11.5.2020
Redakce
0
Kategorie: Politika

Covid-19: Dilema Západu. Obětovat lidi nebo ekonomiku?

Sdílejte článek:

JAN GROHMANN

 

Polský odborník na geopolitiku Jacek Bartosiak v rozhovoru pro portál Gazeta.pl prezentoval svůj pohled na současnou pandemickou krizi Covid-19. Podle Bartosiaka je pandemie katalyzátorem probíhajících změn a může znamenat konec Západu, jak ho známe posledních 75 let.

Na pandemii Covid-19 se lze dívat z mnoha pohledů, zdravotnického, ekonomického, lidského, náboženského… Geopolitika nám naopak řekne, jak pandemie ovlivní podobu světa z hlediska distribuce moci. Zjednodušeně řečeno, kdo na pandemii vydělá, kdo prodělá a jaké z toho mohou vzniknout konflikty a nakonec důsledky pro každého z nás. Netřeba dodávat, že hlavní osa tohoto střetu se nachází mezi Čínou a USA.

Redaktor Gazeta.pl Grzegorz Sroczynski se Bartosiaka nejdříve zeptal, jak se na současnou pandemii dívá člověk, který se celý život zajímá o geopolitiku.

Podle Bartosiaka pandemie ovlivňuje nejzákladnější systémy geopolitiky: „Svět se spoléhá na dělbu práce, přímo ve společnosti i mezi národy, státy a hospodářskými celky. Dělíme se a v době globalizace se dělba dokončila. Například to, že Číňané většinu věci vyráběli pro nás, pro západní svět.“

Avšak minimálně rok a půl (po nástupu Trumpa do úřadu) chtějí USA zničit koncept globalizace (probereme dále). Protože díky globalizaci, kterou USA začaly tvořit po druhé světové válce, Čína ekonomicky rostla a začala ohrožovat samotné postavení USA.

„Pandemie je jako katalyzátor. Urychluje diskuzi ohledně konce globalizace a přivede nás do úplně jiného světa. Pandemie přináší element změny,“ uvedl Bartosiak a varoval, že změna přináší konflikty. „Někdo [na pandemii] vydělá, někdo zase ztratí, někdo převezme místo po někom jiném, například ve výrobě farmaceutických výrobků, a to způsobí konflikt.“

Podle Bartosiaka současná zdravotnická krize generuje ekonomickou krizi, protože izolace lidí a utlumení hospodářského života je jedinou šancí, jak zpomalit postup pandemie.

„Zastavili jsme světové hospodářství, právě tu dělbu práce. Prostě se vše zastavilo a stojí. Ještě to necítíme. Pořád to bereme něco jako dovolenou, jako něco zajímavého v našem životě. Některým se to dokonce líbí,“ říká Bartosiak a varuje, že za dva měsíce se vše změní.

Státy nemusí mít peníze na placení důchodů a lidé se nebudou stále moci volně pohybovat ‒ což vyvolá společenskou krizi. „Generační rozdíly, rozdíly mezi těmi, kteří vydělávají a kteří ztrácejí, ohromný tlak na politický aparát, to všechno dohromady vyvolá geopolitickou krizi, tedy krizi vyplývající z náhle změny vzájemného rozložení sil a vlivů mezi největšími hráči, Spojenými státy, Čínou,“ myslí si Bartosiak.

Bartosiak uznal, že ani on ani nikdo jiný ve skutečností neví, jak si Čína v této krizi vede (Čína s velkou pravděpodobností falšuje data o dopadu Covidu-19 i o své ekonomice), ale přesto si položil otázku:„Co by se stalo, kdyby se ukázalo, že celý Západ stojí a lidé nepracují v továrnách, jako tomu je v Itálii nebo Španělsku, ale Čína a celá Asie pracuje? Ve výsledku Čína bude vyrábět pro celý svět a zaujme [naše] místo.“

Podle Bartosiaka se musíme rychle vypořádat s pandemií. Druhou možností je „zredukovat naše očekávání směrem k politikům, které jsme měli nejméně 30 let, které se vlastně tvořilo celé 20. století, že budou ctít tzv. ‚nulovou toleranci‘ pro jakékoliv ohrožení.“

Západ totiž přijal tzv. koncept „strategické anihilace všech ohrožení“. Západní společnost se jednoduše snaží anihilovat jakékoliv (a tím myslíme skutečně jakékoliv) formy ohrožení, jako jsou války, nemoci, změnu klimatu nebo dokonce jakoukoliv nespravedlnost mezi lidmi. „Jakmile jedna osoba zemře, politik okamžitě reaguje a bojí se [reakce společnosti],“ myslí si Bartosiak.

Podle Sroczynskieho ale v opačném případě Západ nebude Západem. „No právě. Historicky ale nikdy nebylo pravidlem, i na Západě, totální odstranění rizik. Byla zásada tzv. ‚vypočteného rizika‘. Každá vycházka na ulici byla rizikem. Nemoci, přepadení, banditi, Divoký západ, středověk, feudálové, prostě cokoliv,“ uvedl Bartosiak.

Poslední desítky let jsme ale tohle ohrožení cíleně vymýtili a potlačili. „Bezpečnost člověka se stala absolutem. Jde ale o to, že za několik týdnů, a to už jde vidět po některých prohlášeních anglosaských vůdců, kteří téhle problematice rozumějí, neříkám, že to je dobře, jenom říkám, že tomu rozumějí, Boris Johnson i Trump o tom mluvili… jde prostě o to, pokud nevyjdeme na tu ulici a nepřijmeme riziko, hospodářství skončí,“ říká Bartosiak.

Nyní jsou politici pod ohromným tlakem, protože z jedné strany musí chránit lidi, jejich voliče, a držet se zásad „anihilace rizik“, z druhé strany jsou pod tlakem kapitálu, který je nutí rozběhnout hospodářství. Pokud se hospodářství zastaví, předběhne nás Asie a pak Asiaté budou určovat pravidla hry.

„Tohle je velmi těžké dilema. Já sám nevím, co bych udělal. Navíc to vše [přijatá rozhodnutí] v budoucnu posoudí společnost. Politici budou posuzování, kdo lépe reagoval, někdo bude prostě vyhrávat a někdo prohrávat. To může také změnit model fungování společnosti,“ říká Bartosiak, ale zároveň zdůraznil, že jsou to samozřejmě jen jeho teze. Vše záleží na délce a rozsahu pandemie.

Redaktor se následně zeptal, protože tak to vyznívá a podobné texty se objevují, zda Trump (tedy nejen Trump) prostě stojí před dilematem, zda obětovat několik stovek tisíc starších spoluobčanů a zachránit hospodářství. Avšak podle redaktora každá volba, tedy chránit lidi × chránit ekonomiku, znamená odklon od starého světa Západu.  

„No právě, a teď jak přijmout to pravé riziko a správné rozhodnutí. To je velmi těžké a na politicích leží velké břímě“ uvedl Bartosiak.

Stejně tak řada západních zemí je podle polského odborníka silně zadlužených. Kvůli zpomalení ekonomiky a velkým dluhům (Itálie, Španělsko, Řecko, Francie nebo Belgie) nebudou mít některé západní státy peníze. Zároveň ale kvůli kolapsu ekonomiky (včetně kolapsu turistiky) a velkým dluhům jim nikdo nebude chtít ve světě půjčit peníze. „Nemáte ekonomiku, jste zadlužení, konec půjčování, jste nedůvěryhodní,“ parafrázuje Bartosiak možné uvažování světového kapitálu.

Zbývá tedy tisknutí peněz. Jenže Italové pochopili, že v eurozóně to nebude tak snadné. Lapidárně řečeno, pokud je Itálie zadlužená, stojí ekonomika (lidé neplatí daně) a zároveň jsou obrovské výdaje, tak jedinou cestou je prostě a jednoduše tisknout peníze. Jenže to Němci Italům nechtějí dovolit (ale možná budou muset).

„Pokud to potrvá ještě několik týdnů, tak se budou Italové ptát, na co je jim Evropská unie a eurozóna, když jim Němci nedovolí tisknout peníze. A přece Italové budou muset tisknout peníze, protože nic nevyrábí,“ uvedl Bartosiak a upozornil, že podobných střetů se objeví mnoho.

Následně se rozhovor opět překlopil do Asie. Bartosiak upozornil, že i kdyby Čína lhala, pořád jsou tu i další země, jako Japonsko, Jižní Korea, Tchaj-Wan atd., kde je počet úmrtí mnohem menší než v Evropě. Díky tomu se mohou asijské země rychleji vrátit k výrobě a v konečném důsledku sesadit Evropu z jejího výsadního mocenského postavení, které si držela 500 let.

Následně Bartosiak vysvětlil, jak vůbec vznikla globalizace a celý moderní svět Západu:

„Američané v roce 1944, poté, co bylo jasné, že vyhrají, začali uvažovat o poválečném uspořádání světa, aby rivalizace mezi mocnostmi nevedla k nekonečnému koloběhu válek o nadvládu. Tak, jak to bylo během první a druhé světové války, ale i dříve během napoleonských válek nebo během sedmileté války v 18. století. Byly to války o dominanci v Evropě, což bylo nejdůležitější místo na světě. A vymysleli tohle ‒ zlikvidovali všechna námořnictva, eliminovali veškerý průmysl [?; zřejmě myšleno americký] a řekli: ‚Přijměte dolar a pravidla hry, my vám dáme na oplátku možnost volně transportovat zboží po světovém oceánu, dostup k dolaru, který můžeme tisknout jak chceme, dostup na náš trh a můžete se rozvíjet jak chcete.‘
A podařilo se jim skvělé přesvědčit poražené Němce a Japonce. A v Rimlandu [geopolitické území kolem Sovětského svazu], tedy v Euroasii, kde měli své základny, všechny přemluvili k připojení do tohoto systému. Územně obklíčili Sovětský svaz a jeho spojence a stvořili systém, který se nazývá ‚systém strategických přesunů.‘ Strategické přesuny jsou volný pohyb osob, zboží, kapitálu, technologií atd. A v rámci tohoto systému byl volný svět Západu. Jakmile existuje volnost, jsme inovativní a tvoříme. Američané zajišťovali bezpečnost tohoto systému a dávali k dispozici hlavní obchodní trasu ‒ světový oceán.
Po porážce Sovětského svaz rozšířili volný svět o bývalé sovětské satelity. A potom chtěli pozvat dokonce Rusko, ale Rusové nejdříve trochu souhlasili, ale za Putina tento systém opustili [mělo to své důvody]. Jakmile do tohoto systému přijali Čínu způsobilo to, že kvůli otrocké čínské práci, veškerá práce, která je nudná, těžká a unavující, se přesunula do Číny. A nastala deindustrializace západní střední třídy.
Mysleli jsme si, že máme jenom kapitál, banky, masáže, restaurace a v tomto skvělém světě není třeba pracovat v továrnách. Podívejte se, co se stalo s vzniknuvším prekariátem [jedinci bez identity žijící v nejistotě ohledně svého zaměstnání, svých příjmů, bydlení], kteří nemají smlouvy, dochází k přerušení strategického dodavatelského řetězce, a oni nemají žádné společenské zabezpečení. Protože jsme prostě všichni uvěřili v konec historie a věčnou prosperitu. Ještě jednu věc musím dodat, jakmile se Američané vzpamatovali po nástupu Číny, pochopili, že musí přerušit globalizaci. Proto Trump začal konat. A pandemie teď dává Američanům argument proti Číně a pro konec globalizace.“

Podle Bartosiaka nyní můžeme čekat návrat průmyslu zpět na Západ, a to zejména do Spojených států. „Americké firmy se vrací, protože musí poslouchat Washington. Taková je brutální pravda. Není pravdou, že korporace jsou silnější než vlády velmocí,“ říká Bartosiak.

„V tomhle souboji Spojených států a Číny o hegemonii se nejvíce obávám o Evropu. Pokud se Evropané neseberou a nepochopí, že musí pracovat, dokud evropské děti budou chtít být youtubery a ne kosmonauty a jadernými vědci, jako čínské děti, dokud Evropané nepochopí, že práce je život, tak se může ukázat, že nebudeme mít technologickou a organizační převahu ani jiná prvenství nad Čínou. To pak oni zaklepou na naše dveře. Protože pokud má někdo technologickou, a tím pádem i kapitalovou převahu, tak dřív nebo později zaklepe na naše dveře a řekne‚ teď to vedu já a hrát se bude podle mých pravidel [např. 12 hodinová pracovní doba, žádné odbory, sociální kredit atd.]‘,“ varuje Bartosiak.

„Zdálo se nám to jako abstraktní hrozba, protože jsme několik staletí vládli. Měli jsme vtisklé přesvědčení, že volný trh, soukromé vlastnictví a lidská svoboda generuje takovou kreativnost, že my vymýšlíme vynálezy a díky tomu jsme na vrcholu rozvoje světa. A liberální demokracie je posledním vývojovým cyklem. A díky tomu jsme povědomě lepší. Jde o to, že realita brutále ověří správnost tohoto přesvědčení,“ varuje Bartosiak. A dává za příklad Velkou Británii, která v 18. století díky průmyslové revoluci ovládla Čínu a hospodářsky ji zneužívala sto let. Číňané si mysleli, že jsou velmocí, ale po příchodu Britů a jejich ovládnutí následovalo sto let čínského ponížení.

Redaktora zajímalo, zda někteří lidé mohou začít považovat čínský diktátorský režim za úspěšnější a zda to může vést k oslabení západní liberální demokracie. Podle Bartosiaka je příliš brzo o tomhle mluvit. „Ale pýcha předchází pád. A viděl jsem po mnoho let, kdy se zajímám o americko-čínské soupeření, pyšné překonání lidí Západu o své automatické dominanci. To obvykle předchází pád… dám jeden příklad. V Singapuru [jedna z nejlépe řízených zemí na světě] se mě před lety zeptali, proč v Evropě děláte GDPR? Přeci vám to omezuje možnosti obchodního rozvoje,“ uvedl Bartosiak s tím, že Evropa kvůli věcem jako GDPR zcela nepochopitelně omezuje svou konkurenční výhodu a ztrácí pozice ve světě. Podle Bartosiaka to jsou věci, které by měly projít revizí.

Podle redaktora ale pak musí projít revizí i přístup k lidskému životu, protože kvůli jeho ochraně si ničíme hospodářství. Podle Bartosiaka jde o zásadní dilema. “Pokud jsou předmětem ochrany lidé, tak zastavení hospodářství je správné. Jestli jsou předmětem ochrany investiční kapitál, toky kapitálu a technologií, jak mají rádi anglosasové, tak možná zjistíme, že na kontinentě uvažujeme jinak než anglosasové. Zjistíme, že máme dva Západy, tak jak to bylo v historii,“ říká Bartosiak.

Redaktor se tedy zeptal, tedy jeden Západ chce chránit lidi a obětovat ekonomiku a druhý chce obětovat několik stovek tisíc lidí a zachránit ekonomiku. Za Armádní noviny uveďme, že ani Sroczynskiani ani Bartosiak nesoudili, co je lepší nebo horší přístup.

„Jde o to, že anglosasové se vždy odlišovali od lidí z kontinentu. Anglosasové vždy kontrolovali kapitál a míň je zajímala produkce. Velké firmy nebo továrny. Důležitější bylo kontrolovat dodavatelské řetězce a marže. K tomu potřebujete kapitál a ozbrojené síly, které to ohlídají. Znají to Britové i Američané. A takové je rozdělení světa. Na kontinentě je průmysl, ale ve Velké Británii není, stejně jako ve Spojených státech,“ říká Bartosiak.

Nakonec Bartosiak uvedl, že Západ drží nad vodou pouze Američané, kteří mohou tisknout dolary podle libosti, a to jen z toho důvodu, že finanční systém světa je postaven na dolaru. Vše, tedy celá konstrukce Západu i západní dluhy, přitom závisí na dvou věcech. Za prvé, že Američané mají věrohodnost při poskytování dolarů a že vždy přijdou na pomoc „dolarovým“ spojencům v Euroasii (Rimlandu). Jestliže americká schopnost financovat své ozbrojené síly a námořnictvo upadne, takto to prostě vše skončí.

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (12 votes, average: 3,58 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky