22.6.2023
Kategorie: Exklusivně pro PP, Ze světa

Důvody pro zničení Kachovské přehrady a kdo ji zničil

Sdílejte článek:

JANE KAUFMAN

Ukrajinským vojskům se nakonec přece jen podařilo zničit hráz Kachovské přehrady a způsobit její protržení. Voda pak zalila celé okolí, kde způsobila obrovského škody a ztráty na životech. Načež byli z tohoto teroristického zločinu obviňováni – jako vždy –Rusové.

Již loni v létě se ukrajinská vojska snažila co mohla přehradu zničit. Tehdejší schůze nejbohatších ekonomií světě, zvaná G7 požadovala, aby Rusko okamžitě odešlo ze Záporoží a tím pádem přestalo citlivým Ukrajincům dávat důvod ke ničení tohoto významného vodního díla. Jaksi je vůbec nenapadlo, že radši měli přikázat Ukrajincům, aby se střílením na přehradní hráz přestali.

V listopadu loňského roku přikázali Rusové evakuaci poloviny Chersonu, která se rozkládá podél západního břehu Dněpru. Jednak došlo k ohrožení dodávek válečného materiálu a zásob kvůli ukrajinskému obklíčení a snad také doufali, že když Ukrajinci tuto část města převezmou, že přestanou přehradu ničit, protože její protržení by ohrozilo i je.

Ale zřejmě špatně odhadli sebevražednou povahu těchto lidí. Letos v červnu začala ukrajinská vojska opět čerta pokoušet a ejhle – nakonec se jim přece jen podařilo aspoň část přehradní hráze prolomit. Tak moc práce jim dal dobrý sovětský beton.

Je pravda, že vloni ještě neměli na tento druh činnosti patřičné nářadí. Točka-U ze sovětské éry zřejmě nebyla dostatečné účinná. Ale s dodávkami amerických HIMARSů to šlo snadněji. Pak se konečně dočkali splnění svého přání, že zničili všecko, co je dobré a prospěšné a ještě z tohoto činu mohli obviňovat Rusko, čemuž mohou uvěřit pouze ti, kteří jsou velice prostoduší.

Stížnosti na ničení přehrady

Zastupitelé Ruska v OSN upozornili generálního sekretáře Guterresa na ohrožení kachovské vodní nádrže již vloni. Jak se dalo čekat, na jejich stížnosti nikdo nebral ohledy a celá záležitost byla ignorována.

21. října 2022 napsala mluvčí ruského Ministerstva zahraničí, Maria Zacharova oficiální stížnost Bezpečnostní radě OSN, která byla rovněž ignorována. Obsah tohoto dopisu je zjevný důkaz toho, že Rusové nebyli ti, kteří přehradu ničili, ale naopak měli zájem na jejím zabezpečení. Kopie dopisu je přímo na stránce a je ji možno stáhnout.

Ruský místopředseda vlády a Ministr průmyslu a obchodu, Denis Manturov poskytuje další důkaz toho, že Rusové nebyli ti, kteří přehradu zničili. Přijel totiž do Chersonské oblasti těsně před tím, než došlo k výbuchu a byl tomuto teroristickému činu přítomen. Přece by Rusové nevypustili raketu na přehradu zrovna když se tam nachází jeden z jejich hlavních politických činitelů.

Byl nějaký důvod pro zničení přehrady?

Na něco takového je není lehké odpovědět. Mnozí vojenští odborníci jsou toho názoru, že Ukrajinci neměli jak překročit řeku Dněpr a mysleli, že s odstraněním přehrady to bude snadnější. Také zde byly zjevné důkazy o tom, že docházelo k mohutnému vypouštění vody proti proudu řeky, za účelem ohrožení funkce kachovské vodní elektrárny, která už tak byla značně poškozena útoky HIMARSů. Tyto útoky se soustředily hlavně na regulační ventily stavidel a podle odborníků bylo zvláštní, že tyto už dávno nepodlehly zkáze.

Další důvod pro zničení Kachovské přehrady mohla být snaha o snížení vodní hladiny v průplavu, který doručuje vodu na Krym. S nastávajícím teplým počasím bude nutno zavlažovat pole v této oblasti, která je jinak velice suchá a někdo si zavlažená pole nepřál.

Jsou také obavy, že prolomením přehrady může dojít k přílišnému snížení hladiny Dněpru, takže voda, která je z něho odčerpávána na chlazení jaderných reaktorů v Energodaru, nemusí být dostupná v požadovaném množství. To by samozřejmě mohlo vést k jaderné katastrofě, což je opět na seznamu zločinných cílů těch, kteří Ukrajinu v současné době manipulují.

Snížení vodní hladiny v kachovské vodní nádrži může rovněž umožnit ukrajinským vojskům snadný přístup k jaderným reaktorům v Energodaru. Při očekávaném snížení vodní hladiny o 7 metrů by se řeka stala velice mělkou, což by jim umožnilo snadný pohyb. Břehy pak dostávají zcela jiný tvar a ruská minová pole, která měla jadernou elektrárnu chránit před přímým útokem, ztrácejí na významu.

Kdo zničil přehradní hráz?

O tom nemohou být žádné pochybnosti a přesto o tom pochybnosti vznikly. Jako vždycky, Ukrajinci svádějí škodu na ruská vojska, ale zapomínají, že Rusové nepoužívají HIMARS rakety, ani jiné západní zařízení, které vždy zůstane na místě dopadu a je tím pádem identifikovatelné a použitelné jako důkaz.

Ukrajinské vedení plánovalo zničit Kachovskou už dávno. Článek v amerických novinách Washington Post z prosince 2022, který o tom pojednával, nebyl ten první. Již 2 měsíce před ním bylo v tisku psáno, že Ukrajinci mají v úmyslu přehradu zničit.

Ve zmíněném článku popisoval ukrajinský generálmajor Andrej Kovalčuk jak ukrajinská vojska zkoušela prostřelit díry ve stavidlech, aby zjistili, jak vysoká musí být vodní hladina, aby Rusové nemohli překročit Dněpr a přitom nebyly zaplaveny sousední vesnice. Zkouška byla úspěšná a poté bylo rozhodnuto, že si tuto možnost ponechají jako poslední řešení.

Takže když jejich současný protiútok skončil pokaždé porážkou, bylo zřejmě rozhodnuto zakrýt tuto skutečnost protržením přehrady. Něco takového rovněž vyvolalo v celém světě strach o bezpečnost jaderných reaktorů v Záporoží, které i když nejsou okamžitě ohroženy, další klesání vodní hladiny jim může způsobit problémy.

Zaplavení území na jih od Chersonu, které je rozděleno mezi Kyjevem a Moskvou, nezůstane zaplaveno navždy a voda se postupem času vrátí do původního koryta řeky. Ruská vojska ovšem nemusí být schopna získat potřebnou kontrolu nad novým územím, které vznikne mezi nově vytvořenými břehy řeky a jejich původní hranicí, kam byly vytlačeny přehradou. Ztráta dohledu nad tímto územím se může kvůli snížené hladině vody v kanále, kterým je Krym spojen s Dněprem, táhnout až na Krym.

Je zde rovněž vliv psychologický, kdy je tento teroristický čin přičítán Rusku a jako takový je rozhlašován do celého světa. Málokdo věnuje pozornost zmíněnému článku v novinách Washington Post, kde Kovalčuk plán na zničení Kachovky veřejně přiznává. Na dřívější odstřelování přehradní hráze ukrajinskými vojsky se už dávno zapomnělo, což může snadno vyvolat velice záporný vztah k Rusům, spolu se strachem a obavami z toho, co přijde.

Situace v Chersonu může ještě dál sloužit k odvedení pozornosti Rusů od Charkova na severovýchodě a od neustále odstřelovaného Bělgorodu, protože Cherson bude teď vyžadovat vyšší zainteresovanost jejich vojsk. Tím dojde k oslabení severní větve armády, což by mohlo být ještě zhoršeno, kdyby Kyjev napadl Bělorusko a zároveň Moldavu. Pak by ještě ke všemu mohla dorazit vydatná pomoc ze strany NATO vojsk, která se již v blízkosti nacházejí.

Dnes je více než zřejmé a dokonce i Západu je to konečně jasné, že Rusové válku na Ukrajině vyhrávají. Snad proto došlo k pokusu obrátit situaci ve prospěch Ukrajiny tak hrozným způsobem, jako je zničení přehradní hráze a zaplavením všeho, co je pod ní.

Když k tomu přičteme skutečnost, že žádné ze sankcí, které Západ na Rusko uvrhl nedocílily očekávané a ve skutečnosti nedocílily vůbec nic, to všecko dohromady ukazuje na dokonalou porážku NATO. Pokud se nevyskytne něco, co by dokázalo situaci obrátit v jejich prospěch, pak válku prohráli. A to je, v co ukrajinské vedení asi doufalo, když protrhli přehradní hráz.

Nějaká videa a fotografie Kachovské přehrady jsou ZDE.

Další důvody, další možnosti

Scott Ritter je toho názoru, že Ukrajina zkouší vyburcovat ochládlý Západ k novým projevům sympatií s jejich záměry, ve formě zasílání peněz a zbraní. Protiútok v tomto směru selhal, tak zkouší získat podporu jinou cestou. Ukrajinci dobře ví, že Západ věří naprosto všemu, co jim řeknou a že nikdo neověřuje pravdivost těchto informací. Proto jim dnes zkouší předložit novou historku, teroristický čin, který spáchalo Rusko. Jestli se kam dostanou, to se uvidí.

Ruský ministr obrany, Sergěj Šojgu se vyjádřil, že Kyjev zničil přehradu kvůli tomu, aby se jejich jednotky mohly dostat blíže k Rusy-držené části Donbasu. Už to, že v těch místech Ukrajinci budovali svá palebná stanoviště, na to nasvědčuje.

Rusové neměli důvod přehradu ničit

Jednak zde máme skutečnost, že Ukrajinci již celý rok vyhrožovali, že Kachovskou přehradu zničí, říká odborný analytik, Mark Sleboda. Nejen to, potvrzovali to častými útoky proti přehradní zdi, při kterých využívali staré, sovětské zbraně (Točka-U) a později americké (HIMARS). Rusové tyto zbraně nemají.

Ruská strana Dněpru, ta východní, je nižší, než strana západní, kterou drží Ukrajinci, takže je snadné si spočítat, že bude víc zaplavena, což se také stalo. Záplava rovněž zničila ruské obranné systémy, jako jsou miny a zákopy, které měly zabezpečit jaderné reaktory v Energodaru. Až voda opadne a terén vyschne, pak bude k reaktorům snadný přístup.

Rusko by rovněž nezničilo přehradu, když je nabíledni, že by to ohrozilo dodávky vody na Krym skrze kanál, který Ukrajinci úspěšně od r. 2014 až donedávna blokovali. Kanál byl znovu otevřen teprve když Rusové vtáhli na Ukrajinu a tyto části země obsadili.

Nedostatek vody Krym nezničí, předtím to vydrželi celých 8 let. Ale jejich vinice a pole nebudou zavlažovány a možná i uhynou a lidé se budou opět muset smířit s omezeným množstvím vody pro vlastní spotřebu.

To, co se stalo je ve skutečnosti další teroristický čin, na stejné úrovni jako zničení plynovodů Nord Stream. Pokaždé byli obviňováni Rusové a přitom ti teroristé byli v obou případech Ukrajinci, NATO a Spojené státy.

Jaderné ohrožení ještě ke všemu

Dr. Christopher Busby, anglický fyzikální chemik a odborník na ohrožení radiací se vyjádřil, že protržení hráze Kachovské přehrady může mít dalekosáhlé následky obzvláště tam, kde je voda odváděna na chlazení jaderných reaktorů a skladiště použitého jaderného paliva v Energodaru. Také vedoucí Mezinárodní agentury pro atomickou energii (IAEA), Rafael Grossi vyslovil obavy nad tím, že vodní hladina v kachovské vodní nádrži pořád ještě klesá.

Výška vodní hladiny je kritická pro funkčnost vodních pump, které elektrárnu chladí. Proto je nutno zjistit, jak nízko voda klesne a také jak hluboko sahá potrubí, které ji k pumpám přivádí. Snad by bylo možno tyto roury prodloužit, anebo přijít s nějakým jiným řešením, jen aby nedošlo k přerušení vodního toku k elektrárně.

Dr. Busby ale vidí ještě jiné ohrožení. Jak voda z přehrady uniká a zaplavuje oblasti pod přehradní hrází, úměrně tomu dochází k odhalení prostorů nad přehradou, kde ještě nedávno stála voda a po ní zůstalo jen bahno. To bahno v sobě skrývá nejen oleje, chemikálie, mrtvé živočichy a jiný odpad, ale také radiaci!

Každá jaderná elektrárna produkuje kromě elektrické energie také radioaktivní odpad, který vzniká při štěpení atomů uranu. Tento odpad je vypouštěn do vody, kde se usazuje na dně. Když pak dojde k opadání záplav, dojde též k odhalení radioaktivních látek, které jsou ve vysychajících usazeninách obsaženy. Tento radioaktivní materiál je neviditelný a může být zjištěn pouze Geigerovým počítačem, nebo obdobným, vesměs složitým zařízením.

V řečišti Dněpru se může stále ještě nacházet radioaktivní odpad z Černobýlu, i když se tato katastrofa stala již dávno. Takový odpad zůstává radioaktivní ještě dlouhá léta, přesně podle jejich „položivota,“ než se změní na něco jiného, neškodného.

Stroncium 90 a Cesium 137 mají položivoty asi 30 let, takže když došlo v r. 1986 k Černobýlu, aspoň polovina jich tam ještě je. Plutonium a Uran mají položivot tak dlouhý, že si můžeme být jisti, že se stále ještě v řečišti Dněpru nacházejí a jsou stále radioaktivní. Až vody opadnou, pak se pozůstatky po Černobýlu dostanou spolu s vysychající zeminou, která se postupně přemění na prach, do celého okolí, včetně dovnitř domů a jiných staveb. Suchý radioaktivní prach bude pak vdechován a všichni lidé, i zvířata budou těžce nemocní.

K tomu můžeme ještě přičíst nepotvrzenou skutečnost, že Kyjev tajně vyrábí a taky používá špinavé bomby a máme zde dokonalou katastrofu. Určitě ty bomby používají už delší dobu, protože zvýšená radioaktivita, která přišla z Ukrajiny, byla v Británii naměřena ještě před výbuchem skladu s vyčerpaným uranem ve Chmelnickij, jak bylo popsáno v mém minulém článku, nazvaném „Ochuzený uran znovu v Evropě – je opravdu nebezpečný?“

Zajištění proti jaderné katastrofě

Pět ze šesti atomových reaktorů v Energodaru bylo uvedeno do stavu, kterému se říká „studené vypnutí“ a pouze jeden z nich, ten šestý, byl ve stavu „horkého vypnutí.“ Jenže jak ukrajinská vojska neustále zkoušela elektrárnu zničit raketovou a dělovou palbou, musel být i šestý reaktor uveden do stavu studeného vypnutí.

Potápěči ruského Ministerstva pro nouzové situace rovněž v Energodaru vyčistili studny a utěsnili uzávěry přívodu vody. Tím zajistili stálou hladinu ve vodní nádrži, ze které jaderná elektrárna čerpá chladicí tekutinu.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (22 votes, average: 4,77 out of 5)
Loading...
16 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)