15.5.2026
Kategorie: Politika2 přečtení

Když opozice a prezident hájí sudetoněmecký landsmanšaft

Sdílejte článek:

KAREL STRAKOŠ

Za týden se na brněnském výstavišti poprvé v historii koná sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Osmdesát jedna let po Mnichovu, protektorátu a odsunutí. Akce, kterou by nikdo na českém území nečekal, se stala realitou.

Co je ovšem na celé věci nejhorší je, jak se k němu postavila česká opozice a prezident republiky.

Zatímco vládní ANO a SPD spolu s vlasteneckými spolky, Klubem českého pohraničí a tisíci občany proti akci protestují, varují před provokací a relativizací historie, v podstatě celá parlamentní opozice ODS, TOP 09, KDU-ČSL, PIRÁTI a prezident Petr Pavel se postavili na druhou stranu barikády. A to způsobem, který by za normálních okolností působil jen trapně, kdyby nešlo v podstatě o kolaboraci.

Prezident Pavel pozval bavorského premiéra Markuse Södera, jednoho z hlavních podporovatelů landsmanšaftu přímo na Pražský hrad hned poté, co vystoupí na sjezdu. Tímto akci fakticky požehnal. Pavel, který by měl především hájit zájmy České republiky a historickou paměť národa, místo toho vysílá signál, že všechno je v pořádku, pojďme se poníženě usmířit.

Stejně se chová celá opozice. Místo aby hájili nadstranický český zájem, reagují reflexivně. Když je proti Babiš a Okamura, my musíme být pro.

Frázemi o dialogu, evropských hodnotách, o tom že nesmíme jitřit staré rány a laciném nacionalismu obhajují akci, kterou většina normálních lidí vnímá jako provokaci.

Jako by Benešovy dekrety, odsun a nacistická okupace byly nějakým sporem mezi pravicí a levicí, a ne otázkou, která se dotýká drtivé většiny českých rodin s kořeny v pohraničí.

Toto není téma pro politické hrátky. Toto je téma národní paměti. Téma lidí, jejichž dědové a babičky zažili okupaci, Lidice, popravy, nucené práce nebo vyhnání. A právě ti teď vidí, jak se celá opozice a jejich prezident staví na stranu organizace, která osmdesát let odmítá přijmout odsun jako důsledek vlastní kolaborace s Hitlerem.

Landsmanšaft celou situaci se sjezdem v Brně podcenil. Místo tichého krájení salámu a postupné změny narativu dostal veřejnou bitvu, která téma znovu probudila. Místo smíření se jim daří vyvolávat odpor.

A opozice s prezidentem jim k tomu ochotně pomáhají. Těžko říct jestli z ideologické zaslepenosti, skrytých zájmů nebo z obyčejné politické hlouposti a krátkozrakosti.

Benešovy dekrety nejsou toxické téma, jak by si někteří přáli. Jsou součástí základu poválečné České republiky. A kdo je dnes relativizuje nebo oslabuje, ať už přímou podporou sjezdu, nebo pozváním Södera na Hrad, ten plivá na hroby těch, kteří za svobodu a obnovu státu položili životy.

Toto není spor levice a pravice.

Toto je spor mezi těmi, kteří ještě ctí paměť vlastního národa a těmi, kteří ji jsou ochotni vyměnit za německé a bruselské pochvaly.

A v této chvíli bohužel velká část opozice a prezident republiky stojí na špatné straně.

Není to jen politická chyba. Je to morální selhání.

 

FB

Redakce

Sdílejte článek:
2 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (1 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)