Co dnes dělají bojovníci ukrajinského batalionu Azov

Před 52 lety přepadly naší zem komunistické tanky pod vedením Sovětského svazu. Tak jako před 80 let přepadly Polsko, Finsko, Baltské státy a další země. A tak jako více či méně otevřeně před 6 lety přepadly Ukrajinu. K ruským útočníkům na Ukrajině se přidali jak domácí pro-ruští kolaboranti, tak i komunističtí nadšenci z více zemí světa. I Češi. Mezi těmi, kdo před nimi Ukrajinu bránili, byl asi nejznámějším vojenským uskupením batalion (později regiment) Azov. Co dnes dělají jeho přední bojovníci?

Pokud psát o Azovu, musí se začít s jeho velitelem, Andrejem Bileckým. Tento rodák z Charkova a potomek kozácké rodiny se narodil v roce 1979. Už jako malý měl prý vlastenecké smyšlení, které bylo ovlivněné knihou sovětskými úřady zakázanou o historii Ukrajiny pro děti. V roce 1990, když se rudé impérium začalo hroutit, odmítl vstoupit do Pionýra a se svými spolužáky nad budovou školy vyvěsil vlajku Ukrajiny. Vystudoval historii se zaměřením na ukrajinské povstání během Druhé světové války proti bolševikům. Už na přelomu tisíciletí byl politicky aktivní a ukrajinská tajná služba vyvíjela silné tlaky na jeho vyloučení ze studií.

Bilecký se stal v Charkově předním aktivistou nacionalistických organizací a usiloval o vstup do parlamentu. Během svého aktivismu byl několikrát zatčen třeba i za účast na nepovoleném shromáždění. V listopadu roku 2011 byl dvakrát postřelen a dokázal se sám dostat do nemocnice, kde jej úspěšně operovali. Ten samý rok došlo v Charkově k ozbrojenému útoku na sídlo Bileckého organizace Ukrajinští patrioti. V prosinci 2011 skončil spolu s dalšími kamarády ve vazbě, kde strávil 28 měsíců. Důvodem měla být údajná příprava vyhození do vzduchu sochy Lenina. Nacionalisté obvinění označili jako vykonstruované. Má se za to, že jak fyzické útoky, tak vykonstruované obvinění bylo prací ukrajinské tajné služby ve spolupráci s ruskou tajnou službou, která měla v předrevoluční Ukrajině svůj vliv.

Když začaly protesty v Kyjevě, Andrej byl ještě ve vazbě. 24.února ale ukrajinský parlament vyhlásil svobodu všem politickým vězňům a Andrej se okamžitě zapojil do revolučního dění. V březnu se stal velitelem “zvláštních operací Pravého sektoru-východ” a pustil se do boje s pro-ruskými kolaboranty a ruskými “dobrovolníky”, kteří z Ruska proudili na východní Ukrajinu. Z ukrajinských bojovníků okolo Andreje Bileckého tak 5.května 2014 vznikl batalion Azov.

O Azovu toho bylo napsáno již mnoho a tady by to vydalo na samostatný článek. Tak snad jen to, že Azov se stal domovem pro bílé nacionalistické aktivisty z 22 zemí světa ale i další lidi mající své účty s Rusy, kteří chtěli na Ukrajině bojovat proti komunistům bojujícím na druhé straně fronty. V kontrastu proti tzv. malým zeleným mužíčkům, jak se říkalo ruským vojákům operujícím na východní Ukrajině, si bojovníci Azovu nechali říkat “malí černí mužíčci” podle barvy svých původních černých uniforem. Azov vynikal vynikající bojovou morálkou i vojenskými úspěchy, kdy kromě jediné operace (Ilovaisk) vždy vyšel ze vzájemných střetů s nepřítelem vítězně. Na druhou stranu se měl Azov dopustit i několika válečných zločinů, ačkoliv v rozsahu menším, než bylo během válečného konfliktu na Ukrajině v roce 2014 z obou stran běžné.

Bilecký Azovu velel po celou dobu války a získal mnoho válečných medailí. Když opadla intenzita bojů, mohl se více věnovat roli politika, jelikož byl od roku 2014 zvoleným poslancem, ale kvůli svým válečným povinnostem nemohl úřad plnohodnotně zastávat. V roce 2019 kandidoval za krajně pravicový politický blok Svoboda, kterému se ale nepodařilo získat potřebných 5 procent pro vstup do parlamentu. Bilecký je tak dál aktivní v politice, a odmítá být součástí tradičních stran. Jeho čas přijde možná až znovu tehdy, pokud by boje na Ukrajině znovu dosáhly intenzity roku 2014.

Asi nejznámějším zahraničním dobrovolníkem Azovu byl švédský odstřelovač Michael Skillt. Tento bývalý člen Nordického hnutí odporu odešel na Ukrajinu poté, co v televizi viděl záběry demonstrantů z Kyjeva lovených odstřelovači ukrajinské policie. Členy ukrajinského Berkutu považoval za zbabělce a chtěl se jim postavit. Jako zkušený odstřelovač švédské Národní gardy by to uměl, a když mu jeho kamarád z Ukrajiny napsal, že pro něj má připravenou zbraň, koupil si letenku do Kyjeva. Když dorazil, povstání v Kyjevě právě skončilo, ale voda se v té chvíli vařila na východě Ukrajiny. Skillt se účastnil pouličních bojů s kolaboranty v Charkově, kde se seznámil i s Bileckým, a když se z pouličních bojů stala otevřená válka, patřil v nově vzniklém Azovu k několika prvním členům s vojenským výcvikem.

Svůj vojenský křest si Skillt odbyl v Mariopolu, kde zastřelil svého prvního nepřítele. Jak vzpomíná, jeho první zásah mu dokázal, že zvládne přežít a že bude užitečný. Tak jako vypovědělo mnoho dalších vojáků se zkušeností z první linie, všechny další bitvy se pro něj staly “prací”. Ve chvíli, kdy se začalo bojovat, “přepnul” se do “pracovního modu”. Na pažbě své pušky má desítky pomyslných zářezů pro-ruských ozbrojenců i ruských “dobrovolníků”. Jeho nejdelším zásahem byl zabitý nepřítel v již zmíněné bitvě o Ilovaisk, kde trefil cíl na 1410 metrů.

Poté, co boje víceméně utichly, a Azov byl odvolán z fronty, stal se vojenským instruktorem pro nové dobrovolníky batalionu, nyní již regimentu. Stále žije na Ukrajině a je aktivní na Twitteru, kde komunikuje převážně švédsky.

V kariéře státního úředníka úspěšně pokračuje současný statutární velitel Azovu, Vadim Trojan. O jeho minulosti se toho moc neví. Snad jen to, že jako Bilecký pochází z charkovské oblasti a narodil se stejně jako on v roce 1979. Byl členem nacionalistické organizace Ukrajinští patrioti a válka na východě jeho země ho přivedla do Azovu, kde se stal zástupcem velitele. Za svůj podíl na osvobození Mariopolu se stal čestným občanem tohoto města a držitelem několika vojenských řádů.

A právě pro svoje vojenské schopnosti a patriotismus byl již v roce 2014 jmenován velitelem policie v Kyjevě. Proslul čistkou v policejních řadách, po které šli do civilu všichni ti, kdo podporovali předchozí pro-ruský režim. Snaží se o kompletní reorganizaci policejního sboru, který pro svou korupci nebyl mezi Kyjevany příliš oblíben.

V současné době je Trojan šéfem celé ukrajinské policie a je náměstkem ministra vnitra Ukrajiny.

Azov je nyní součástí ukrajinské Národní gardy a jeho aktivity můžete sledovat na Twitteru.