13.8.2016
Kategorie: Společnost

Gay Pride je čajíček – aneb pozvánka pro otrlé

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

Víte, co je nového na Klinice? Ano, v tom známém žižkovském squatu. Už jsme o něm nějakou dobu neslyšeli….

Ne, neradujte se. Nikdo zatím neprovedl vystěhování téhle (neoprávněně užívané) budovy. Ani o uzavření nájemní smlouvy není vidu, ani slechu, natož pak o placení nějakého nájmu. Ne. Ta parta, co se kolem Kliniky motá, má teď jiné starosti. Organizuje Alt*Pride.

[ad#clanek-respo]

Co že to je? Nesouvisí to nějak s Gay Pride, pořádanou v příštím týdnu v Praze? Odpověď je jaksi dvojznačná, ano i ne. Ono má jít v podstatě o jakousi “alternativu” ke Gay Pride, probíhající ve stejném městě a ve stejný čas. O alternativu, určenou pro ty “ještě více jiné”.

Nejlépe bude citovat přímo z prohlášení k akci, zveřejněného samotnými organizátory:

Chceme být místem pro ty, kteří a které se necítí na Pride komfortně, ať už nezapadají či s ní nesouhlasí z jakéhokoli důvodu. Jsme členové a členky feministického, autonomního, anarchistického, lidskoprávního, antrirasistického a environmentálního hnutí, kteří a které chtějí jiný týden hrdosti. Slavíme různorodost, solidaritu a spolupráci.

Podstatou akce Alt*Pride má být “projev hrdosti” tak zvané Qeer komunity. Ta se definuje různě. Jedna z možných charakteristik říká toto: Pojem Queer má sociopolitický význam a je většinou preferován aktivisty, kteří odmítají tradiční genderové identity, těmi, kteří odmítají dané sexuální identity jako je gay, lesba, bisexuál a konečně těmi, kteří se cítí utlačovaní heteronormativy většinové kultury.

Jak to přeložit do běžné řeči? Asi takto: jde o individua, která nevědí co jsou, a strašně je uráží, že by je někdo chtěl natěsnat do odporné, umělé kategorie žena či muž. Takže, jinými slovy, ti, pro které je veřejné jančení gejů, leseb, transek a dalších podivných existencí na Gay Pride málo úchylné, a proto by se tam “necítili komfortně”.

Na ukázku malá ochutnávka z programu akce:

Komu by to nestačilo, může zjistit mnohem více na příslušných webových stránkách.

Jen tak pro zajímavost, víte, co jsou to ty inzerované “čurokapy”? To je taková pomůcka. Více zde. Umožňuje mužatce, aby hrdě  rozkopla dveře pánského záchodku a sebevědomě přistoupila k pisoáru, mezi šokované chlapy.  Jo rovnost, vy prasata machistický, ta musí bejt!

Ale dosti detailů. Důležitější je vyznění celé akce. Jakési poselství. To, že se Gay Pride už zdá některým málo. Lidi si zvykli. A tak je třeba zas trochu přitvrdit. Otevřít další tak zvané Overtonovo okno. To je tak nazýváno podle autora jedné politické teorie, jak změnit veřejné mínění, Josepha P. Overtona (1960-2003). Jeho návod, jak legitimizovat dosud nevyslovitelné, spočívá v několika cílevědomých, postupných krocích.

Nejdříve je třeba nepřijatelnou, všeobecně odmítanou anebo tabuizovanou věc (třeba úchylku) dostat do veřejné diskuse. V prvním, pokusném balónku jako vědeckou studii. V rámci akademické diskuse. Svobodné a o všem. Říct, že to je, že se to mezi námi vyskytuje. Pak, až společnost vstřebá úvodní šok, zkusit první nesmělou citovku. Jací jsou nositelé odmítané, opovrhované a tabuizované úchylky, vlastně osamělí, ubozí chudáci. Jak se asi cítí kanibal či nekrofil, když v skrytu bojuje se svými touhami… Pak, po čase začít s pseudovědeckými články o tom, kolik takových chudáků mezi námi je, a že za to nemohou, že je to vrozené a nezměnitelné. Pak přijde to “vcítit, pochopit”, “vyjít vstříc” a postupně až k “přijmout”. Však jsme to už zažili.

A to se teď z několika stran objevuje ohledně pedofilie. Nesmělé náznaky, “vědecké” poukazování na jiné kultury, začínající “alternativní” diskuse… Zkrátka vypadá to, že proces legalizace pedofilie je již v běhu.

A není divu, že v čele procesu stojí právě revoluční úderka z Kliniky. Lidé, kteří svou nenávist proti “většinovým” hodnotám a “normálnímu” způsobu života v zásadě nijak neskrývají. A jsou proto využíváni ( a chráněni) pokrokáři a neomarxisty, kteří si na svých postech, že pane ministře Dienstbiere, takovou otevřenost nemohou dovolit.

Cíl obou, tak odlišných skupin je ale úplně stejný – rozbít sociální a kulturní soudržnost národa, založenou na určité “stejnosti” majoritní populace. Na stejnosti v těch alespoň základních zásadách, postojích a preferencích. .Jak toho chtějí dosáhnout? No nejlépe  jakýmsi naředěním,  roztříštěním a atomizací původní národní pospolitosti co největším počtem těch “jiných”, “odlišných” a “alternativních” s ne-většinovými hodnotami, kterým se následně přidělí mimořádná menšinová práva a jako “menšina” jsou pak skrytě i veřejně preferováni na úkor majority.

Všeříkající je proto revoluční heslo, pod nímž letos Klinika svůj Alt*Pride pořádá: „Nepřizpůsobuj se, měň společnost“.

Nemyslíte si, že je už dávno čas podívat se na zoubek všelijaké té “alternativě” a všem těm neziskovkám, nadacím a obecně prospěšným společnostem s ní spojeným? Nebo vám nevadí, co se za vaše (státem ukradené) peníze koná, propaguje a pořádá? Koupili byste to, kdybyste si mohli vybrat? Nejde tu jen o Kliniku a třeštění těch “jiných”. O protěžování odlišnosti. O přeplácení nepracujících a parazitujících. Ale třeba taky o nucenou inklusi, tlačenou různými “dobroději”,  tedy o kvalitu vzdělání vašich dětí a o prostředí škol, které budou navštěvovat. Jde o státem (opět za vydatné pomoci neziskovek) řízenou a do legislativy čím dál více zapracovávanou cenzuru projevu. A v neposlední řadě jde i o bezpečnost a v tom nejhorším případě i o prosté přežití vašeho (původního, evropského, pracujícího) etnika, jestliže se podaří to, oč mnohé mezinárodní organizace tak “neziskově” usilují.

Jak že to zněla ta poslední věta z jednoho mailu Marxové Sobotkovi? Ano, z jednoho z  těch na jaře zveřejněných. Nebylo to: “Permanentní revoluci zdar, Míša”?

[ad#clanek-respo]

vylicil

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (27 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...