu. A přesně to Zelenskyj udělal ve svém projevu v Davosu před pár týdny. Kritizoval Evropu za její slabost. Kritizoval Evropu za to, že rok co rok dává ty samé prázdné sliby. „Ještě loni jsem tady v Davosu,“ řekl, „ukončil svůj projev slovy: ‚Evropa se musí umět bránit.‘ Uplynul rok – a nic se nezměnilo.“ Řekl, že „Evropa ráda diskutuje o budoucnosti, ale vyhýbá se dnešním činům.“
Obvinil Evropu z bezmocnosti v pomoci Ukrajině v ekonomických otázkách a sankcích a v otázce zvláštního tribunálu pro ruskou agresi: „V Evropě je až příliš často něco jiného naléhavějšího než spravedlnost.“
Nejvýrazněji kritizoval Evropu za její vojenskou slabost, závislost a za to, že neupřednostňuje za každou cenu Ukrajinu. „Evropa,“ řekl, „se spoléhá pouze na víru, že pokud přijde nebezpečí, NATO zasáhne.“ Evropa se však ani nepokusila vybudovat nějakou vlastní reakci. Evropa je bezmocná poskytnout bezpečnostní záruky Ukrajině bez americké záruky. Evropa, řekl, „vypadá ztraceně a snaží se přesvědčit amerického prezidenta ke změně postoje,“ ale Trump „nebude naslouchat“ Evropě, která je už jen „geografickou oblastí“, ale „ne velmocí“. V poslední urážce Zelenskyj nazval Evropu „jen ‚salátem‘ malých a středních mocností“.
Tím, že Zelenský prohru ve váce svalí na USA a Evropu, nelze jej vinit z návratu k jednacímu stolu. Zatímco jednání o územních ústupcích stagnují, tato území se ztrácejí v důsledku války. Pro Zelenského to však může být ta lepší varianta.
***
Naprosto cynické, leč pravdivé!! Bohužel! Zelenského životy Ukrajinců neznamenají vůbec nic. Jediný život, na němž mu doopravdy záleží, je jen jeho vlastní. A ví, že bude nevratně ohrožený v případě prohry a dvakrát tolik , když by se dobrovolně vzdal Donbasu.
Je jasné, že porážku se pokusí hodit na kde koho jiného, jen ne na sebe.
Šetřit v takovém případě nebude ani evropské válčené štváče, kteří ho podporují proti Trumpovi. Jak stojí v textu, už je obvinil. A to je teprve začátek. Všichni ti Macronové, Starmerové , Merzové, Rutteové a samozřejmě Leyenové a Kallasové, co ho plácali a plácají po zádech, objímají se s ním a dokonce líbají, dostanou od Zelenského pořádný průplach. Opakovaně. A zaslouženě. Protože oni hrají svoje velmi podobné hry jako on. Ukrajina totiž odvádí pozornost nadkritické části jejich voličstva od neřešených a neřešitelných domácích problémů. Za ni schovávají svoji neschopnost a umožňuje jim politicky přežívat. A samozřejmě, že když nezáleží Zelenskému na ukrajinských životech, proč by záleželo jim? Hlavně přežít.
Jenže pro Zelenského vojenská prohra může znamenat svým způsobem osobní vítězství. Pro Macrona a spol. je porážka Ukrajiny jejich osobní prohrou, kterou už nepůjde nijak okecat.
Jsem zvědav na jejich reakce, až se Zelenský do nich s plnou parou pustí a označí je za viníky vojenského neúspěchu. Moc zvědav. Budu si to užívat.Koho si pečlivě vypěstovali, toho budou mít. Ale nepochybuji, že se vynasnaží všechno mnoho násobně vrátit svému bývalému rozmazlovanému dítěti v Kyjevě! Čekají nás v tomto ohledu zajímavé časy!
KOSA NOSTRA
- 11 důvodů, proč by měl mít větrník za barákem úplně každý - 27.2.2026
- Válka začala mnohem dřív než před čtyřmi lety - 27.2.2026
- Pracovní síla - 27.2.2026


(16 votes, average: 4,75 out of 5)
Spíš než Zelenského obětování všech ukrajinských vojáků ze strachu o vlastní život mě fascinuje to, že nejsme jako národ schopni zvolit ani jednoho politika, který by se nebál o Ukrajině říkat nepříjemnou pravdu.
Přesné!
Ale co byste chtěl po retardovaných ukrotschechische ojroovcích…
Zrovna teď se ten komik vyjádřil,
že nepřijme nic, co by ponižovalo Ukrajinu. Ve smyslu, že se nevzdá území (ani už obsazeného) a nepřijme ruské podmínky… Takže je jasno. On fakt chce (musí) válčit až do konce.
Doufejme, že ho Rus dorazí dřív, než nás Únie dostane na Ukrajinu, do plnohodnotné války s Rusem.
.
O to jediné teď jde totiž oběma stranám – jak Zelenskému, tak Bruselu.
Pokud si Zelenský ulil stranou tak dva nebo tři záchody, tak je mu jedno jak to dopadne. Má dost.
Česko má pouze jeden nebo dva zájmy ohledně Ukrajiny. Dřív to byl tranzit ropy a plynu – zde byl měl být jediný zájem, a to obnovit ho. Druhý zájem je vyřešit téměř milion ukrajinských migrantů v Česku nejlépe repatriací nebo aspoň odnětím stausu válečného uprchlíka. Nic jiného Česko nemusí zajímat, a nikoho v cizině také nezajímá, co si myslí Česko. Vliv Česka na vyřešení konfliktu 2 postsovětských republik je nulový. Tomuto konfliktu je v Česku věnována mnohem větší pozornost, než si zaslouží a než je účelné. Je to pozůstatek po Fialenkovi, který tím odváděl pozornost od obrovských ekonomických problémů svojí vlády.