7.6.2014
Redakce
0
Kategorie: Humor, Společnost

Fouňa domácí

Sdílejte článek:

E-MAILEM 08|06|2014

Od puberty mě děsila představa, že zestárnu a moje žena se promění na tučného kamaráda. Tuk není zase až tak k zahození, pokud si prsa chcete na babě vymodelovat na libovolném místě. Jenže toto já nemusím. Jednu dobu jsem se zamýšlel, že by bylo skvělé být gayem. Neexistovala by koupelna plná nesmyslných pestrobarevných kelímků, na dovolenou bych na motorce netahal také kulmu, žehličku a fén. Ven z bytu bychom se vymotali v čase pod 45 minut a nepociťoval bych periodické každoměsíční hysterie v podobě: “Miláčku,  a ty proč vaříš čtyři vajíčka ve čtyřech kastrolech na čtyřech hořácích?”– “No, protože!”

 

[ad#hornisiroka]

 

Tehdy jsem si představoval, jak bychom se v sobotu ráno s “přítelem” probudili, podívali na sebe a za deset minut mohli již někde sedět na pivu. Život mě však převezl. Gayem nejsem a na sex a soužití potřebuji ženu. Tímto jsem zařazen do majoritní populace, žiji se ženami a musím řešit tohoto záhadného tvora. Při studiu jsem natrefil na zajímavý a velmi rozšířený druh – Fouňu domácí.

 

Moji kamarádi mají mnoho různých koníčků. Potápějí se, jezdí na motorkách, lezou po skalách, snowboardují, hrají tenis, cestují a věnují se kopě věcí. Proto mě vždy překvapovalo, proč si tak aktivní lidé hledají baby bez zájmů, které nebyly schopny samostatného života a měly potřebu být neustále zavěšené někomu na krku. Začal jsem je studovat.

 

Jsou to výborné herečky schopné roky předstírat jak je aktivní život baví. Nejsou to žádné zlatokopky, škaredky, nebo odloženky. Normálně, docela pěkné baby. Při předstírání aktivního života jim ve slabých chvílích někdy role unikne a nepoučený člověk by tomu nevěnoval pozornost. Měly by už udělat aplikaci do mobilu, která by majiteli dala elektrošok při vyslovení slov “posunout vztah někam dál” . Kolem sebe jsem poslouchal hovory o morálce, zachování lidstva, normálnosti mít rodinu a biologických hodinách. Jinak biologické hodiny mám ze všeho nejraději. Roky roků baby vykřikují, že jsme jako zvířata, která ovládá náš pták. Ale když ony začnou po třicítce šílet a potřebují rodit za každou cenu, je to už přírodou a libidem ovládané nejsou. Tehdy jde přece o lidstvo. Škoda je, že my si to přiznáme, ale ony ne.

 

Moudrost neznámého autora “Po svatbě kluk doufá, že se baba nezmění a baba doufá, že se kluk změní” nabrala v okruhu kolem mě reálné kontury. Finance a čas z jejich potápění, ježdění na motorce, lezení a podobně se začínal přelévat do “zabezpečení budoucnosti” – dítěte a budování rodinného zázemí. Founě jsou rafinované a nešly na to rychle, aby je neznepokojovaly. Přišly věty: “Nekupuj prosím teď ten řetězový kit, vždyť potřebujeme lepší dětskou židličku. Ta dřevěná je na nic. ” Najednou kámo zůstal nepojízdný, protože zakoupil domů plastový nesmysl, s vyobrazením žoviálního soba, za strašně moc lovů.

 

Za půl roku ji nepotřebovali a přes bazar prodali o polovinu levněji. Sezóna v řiti, peníze v řiti a finance se přesouvaly z chlapských koníčků do ženských. Nehledaly se cesty, jak zachovat původní koníčky, ale jak co nejlépe financovat ten její, který je prý “spojí navždy” .

 

 

Trubci montovali záclony, aby kýchajícímu miminku nesvítilo sluníčko do očí, pak je zase demontovali, protože drží prach a malý je na něj přece alergický. Najednou se věnovali milionu věcí, které nebyly důležité. Kupovali si tolik věcí do bytu, až jim nezbylo na to, aby žili. Seděli doma, dívali stupidní vědomostní soutěže a přemýšleli, zda netřeba znovu vymalovat. Kamarády jsem potkával s pleší v pletených svetrech s otylými manželkami, kterým z nákupní tašky trčely kila přerostlého bůčku a vysvětlením, že ona i z vody přibere.

 

Zajímavé bylo sledovat rozdíl mezi holkama na mateřské. Ty baby, které byly opravdu aktivní i v normálním životě si mateřskou užívaly. Byla to pro ně nekonečná pohoda bez stresových termínů v klidu domova. Jasné, že byly i nevyspalé, ale byla to pohoda vůči tomu, jak předtím makaly v práci. Dítě nejen v klidu zvládaly, ale věnovaly se i svým zálibám a životem fičely dál. Founě domácí zůstaly samy doma a poprvé někdo visel na krku jim. Konečně zjistily, co je to naplno makat, z čehož se ihned zhroutily. Vyplakávaly se, že mateřská vůbec není dovolená. Jak ony dělají 24 hodin denně. Že nic nestíhají. Posun “vztahu někam dál” si zřejmě takto nepředstavovaly a moji kamarádi měli na krku místo jedné nesamostatné osoby hned dvě.

 

Proto mějte otevřené oči. Sledujte zda se kolem vás nemotá Fouňa domácí. Když jí padnete do pasti, únik bude jen velmi těžký. Už před lety mě jedna kamarádka varovala: “Vyhýbej se holkám, které nemají žádné koníčky.” Posouvám vám toto varování a věřím, že ho vezmete vážně. Nevzdávejte se věcí, které máte rádi. Držte se jich a žijte si své životy. Já chápu, že nemůžeme mít všechno, vždyť kam bychom to i všechno dali. Ale netřeba se nechat zavést sladkou tváří s nevinným výrazem. Gayem se nestanete, ale pamatujte: Všechny by šukaly, ale ptáka máte MY! Nedejte jim! :)

 

[ad#velkadolni]

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (16 votes, average: 4,13 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky