Evropa ignoruje varování svých tajných služeb

“Nedá se předpokládat,” řekla, “že nově příchozí se automaticky přizpůsobí zvykem a pravidlům norské společnosti. Navíc nejsou homogenní a mohou s sebou přinášet etnické a náboženské spory … Pokud se paralelní společnosti, radikalizace a extremistické prostředí budou objevovat dlouhodobě, jako tajná služba budeme mít problémy.”

[ad#clanek-respo]

Změny, o nichž Bjørnland mluvila – paralelní společnosti, radikalizace a extremistické prostředí – nejsou ničím novým. V celé západní Evropě se množí už po celá léta. Bruselské předměstí Molenbeek, které bylo domovem dvou pachatelů listopadových teroristických útoků v Paříži, je známé jako “teroristické doupě”. Přesto podle New York Times starostka Molenbeeku měsíc před pařížskými útoky ignorovala seznam, který dostala, se jmény a adresami více než 80 lidí podezřelých jako islamističtí militanti, bydlící v její oblasti. “Co jsem s nimi měla dělat? Není mým úkolem sledovat možné teroristy, “reagovala starostka Schepmans.”To je odpovědnost státní policie.”

Šéf Švédské tajné služby (SÄPO) Anders Thornberg doslova prosil švédskou společnost o pomoc. “Islamistické prostředí během posledních pěti let značně vzrostlo,” řekl, “a napětí mezi různými skupinami obyvatelstva stoupá. Potřebujeme pomoc celé společnosti na boj s radikalizací. Zrychlení fungování tajné služby má své limity. Takové stanovisko je v mnoha ohledech ukázkou evropské neschopnosti vypořádat se s bezpečnostními problémy, kterým Evropa čelí. Problém má vždy řešit někdo jiný.

Oficiální úřady Norska nebo Švédska se takto vyjadřují pouze zřídka, pokud vůbec. Strach z možné urážky muslimské citlivosti je zjevně silnější než bezpečnostní zájem. No dokonce i Švédsko, které samo sebe vnímá jako “humanitární supervelmoc” a až donedávna přísahalo dodržovat politiku otevřených dveří pro všechny migranty a uprchlíky, je nuceno přehodnocovat své záměry. Koncem listopadu 2015 švédská místopředsedkyně vlády Asa Romson neochotně a se slzami v očích řekla, že vláda byla donucena “vzít v úvahu realitu ” vzhledem k obrovskému počtu migrantů, kteří vstupují do země. Švédsko (a Dánsko) před několika týdny obnovily hraniční kontroly.

Je však otázkou, zda varovné výkřiky skandinávských tajných služeb budou mít nějaký zásadní vliv na rozhodnutí politických lídrů. Hlavně když poslední vyjádření švédského premiéra Stefana Löfvena nevypadají, že by je bral v úvahu. 

V rozhovoru na Světovém ekonomickém fóru v Davosu ze dne 21. ledna Löfven deklaroval, že je “špatné” míchat sexuální útoky proti evropským ženám, jakož i hrozbu ISIS, s masovou migrací do Evropy. “Sexuální obtěžování se automaticky netýká migrace. Ono se ve Švédsku naneštěstí vyskytuje již mnoho, mnoho let,” řekl Löfven pro CNBC. Tím předstírá, že z Blízkého východu importovaná kratochvíle Taharrush (kolektivní sexuální zneužívání) proti ženám v Kolíně a dalších evropských městech během Nového roku nemá nic společného s migranty. “Je třeba jasně říci, že se to toho netýká. A třeba dát jasné poselství těmto mladým dívkám a ženám, že samozřejmě mohou chodit po městě bez sexuálního obtěžování, “dodal Löfven.

Ne, dívky a ženy nejsou ty, které potřebují “jasné poselství”. Potřebují ho muži, kteří je obtěžují a znásilňují – hlavně ve Švédsku, které je známé jako země s nejvyšším počtem znásilnění na Západě.

Odmítnutí švédského premiéra “vypořádat se s realitou” – včetně faktu, že teroristé ISIS vstupují do Evropy společně s migranty – je znepokojující a švédské občany by to mělo velmi zajímat. Také to ukazuje na obrovskou propast mezi tím, jak vnímá současnou situaci švédská tajná služba a švédská vláda.

Šéf švédské tajné služby má všechny důvody k tomu, aby prosil společnost o pomoc v boji s bezpečnostními výzvami, kterým Švédsko čelí. S ohledem na současnou švédskou vládu ji bude velmi potřebovat.

Kontrast mezi skutečnými obavami tajných a bezpečnostních služeb různých zemí na jedné straně a vládní obavou z urážky muslimské citlivosti a překročení politicky korektních hranic na druhé straně, není přítomno pouze ve Švédsku, ale v celé západní Evropě.

Evropské tajné a bezpečnostní služby už dlouho varují, že vzhledem k nárůstu hlavně muslimského přistěhovalectví – a z toho vyplývajícího růstu paralelních společenství a extremistických prostředí – nemohou držet krok s rostoucími hrozbami džihádistického terorismu, které za poslední desetiletí exponenciálně vzrostly.

V Nizozemsku od roku 2010 začalo tamní džihádistické hnutí dalekosáhlý proces profesionalizace a převzalo propagandistické metody vyvinuté britskými džihádisty.”Rostoucí dynamika nizozemského džihádizmu představuje bezprecedentní hrozbu pro demokratický právní řád v Nizozemsku,” uvedla nizozemská tajná služba (AIVD) na podzim roku 2014.

Německé tajné služby začátkem podzimu 2015 varovaly: “Importovali jsme islámský extremismus, arabský antisemitismus, národní a etnické konflikty jiných národů, jakož i odlišné chápání společnosti a práva.”

Čtyři hlavní tajné služby daly tedy jasně najevo, že “německé tajné služby nebudou v pozici, ve které by mohly zvládnout tyto bezpečnostní problémy a následné vzrůstající reakce německého obyvatelstva. Ani tato hrozivá varování, která unikla do německých médií, však nepřiměla Angelu Merkelovou, aby změnila svou politiku otevřených dveří. Ačkoli Německo zavedlo hraniční kontroly, stále každý den zpracovává 2 tisíc žádostí o azyl.

Britská tajná služba MI5 otevřeně prohlásila, že nedokáže zastavit všechny teroristické útoky na anglické půdě. Hlavní ředitel tajné služby Andrew Parker v říjnu 2015 řekl , že “rozsah a tempo” nebezpečí pro Spojené království je na takovém stupni, s jakým se nesetkal po celou dobu své 32-leté kariéry. Varoval, že zatímco hrozba pro Spojené království od ISIS roste, MI5 nemůže “nikdy” s jistotou zastavit všechna teroristická spiknutí.

Není divu. Britská policie monitoruje více než 3 tisíc domácích islámských extremistů, kteří jsou schopni spáchat útoky na Spojené království, varují zdroje britské tajné služby. To je 50procentní nárůst za méně než desetiletí. Už v listopadu 2014 metropolitní policejní komisař Sir Bernard Hogan-Howe na konferenci o mezinárodním terorismu řekl , že 25 procent populačního růstu ve Spojeném království přišlo do Londýna během posledních 10 let, což klade velké výzvy na policejní síly, které nemohou držet krok s tempem migrace.

Obrovskou výzvou jsou i potíže v důkladném sledování tolika extremistů a v účinném bránění páchání teroru, což je ještě umocněno jejich obrovským počtem. Dame Stella Rimington, bývalá ředitelka MI5, v červnu 2013 odhadla, že sledování 2 tisíc extremistů nebo potenciálních teroristů 24 hodin denně, 7 dní v týdnu vyžaduje 50 tisíc agentů MI5 na plný úvazek. To je více než 10-násobný počet lidí, které MI5 zaměstnává dnes.

Situace se příliš neliší ani v jiných evropských zemích. Šéf německé kontrarozvědky BfV Hans-Georg Maassen prohlásil , že jeho úřad má informace o 8 tisících islámských radikálech v Německu. Řekl, že všichni tito extremisté hlásají násilí na uskutečnění svých cílů, k některým se snaží získat migranty, a že jeho úřad každý týden obdrží jeden až dva “zcela konkrétní tipy” plánovaných teroristických aktivit.

Většina evropských zemí, jako jsou Německo, Británie a Francie, běží na nejvyšším stupni hrozby terorismu vůbec. Tajné služby se snaží vyrovnat se situací, jakou si před deseti lety nikdo neuměl ani představit.

[ad#clanek-respo]

Boj proti teroristické hrozbě se nikdy nedá vyhrát. Pouze nalitím finančních a lidských zdrojů do boje proti terorismu, byť to je samozřejmě pouze nezbytným prvním krokem. Zatímco národní političtí lídři, kteří řídí bezpečnostní a tajné služby, budou odmítat otevřeně pojmenovat hrozby bez zakrývání věci do politicky korektního jazyka, nikdy riziko nezmenší, a už vůbec ho neodstraní.

ZDROJ: Judith Bergman, autorka je publicistka, právnička a politická analytička