17.6.2019
Kategorie: Kultura a tipy

Jaké jsou hlavní závěry plynoucí z voleb do Evropského parlamentu?

Sdílejte článek:

Hlavním závěrem plynoucím z voleb do Evropského parlamentu je skutečnost, že expandují politické strany a trvá jejich polarizace. Tato vlna se prohnala Spojenými státy v roce 2016 a na politické scéně v USA nadále vládla polarizace. Tradiční mainstreamové středolevicové a středopravicové strany v EU přišly o křesla ve prospěch menších, nadšenějších stran, jako například Zelených a řady populistických skupin. Populistické a euroskeptické skupiny zvýšily podíl svého zastoupení v parlamentu z 20% v předchozí dekádě na zhruba 25%. Populistická vlna sice nezpůsobila kompletní změnu rovnováhy sil, ale v rámci Evropy začala mít relativně silný hlas.

Mnozí voliči viděli v hlasování referendum pro populistické hnutí v rámci Evropy. Volební účast byla mnohem vyšší, než se předpokládalo, a to se promítlo v posunutém náhledu Evropanů na význam Evropské Unie. Mnoho lidí vnímá, že zájem voličů o EU, který nebyl tak výrazný jako zájem o národní politiku, znovu ožil.

Podle listu NY Times přesáhla účast voličů v rámci bloku EU 50%, což bylo nejvíce od roku 1994 a poprvé od prvních voleb v roce 1979 neklesla účast voličů na pozadí voleb předchozích. Byl to zásadní skok od voleb v roce 2014, kterých se zúčastnilo pouze 42,6% oprávněných voličů.

Populistické strany získaly jistý vliv

Tato skutečnost je obrazně řečeno signálem k probuzení zbylé části světa. V době, kdy prezident Donald Trump přepisuje pravidla americké politiky a Vladimír Putin dále upevňuje svou moc, ztrácí tvrzení, že je zapotřebí udržovat blok EU, na polaritě. Populistické strany se daly slyšet a ve srovnání s předchozími volbami, kde si zajistily přibližně 20% zastoupení, získaly zhruba 25% křesel v parlamentu. Podle zpráv platformy iFOREX.CZ to však nebyla taková populistická vlna, jakou mnozí očekávali.

Krajně pravicová strana ve Francii, dříve známá jako národní fronta, uštědřila svým těsným vítězstvím nepříjemnou ránu straně prezidenta Emmanuela Macrona, který je obecně vnímán jako proevropský politik. Macronova strana tvrdila, že pokud populisté získávají vliv na domácí scéně, neznamená to, že jej získají na scéně evropské. Vypadá to, že se toto hnutí roztříštilo na základě různících se národních priorit každé země.

Střed drží dále pohromadě

Během posledních 4 dekád byl Evropský parlament řízen středem tak, že středopravicová evropská lidová strana udržovala většinový vliv se středolevicovou Pokrokovou aliancí socialistů a demokratů. To již dále nebude pravdou, protože středová pravice a středová levice budou muset utvořit koalice. Vzrůstající podpora menších populistických stran, Zelených a liberálů oslabila vliv zastánců středu.

Střed bude muset pracovat semknutěji s liberálními členy parlamentu a vytvořit fungující většinu. Tím by se mohly posunout priority v legislativě a změnit typy problémů, které vyžadují pozornost. Jedním z nových favoritů bude Strana zelených. Strana zelených sice získala vliv po celé Evropě, od Německa po Portugalsko a ve skandinávských zemích, ale mnozí voliči vkládal naději do jiné nežli zelené vlny.

(PR)

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (8 votes, average: 4,25 out of 5)
Loading...