Jakeš se podílel na komunistických zločinech a měl skončit za mřížemi

Asi všichni si bývalého nejvyššího komunistického papaláše Miloše Jakeše pamatujeme z jeho proslulého projevu na Hrádečku, kterým pobavil celou republiku. Jenomže jeho skutečné postoje zase tak zábavné nebyly. On jako vrchní soudruh musel souhlasit s brutálními zásahy veřejné bezpečnosti (komunistická policie) v lednu 1989 při tzv. Palachově týdnu. On se po roce 1968 dal do služeb normalizátorů, kteří zradili svoji vlast a souhlasili s okupací Československa Sovětskou armádou, Jeho stranická kariéra pak začala strmě stoupat a v roce 1987 dosáhl nejvyššího postu – generálního tajemníka ÚV KSČ.

Velmi trapně ovšem působí prohlášení současného vedení Komunistické strany Československa, ve kterém se tvrdí, že po převratu v roce 1989 byl Jakeš perzekuován. Nehoráznější lež jsem už dlouho neslyšel. Ptám se také, jaký převrat, vždyť veškeré změny se tehdy děly nenásilně a v souladu s platnými zákony.

„V roce 1951 zahájil komunistický režim tzv. Akci Kulak, která spočívala v tom, že tisícům zemědělců, včetně členů Československé strany lidové, byl zabaven veškerý majetek, který jejich rody po staletí vytvářely, a lidé byli násilně přestěhování daleko od svých domovů, za hranice okresů a někdy i krajů, do nevyhovujících obydlí. Naproti tomu Miloš Jakeš žil až do roku 2016 ve vile na pražské Hanspaulce, než mu ji jeho synové prodali za neuvěřitelných 45 milionů korun. Ani potom však nestrádal, protože mu potomci koupili za 7 milionů korun byt v novostavbě v pražských Dejvicích a závěr svého života pak strávil v Domově seniorů Vlčí mák při Ústřední vojenské nemocnici v pražských Střešovicích, kde měl zajištěnou velmi kvalitní péči,“ velice přesně uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský v komentáři na webu Forum24.cz.

Já bych jenom dodal, že v padesátých letech, kdy se mnozí lidé stali oběťmi komunistických represí a byli vězněni či rovnou popravováni po vykonstruovaných procesech, tak soudruh Jakeš byl v letech 1950 – 52 předsedou Jednotného národního výboru v Gottwaldově (tak se v letech 1949 – 90 jmenoval Zlín), později tajemníkem Ústředního výboru Československého svazu mládeže (komunistická mládežnická organizace, později Socialistický svaz mládeže) a v letech 1955 – 58 studoval v Moskvě tamní vysokou komunistickou školu. Čili už v době nejbrutálnějšího rudého teroru stoupal po stranickém žebříčku.

V rozhovoru, který v roce 2016 poskytl webu Lidovky.cz, dokonce litoval toho, že se nepodařilo násilím potlačit lidové protesty v listopadu 1989. Armáda a Lidové milice podle něj byly připraveny, ale Sovětský svaz se proti takovému řešení důrazně ohradil.

Miloš Jakeš nikdy nelitoval toho, že se podílel na socialismu, který má celosvětově na svědomí minimálně sto milionů zavražděných lidí. V prosinci 1989 byl vyloučen z KSČ, ovšem na jeho přesvědčení to nic nezměnilo. Několikrát byl obžalován z vlastizrady, ale soudy ho vždy osvobodily. Respektuji rozsudky nezávislé justice, ale můj osobní názor je, že měl jít do vězení, protože člověk, který schvaluje okupaci vlastní země, tam patří. A komunisté potřebovali a stále potřebují něco, jako byl Norimberský proces pro nacisty.

V každém případě Jakeš patří mezi zločince, kteří svých zločinů nikdy nelitovali.

• Jan Ziegler