30.10.2019
Redakce
0
Kategorie: Ekonomika

Jaká je skutečná cena zaměstnance?

Sdílejte článek:

RÓBERT CHOVANCULIAK

Rozmohl se nám tu takový nešvar. Politici nabyli přesvědčení, že jejich úkolem a dokonce i schopností je přímo zvyšovat mzdy lidí v ekonomice.
To je však ekonomický nesmysl. Skutečný důvod proč mají slovenští zaměstnanci nižší mzdy než jejich západní kolegové, je jejich nižší produktivita práce. A tu politici v parlamentu nedokážou zvyšovat, ani kdyby pro všechny možné minimálně mzdy, příplatky, poukazy a dovolené hlasovalo všech 150 poslanců dvakrát.

Pěkná ukázka tohoto mylného přesvědčení je přístup politiků k minimální mzdě během posledních pěti let. V roce 2014 byla minimální mzda 352 eur. Během následujících 5 let vzrostla o skoro 50 %. To je více než dvojnásobná rychlost oproti růstu průměrné mzdy, která vzrostla v tomto období o cca 20 %. Nemluvě o tom, že produktivita práce narostla cca o 13 %. Minimální mzda prudce předbíhala růst produktivity práce i v předchozí pětiletce.

 

Kdyby od roku 2014 rostla minimální mzda rychlostí průměrné, tak dnes máme minimální mzdu 415 eur a ne 520 eur. Namísto toho bude minimální mzda příští rok 580 eur. A nelze zapomínat na další pásma — pokud se člověk dotkne hotovosti při práci, tak se na něj použije druhý stupeň tedy skoro 700 eur, což představuje mzdové náklady 950 eur. To však není vše, co zaměstnavatel platí — je tu i 13. a 14 plat, gastrolístky, příplatky za práci v noci, přes víkend nebo svátky, rekreační poukazy a v neposlední řadě dovolené. Takto se mzdové náklady na zaměstnance vyšplhají dokonce nad 1000 eur. A teď si představte dlouhodobě nezaměstnaného člověka, se základní školou, možná Roma, který se bude chtít zaměstnat v Poltári v místní malé firmě. Tento člověk bude muset měsíčně vyprodukovat hodnotu více než 1000 eur.

Co tento závratný růst minimální mzdy znamená? Že podnikatelům, kteří se nacházejí v zaostalých regionech, zaměstnávajícím nízko produktivní lidi a podnikající ve vysoce konkurenčních odvětvích jako maloobchod, stavebnictví, restaurace, hotelnictví apod., rostly expresně rychle mzdové náklady. Tržby těchto podnikatelů však nejsou nafukovací a prostor na snižování zisků je minimální, pokud nějaký vůbec existuje.

Není se pak čemu divit, že v době ekonomické expanze máme stále okresy, kde máme stále více než 15% míru nezaměstnanosti, kde na jedno volné pracovní místo čekají desítky nezaměstnaných. Kde 9/10 nezaměstnaných patří mezi znevýhodněné skupiny — jsou to absolventi, nebo lidé pouze se základním vzděláním a kde až 70 % nezaměstnaných je nezaměstnaných dlouhodobě.

A v této situaci prošel v parlamentu návrh poslance Fica na zavedení minimální mzdy vyšší než 60 % průměrné, což znamená, že další rok se budeme bavit o růstu minimální mzdy o dalších 10 %. Analytici Ministerstva Financí odhadují na příští rok růst průměrné mzdy v soukromém sektoru na 3,7 %. A to zatím stále počítají, pro někoho s optimistickým, slušným růstem HDP o 2,3 %.

Kolik stojí hodina reálné práce zaměstnance? Připravili jsme novou kalkulačku cenazamestnanca.sk, která kalkuluje nejen mzdy, daně a odvody, ale i rekreační poukazy, příplatky, či dovolenou!

Autor: Róbert Chovanculiak, Iness.sk

 

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (18 votes, average: 3,28 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky