Evropský sociální blahobyt se vyčerpal

Epidemiologická situace na starém kontinentu se nezlepšuje a tak národní vlády členských států EU počítají s tím, že několik dní před vánočními svátky a konče několika dny v novém roce vyhlásí i zpřísněné opatření k zabránění šíření choroby COVID-19, k označení nichž máme anglický výraz lockdown.

Zmíněná opatření způsobila obrovský propad makroekonomických ukazatelů a nárůst deficitů ve veřejných rozpočtech. Důvodem je nejen pokles příjmových daňových a odvodových položek, ale i nárůst výdajových položek na zmírnění negativních důsledků pandemie. Na tento stav reagují centrální banky otevřením kohoutků kvantitativního uvolňování až na doraz, s cílem podpořit obnovu ekonomiky, zvýšit průměrnou míru inflace a nejvíce zápornými úrokovými sazbami pomoci národním vládám snížit narůstající dluhové břemeno.

Před pár dny schválili poslanci slovenského parlamentu státní rozpočet na příští rok s deficitem kolem 7 miliard eur, což představuje 7,41 procenta HDP, který však Ministerstvo financí SR označilo jako rozpočet pravdy, záchrany a odpovědnosti. Všichni víme, že na několik let jsme zadlužení a přesto se ozývají hlasy, že nynější koaliční vláda je ze všech nejvíce lakomá a měla by více pomoci všem.

Na druhé straně se mluví o potřebě šetření přijetím konsolidačních opatření a reformami cestou digitalizace státní a veřejné správy, uplatněním zelené ekonomiky v odvětvích poškozujících životní prostředí, změnami ve zdravotnictví a také ve školství. Změny zmíněných oblastech by však znamenaly výrazný pokles zaměstnanosti, pokles domácí spotřeby, samozřejmě HDP a takto bychom mohli pokračovat.

Vládní záchrana zaměstnanosti 

Evropský sociální blahobyt se v naší ekonomice dosahoval opakovanými sociálními balíčky, zvyšováním mezd bez respektování produktivity práce, zvyšováním počtu státních i veřejných zaměstnanců, nárůstem minimální mzdy a příplatků bez možnosti většiny firem promítnout si vyšší mzdové náklady do ceny předmětu podnikání, ale také nastavením vyšších minimálních důchodů bez zohlednění objemu odvodů, jakož i neochotou tisíců mladých lidí do věku 30 let řádně pracovat a studovat.

Po vypuknutí pandemie nastala smršť “rozdávání” finanční pomoci i těm firmám, které několik let nemají účetní závěrku v centrálním registru účetních závěrek, neplatily dosud žádné odvody a daně, nebo je platili v daňových rájích a přesto jim stát na základě předem známých příspěvkových kritérií peníze poslal.

Když k tomu připočteme i novoroční zavření ekonomiky s dopadem na pokles příjmů do všech veřejných rozpočtů a zvýšení jejich nákladů, nemůžeme se divit, že schválený státní rozpočet na rok 2021 bude mít deficit na úrovni 7 miliard eur. Důsledkem toho bude schodek veřejných financí pod hranicí 7 procent a deficit veřejného dluhu na úrovni 65% k HDP, který by se podle prognózy Národní banky měl v roce 2021 posbírat.

K lepším hospodářským výsledkům nepřispívá nová mutace koronaviru, ale i stále nevyjasněná organizace přerozdělování migrantů do všech členských států Unie, o níž se mluví nahlas stále více. Na základě toho, že migranty přitahuje náš dosavadní evropský sociální blahobyt, bude se tímto podle všeho postupně vyčerpávat.

•  RÓBERT HÖLCZ