29.11.2019
Kategorie: Historie

I pozdní stíhání tří bývalých vysokých komunistických pohlavárů je správné. Budou ale skutečně odsouzeni?

Sdílejte článek:

SM

Bývalý generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš, ministr vnitra Vratislav Vajnar a předseda vlády Lubomír Štrougal budou stíháni kvůli střílení československých občanů pohraničníky. Stíhání přichází sice 30 let po sametové revoluci, ale principiálně je správné.

Trestní stíhání je postaveno na tom, že tito tři vysoce postavení komunisté nepřijali žádné zákonné opatření na hranicích, které by zamezilo používání střelných zbraní. Policie tak zahájila stíhání těchto tří mužů za zneužití pravomoci úřední osoby. Stíhání všech tří bývalých komunistických politiků na základě nově objevených archivních dokumentů je správné, i když už přichází značně pozdě.

Nabízí se však jiná otázka – mohou být skutečně odsouzeni vzhledem k faktu, jak postkomunistická justice nezvládla po roce 1989 potrestání zvlášť závažných protizákonných činů jiných komunistických pohlavárů, kteří většinou vyvázli s čistým štítem? Nikdo nechce, aby bývalé komunistické funkcionáře někdo odsuzoval k dlouholetému žaláři, i když totalitní režim v politických procesech odsuzoval i velmi staré osoby, podstatné je vyslovit veřejně jejich vinu, protože prismatem historických faktů se nezákonností opravdu dopouštěli.

Jakeš a spol. ji totiž nikdy nepřiznají, místo toho budou stále fantazírovat o tom, že pohraničníci dělali svou práci dobře a bojovali proti nezákonnému překročení hranic ,,vnitřním nepřítelem”. A zde je kámen úrazu. Nikdo přece nemůže bránit v demokratické společnosti (a komunismus byl vrcholem demokracie podle Jakeše a spol.) v tom, aby člověk svobodně opustil stát, v němž žije. Problém však tkvěl v tom, že svobodu pohybu, která byla zakotvena v ústavě, a existovala v každé demokratické zemi, komunisté neuznávali, resp. zdaleka nebyla ,,vyhrazena” pro všechny.

Občanovi, který už nechtěl žít v totalitním státě a bylo mu zamezeno legálně vycestovat, tak nezbývalo mnohdy nic jiného než překročit nelegálně hranici, aby se třeba mohl dostat za svými příbuznými za železnou oponou. Kdyby komunisté svobodu pohybu skutečně povolili v celé šíři a nechali svobodně odejít do ciziny každého, ať už měl k tomu jakékoliv důvody, nemuseli bychom dnes sčítat mrtvé na hranici.

Tři komunističtí funkcionáři tak možná sami stanou před soudem. Uvidíme, jak případně dopadne. Z vyššího principu mravního má ale obecně platit, že komunistické zločiny nemají být promlčeny a je třeba je spravedlivě potrestat.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (25 votes, average: 2,40 out of 5)
Loading...