Dotace? Daňový poplatníku, plať!

VARANTA A:

Jmenujete se Deśider Abdulah Zelený. Jste více opálený homosexuál s výrazným ekologickým cítěním. Přes svůj sexuální handicap máte manželku, která po nocích u přátel obstarala sedm dětí. V životě jste nikdy nepracoval, neboť jste byl posudkovým lékařem uznán jako invalidní důchodce v osmnácti letech. Žijete již asi v pátem městském bytě za dotovaný nájem, který stejně neplatíte, neboť sociální dávky stačí tak na pár flašek tvrdého, polokvalitního špeka od Vietnamců a sem tam cigárko. Topíte tedy parketami, svítíte svíčkami, koupete se jen na plovárně. Umíte hodně nahlas a sprostě křičet. Znáte Petra Uhla.

[ad#hornisiroka]

Založíte nadaci pro vzdělávání sociálně slabých a méně přizpůsobivývh jedinců, kteří mají stejné problémy jako vy. V logu budou barvy duhy, zelený čtyřlístek a kolo od formanského vozu. Z výhodně zakoupeného mobilu v noční zástavárně zavoláte do Prahy, aby vaši kamarádi muli-kulti humanisté pomohli. Vyberete mezi svými známými dvacet nejpotřebnějších a čekáte.

Nějaký čas to potrvá, ale vyplatí se. Na kontě vaší nadace se objeví sumička s mnoha nulami. Necháte někoho namalovat několik infantilních plakátů, které odsuzují rasismus, podporují společné soužití párů stejného pohlaví, či velebí právo na život žabáka skákavého. Necháte je vytisknout v několikatisícovém nákladu a vylepit po šalinách velkých měst. Dílo je dokonáno. Výsledkem je celkem slušné živobytí na několik dalších let, neboť eurohujeři poslali dotaci, ze které jste na vlastní akci vyčerpali sotva desetinku. Zbytek vyúčtujete jako cestovní náklady, nájemné, telefonovné, parkovné ap. A samozřejmě strčíte do kapsy. Ať žijí EU fondy, ať zijí dotace!

VARIANTA B:

Jmenujete se Cyril Skočdopole. Během porevoluční vřavy jste výhodně nakoupil za pomoci soudruhů kamarádů několik hektarů orné půdy. Nejste však hloupý farmář, lopotící se od slunce do slunce, aby nakonec byl každý rok v mínusu, protože zpracovatelské podniky platí za mléko jak za dešťovou vodu a za vepřové jak za krysí. Jste eurozemědělec. Znáte správné lidi na správných místech !

Vaše eurojezetdé musí přece být konkurenceschopné. Francouzi, Němci, Poláci … všichni berou ! Je sucho ? Berou. Je moc mokro ? Berou. Je zima ? Berou. Je teplo ? Berou. A nejhorší jsou mandelinky, špačci, slimáci, jaro, léto, podzim a zima. Vládo pomoz, jinak národ pochcípe hlady! Už nebude bůček za třicet, špekáčky v akci, rohlík za kačku! Nebude nic, jen bída, svrab a neštovice.

Kdo by se nevylekal, že ? Co čeká vládu, která lidem sáhne na plná koryta moučněvodových párečků, paštik z odpadu, sýrových náhražek nebo gumových rohlíků ? Co čeká vládu, která lidem zabrání naplnit za víkend dva tři vozíky v nadnárodních chrámech hojnosti, aby polovinu “pochutin” mohla příští pátek vyhodit a jet na výlet znovu ? Tak se platí. Dotace na konkurenceschopnost. Náš zemědělec – náš pán. Obyčejní farmáři bez správných známostí nemají šanci. Ať žije EURVHP !

VARIANTA C:

Jmenujete se Josef Vychytralý a jste vážený podnikatel, lobbista a politik. Máte několik firem na poradenskou činnost, autodopravu, malou továrničku. Polovinu svého života jste prožil na stranických zasedáních, druhou polovinu na kafíčku s vysoce postavenými lidmi, kteří vás dostanou na kandidátku do parlamentu, nebo alespoň do sboru poradců jakéhokoliv politicky úspěšného panáka.

V podstatě nic vám nechybí. Máte mladou novomanželku, vilu s bazénem, trojgaráž plnou nejnovějších výstřelků automobilového průmyslu. Občas zajedete na golf, občas na gorodky, sem tam výlet na Bahamy nebo na Floridu. Když se nudíte, vystudujete nějakou vysokou školu, nakoupíte a prodáte pár akcií, pěstujete kakao, vyrábíte bionaftu, prostřelíte pár realit, okopírujete na internetu nějakou levnou radu za drahý peníz.

Bankovní konto se kulatí, ale proč by nemohlo více? Zalobbujte si ! Máte přece dobré kamarády. Tu navrhněte levnější naftu pro dopravce, tu dotaci na opravu zámku třeba v Budišově, tam výhodný prodej městských bytů. Lobbujte, inkasujte, smějte se ! Korupce ? Prosím vás, co to je ? Zdroje jsou! Na přerozdělování a vybírání daní jsme přece mistři. Ať žije eurosocialismus !

VARIANTA D:

Jmenujete se Josef Trubec. Snažíte se projít životem bez ohnuté páteře a natažené dlaně. Od skončení školy pracujete. Bojíte se být nemocný, bojíte se nezaplatit nějakou složenku, nechcete být politickou figurkou, neumíte lézt do správného zadku. Platíte daně, sociální a zdravotní pojištění. Nehledáte správné kamarády na správných místech. Co s vámi ?

Pánové z variant A,B a C vás mají za úplné idioty. Jedni se vám smějí, že pracujete, druzí že platíte, třetí, že neškemráte a neleštíte kliky správných dveří. Jste pro ně jen kusovka – daňový poplatník, vytvářející ty hromady peněz, které oni tak pěkně umí rozdělovat. Vy máte jen povinnost platit. Vymysleli na vás spoustu zákonů, které vám to neustále důrazně připomínají. A vymýšlejí další a další. Jste prostě na druhé straně barikády. Otrok sociálního státu. Sociálního jen pro vyvolené.

Nesmíte si dovolit vyčnívat z řady a být úspěšný přes to, že jste v životě na žádnou dotaci ani nepomyslel. To se neodpouští. Existují přece FÚ, OSSZ, VZP, konkursní, soudcovské a exekutorské mafie, které vám jakékoliv vyskakování pěkně znechutí. “Seš blbej, tak plať!” praví stará lidová modrost, pokud uděláte v životě nějakou chybu. Ale aby vám někdo ty chyby přímo účelově připravoval za to, že jej v podstatě živíte ?

Proč mám tedy pocit, že i v dnešní době je chybou chtíti být svobodný, soběstačný a nezávislý. Proč jsme neustále masírováni jakousi dotační propagandou, která nám sugeruje, že nějaké vyšší bytosti umí s našimi penězi zacházet lépe, a proto by nám je nejradši vzaly a přerozdělily všechny. Proč stále lidé strkají hlavu do oprátky neuskutečnitelných slibů, líbivých frází o jakési sociální rovnosti, hodném všemdávajícím státu, spravedlivém přerozdělování. Čeho se bojí? Úspěchu druhých nebo jen vlastní malosti ? Všichni dotace dostat nemůžeme, kdo by je platil ?

[ad#velkadolni]