16.7.2018
Kategorie: Společnost

Co týden dal a Hampl napsal: Podle čeho je hodnocena práce expertů na diskriminaci?

Sdílejte článek:

PETR HAMPL

Pondělí 9. července

Je zajímavé, jak nám poslední dva roky změnily pohled na nedávné dějiny. Třeba tzv. opoziční smlouva. Až teď je jasně vidět, jak strašně důležité bylo zabránit převzetí moci havlistickými neomarxisty. Byl to statečný čin, za který obě strany zaplatily vysokou cenu.

[ad#textova1]

Úterý 10. července

Z rozhovoru pro parlamentky:
Jsem rád, že jste nezačal stupidní frází, „máme se lépe než kdykoliv předtím“. Je smutné něco takového slyšet od profesionálních ekonomů. Nemá to naprosto žádnou analytickou hodnotu. Slouží to vlastně jen jako vstupenka do určitých kruhů. Když přijdete, musíte viditelně vyjádřit, že se máme nejlépe v dějinách, Rusko je hrozba a Zeman dělá ostudu. Nemusíte ani věřit, že je to pravda, ale že jste ochoten to veřejně tvrdit, to z vás dělá toho správného člověka.
Nicméně zpět k otázce. Záleží na měřítku. Ano, některým lidem se daří opravdu skvěle. Jiným se ale daří velmi špatně. Navrhuji použít jako měřítko „preferenční právo chudoby“ zavedené americkým pravicovým konzervativcem Peterem L. Bergerem. To říká, že záleží hlavně na tom, jak se mění situace nejchudší pětiny obyvatel. Jak je to s jejich životní úrovní, kupní sílou, zaměstnaností, ale i třeba jakým stresům a rizikům jsou vystaveni, jaké jsou jejich životní šance, jaké šance se nabízejí jejich dětem a podobně.
Když použijeme tohle měřítko, ukazuje se nám, že Česká republika je na tom nejhůře za posledních 50 let. Je dobré také vidět, že ten propad nepřinesl listopadový režim jako takový, ale až vstup do Evropské unie.

Středa 11. července

Andrej Babiš veřejně poděkoval thajským záchranářům (v češtině). To je ještě větší hovadina než vyvěšování tibetských vlajek.

Čtvrtek 12. července

Závěry z diskuze a hlasování o důvěře vládě.
1) Máme vládu, která bude mechanicky pokračovat v sobotkovské linii, se vším všude. Nebude to lepší ani horší než dřív.
2) Piráti neexistují.
3) Tvz. pravicová alias demokratická opozice jsou zoufalci neschopní dodržovat pravidla ani přinést cokoliv pozitivního. Zbývá jim jenom iracionální strašení lidí možností, že Stalin vstane z mrtvých, a bezduchá servilita před evropskou byrokracií.
4) Václav Klaus mladší představil silnou alternativní vizi, o které je ovšem zřejmé, že nemůže být realizována v rámci ODS. Směřování k vlastnímu politickému projektu je stále jasnější.
5) SPD podala solidní výkon. (moje osobní poznámka: Přes vlnu nadšení z klausovských aktivit by nemělo uniknout, že je pro naši zemi důležité, aby SPD zůstala silným subjektem. V rámci současného volebního systému potřebujeme 2 -3 silné (!) vlastenecké strany. Jsem k SPD občas tvrdě kritický, ale držím jim palce, aby všechno zvládali co nejlépe.)

Pátek 13. července

Z kompletního textu přednášky na konferenci Ekonomická filosofie pro 21. století.
Předpokládám, že další řečníci budou dnes kritizovat přehnané regulace. To je něco, s čím musí souhlasit každý rozumný člověk. Přesto se obávám, že tato kritika je částečně pokrytecká a částečně vychází z nepochopení reality, ve které žijeme. Pokud hrají v ekonomice klíčovou roli nadnárodní korporace, tak to má nutné důsledky pro rozdělení moci ve společnosti a pro zformování určité sociální struktury. Toto rozdělení moci mimo jiné obnáší to, že skupiny, v jejichž zájmu je prosazování dalších regulací, jsou silnější než ty, které regulace nechtějí. Přibývání regulací je nutným následkem. Totéž platí na evropské úrovni o společné měně a dalších nesmyslných projektech. Ty věci nebyly zavedeny proto, že by byl někdo hloupý. Ty věci byly zavedeny proto, že to bylo pro někoho výhodné.
Jestliže dnes liberální ekonomové kritizují důsledky a zároveň odmítají zasáhnout do příčin (protože by podle nich bylo sociální inženýrství), tak jsou v nejlepším případě zbyteční.

Sobota 14. července

Tak FIFA zaměstnává “antidiskriminační experty.” Zajímavé. Podle čeho jsou hodnoceni? Podle počtu odhalených případů diskriminace? Podle počtu nově vydaných zákazů? Podle toho, kolik lidem pokazí náladu? Nebo kolik jich připraví o práci?

Neděle 15. července

Na konci 80. let jsme byli přesvědčeni, že komunistické školství je mizerné, a že potřebuje hlubokou reformu. Mluvilo se dokonce o tom, že je na úrovni Gabunu nebo jiné děsivě zaostalé země. Jenže přišel listopad 89, hranice zmizely, znalosti dětí byly srovnány v mezinárodních testech a ukázalo se, že to, co tady zůstalo po komunistech, bylo o třídu lepší než školy na západ od nás. Naše děti uměly lépe svůj jazyk, dokázaly lépe myslet, lépe řešit problémy a taky nesrovnatelně lépe počítat. Drželi jsme krok se Skandinávci, všichni ostatní na tom byli podstatně hůře. Bylo by tedy logické navázat a opatrně vylepšovat – třeba cizí jazyky byly opravdu mizerné.
Jenže tehdy se to věci vložili “experti”, ovládli mediální debatu a dokázali přesvědčit veřejnost, že školy jsou špatné a potřebují hluboké změny. Takže se každých pár let reformuje, po každé reformě je to dražší, a jsou horší výsledky. A co horšího, ti experti, alias multikulturní radikálové ovládli ministerstvo, úřad vlády a další klíčové organizace. Za svorné spolupráce Zelených a ODS.
Výsledkem je školství, které stojí obrovské peníze, dosahuje ubohých výsledků a jedinou předností je sladký život pro stovky expertů, začleňovačů a neziskovkářů.

[ad#pp-clanek-ctverec]

hampl

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (30 votes, average: 4,93 out of 5)
Loading...