Členství v EU je prostě skvělé

Tvoříme Evropu

Úředníci na Úřadu vlády dostali za úkol zpracovat brožuru o tom, jak se nám skvěle vede díky EU. Musím říct, že mne trochu zklamala velikost obsahu vytvořeného 6 lidmi čítající slabých 16 stran, inu vysoká produktivita. Z výtvoru je cítit, že to ti lidé udělali jen z povinnosti a bez jakéhokoliv přesvědčení a víry v to, co tam napíší. Pak něco vymyslet muselo dát strašnou práci. Už jen ten výběr úspěchů je takový poněkud chudý. V dílku chybí odpovědi na podstatné otázky, tak se pokusím jich pár položit.

Úvod začíná konstatováním, že EU naplnila přesně očekávání z roku 2004. Pominu jedovatou připomínku, že se to dá říct především o odhadech budoucnosti EU podle předpovědí odpůrců členství. Samozřejmě se čekaly velké úspěchy, a ty se pochopitelně dostavily. Nějaké kecy dezinformátorů o tom, že tohle je úplně jiná EU, než o které se hlasovalo v referendu, jsou tímto úvodem přesvědčivě vyvráceny. Připomenout Lisabonskou smlouvu v této souvislosti je asi dezinformace.

Dokument je vůbec velkolepé dílko a jistě si zaslouží, podobně jako Maova Rudá knížka, všeobecnou popularizaci. Tenhle zoufalý propagandistický blábol stačí otevřít na poslední straně. Zde se nalézá přehled hlasování ČR v jednom z přečetných orgánů EU, konkrétně Rady EU. Jak dobře si vedeme v obhajobě našich potřeb, se můžeme asi nejvíc přesvědčit podle hlasovací statistiky. Stav našeho hlasování pro návrhy v Radě EU je 97% pro, ve 2% zdržení se a 1% proti. Evropský kontinent, díky nepřekonatelné rozdílnosti zájmů různých zemí, byl ve svých dějinách prakticky pořád ve vojenských konfliktech. A teď nějak čáry máry fuk a máme všichni stejné zájmy, že hlasujeme prakticky vždy pro?

Docela by mne zajímalo, jak to bylo s návrhy v RVHP? Nebyla ta čísla docela podobná? Tahle statistika přesvědčivě ukazuje, že naprosto tupě odkýváme a přebíráme všechny pitomosti, co EU generuje, aniž se snažíme hájit naše národní nebo přirozené zájmy. Podle toho je také vidět, že naše vůdčí vrstva nemá žádný zájem na svrchovanosti státu. Protože opakování je matka moudrosti, dovolím si osvěžit největší zhovadilosti, co z EU vylezly. Jmenuji alespoň zjevné nesmysly jako bezuhlíková ekonomika, boj s klimatem, zákazy spalovacích motorů, společné záchody, genderové kvóty, měnění pohlaví podle nálady, LGBT+ agenda, obnovitelné zdroje energie, neustálé regulace každého odvětví života, omezování spotřeby masa, zvyšující se náklady na živobytí, naprosto nezvládnutá ilegální imigrace, cenzura vydávající se za ochranu lidu před dezinformacemi, omezování občanských svobod, nákup vakcín proti covidu, nesmyslná zemědělská politika, euroval na ochranu Řecka, společné dluhy, emisní povolenky, otevřené hranice pro kohokoliv, neustálé bobtnání administrativy, zmenšující se podíl průmyslové výroby v hospodářství a mohl pokračovat dál a dál. Údajně tím tvoříme Evropu. Skutečně? Chápou vůbec autoři díla rozdíl významů slova tvořit a bořit? Opravdu výše vyjmenované slaboduchosti vyjadřují český národní zájem? Tohle chtěl český volič? Už tahle podivuhodná jednomyslnost jasně ukazuje, že to s tím členstvím taková sláva nebude. Nicméně pojďme na další krásné grafy.

V životní úrovni doháníme kdekoho

Stoupající životní úroveň u nás dosáhla na 90% evropského průměru a dohnali jsme takové rekordmany, jako jsou státy PIGS. Tak nevím, když si vzpomenu, že Řecko prošlo krachem, v Portugalsku a Španělsku díky dluhům šlo hospodářství v podstatě do kytek, a to ani nemluvě o Itálii. Takže výběr zemí, které jsme předehnali, spíše naznačuje, co nás čeká. Země padaly dolů, a proto jsme se před ně dostali. Což je také svým způsobem zásluha EU, že? Spíš mne napadá, jak mohou mít prakticky stejnou životní úroveň pobaltské státy, kterým se ironicky říká vymiráty, odkud odešla podstatná část ekonomicky aktivního obyvatelstva na Západ. Zřejmě všechny peníze, co venku vydělají, posílají domů a vlastně tak pracují na dálku. Radostné grafy o tom, jak kdo rostl rychleji asi netřeba komentovat.

A co dotace, vy nevděčníci?

A je tu! Dotace. Božská mana zkrápějící naši chudičkou zemi a proměňující ji v euroráj. Líbí se mi to krásně manipulativní číslo 40% HDP. Tolik nám prý přinesly fondy. Když k roční jednotce (HDP) spárujete součet za 20 let, tak je to krásná ukázka míchání hrušek z jablky. Ale nebudu jedovatý, graf pod tím to napravuje. Nevím sice proč, ale soudruzi nějak pesimisticky dodávají, že pozitivní makroekonomické dopady se projeví ve větší míře až v delším časovém horizontu, aniž se ho snaží nějak ohraničit. Což v překladu z libozvučného jazyka znamená, investice se nějak nedaří, lapidárně řečeno – vyhozené peníze.

Ale dotace jsou krásné téma, na kterém obhájci EU staví vše. Je fajn být v EU, protože jsme čistí příjemci. A to se vyplatí! Dovolil bych si to rozebrat. Za první republiky byla značná nezaměstnanost zejména po krizi ve třicátých letech. Tento problém se podařilo po „dobrovolném“ vstupu do Říše vyřešit. V Protektorátu díky příjmům z říšských fondů nezaměstnanost prakticky zmizela. Propagační články v tehdejším tisku citují vyjádření dělníků o tom, jak se nyní mají lépe. Dokonce jistý Reinhard Heydrich zavedl pro české dělníky stejné sociální zabezpečení, nařídil srovnat mzdy na německý průměr a dokonce vozil na říšské útraty dělníky do lázní. České podniky získaly přístup na celoevropský trh, dostávaly mnohé státní zakázky, dokonce tučné dotace na vývoj. Stavěly se nové dálnice, silnice, železnice atd. Znamená to, že to byla skvělá doba? Ne, to neznamená. Dotace byly něčím vykoupeny.

Co třeba za komunistů? Sovětská vláda nám darovala průmyslové závody, dotovala naši ekonomiku levnými surovinami, dodávkami sovětského plynu byl z naší plynárenské soustavy vytlačen jedovatý svítiplyn, díky spolupráci se SSSR jsme měli Remka ve vesmíru, dokázali jsme udržovat nepřiměřeně velkou braneckou armádu a postavili si jaderné elektrárny, které fungují pro naši ekonomiku a její chod dodnes. Znamená to, že díky dotacím ze SSSR to byla skvělá epocha? Ne, to neznamená. Opět to bylo něčím zaplaceno. Nikdo si netroufne říct, že jsme byli čistí příjemci ani v jednom ze zmíněných případů.

Jen EU je hodný strýček a rozdává prachy za nic. Oni už ti západní dobráci jsou prostě takoví. Rozhodně za to ničím neplatíme? Stačí se podívat na ceny běžného spotřebního zboží. Tedy věcí, které potřebujeme k obživě. Stojí víc než za hranicemi. A naše mzdy? Jsou o dost nižší proti západním. V čí prospěch jde ten rozdíl? Vzniklo to naprosto přirozeně, samovolně nebo chamtivostí českých podnikavců? Kampak plynou výnosy z investic? Jak funguje emise nových českých korun? Co kurs koruny vůči západním měnám? Vzpomínáte si na Singera a výsledky jeho intervencí? Kdo vlastní klíčové průmyslové podniky? Kdo kontroluje banky? Kdo ovlivňuje tvorbu zákonů, tj. politické rozhodování u nás? Malá nápověda, zkuste si dohledat kolik norem je přejato podle EU. Jakou svobodu máme v zahraniční politice? Kolik věcí řídí EU přímo? Už je to jasnější? Je to stejné jako když feudálové svého času rozhazovali do davu drobné mince.

Kolik nás stojí byrokracie spojená s udělováním dotací? Kolik nás stojí náklady na deformaci trhu zapříčiněnou dotacemi? Podnikatel je dotací zvýhodněn, ne protože by byl jeho produkt úžasný, ale protože umí dobře vyplnit žádost. Ten, který to neumí, ostrouhá. Kolik nás stojí předražení zboží, protože je na něj dotace? Kolik nás stojí režie kolem získávání dotací?

Evropské dotace jsou určeny na věci, které Čechie rozhodně nepotřebuje. Například 52% jde na nízkouhlíkovou ekonomiku. Tedy vyhozené peníze. Prý EU dotuje vzdělávání a vědu. Ano jistě, vzpomínám si na velmi mnoho skvělých akcí prospěšných vzdělávání jako třeba inkluze. Stačí se podívat, kam dospěly humanitní vědy. Dnes pod tímto pojmem rozumíme antropologii komiksu, genderové studie a obory, kde se vytváří úžasné diplomové práce, nebo třeba skvělé diskurzivní analýzy. Anebo připomenu trhlou exhibicionistku Olivovou, která hledá falešnou záminku pro obnažování na veřejnosti (proklik doporučen jen pro otrlého diváka). Netvrdím, že zrovna její zvrhlost je přímo dotovaná z Unie, raději jsem to nezjišťoval, ale tohle je výsledek vzdělávacího systému dotovaného z EU. Nemluvě o přírodních vědách, technickém vzdělávání a učebních oborech. Sami víte, jak jsou na tom. Když se začtete do strategických dokumentů, tak tam se dá najít vše.

Ale zato v kvalitě vládnutí letíme vpřed

Docela by mne zajímalo, kolik peněz nás stojí zavádění nesmyslných nařízení z EU? Ve volební kampani se teď objevují hesla, aby EU měla méně byrokracie. Mimochodem zmenšování byrokracie, kolikrát jste o tom už za svůj život slyšeli? A výsledky? Nemohou být jiné, protože EU stojí na byrokracii. Stačí se podívat na životopis třeba Jourové. To je doslova ukázkový příklad. Jaký asi systém mohou spoluvytvářet lidé ražení zmíněné soudružky? Teplá místečka v EU mašinérii jsou součástí běžné politické praxe. Budete souhlasit s tímhle a díky tomu vznikne pěkná funkce, kde ručičky z práce nebolí. EU proto nemůže být jiná, než více a více byrokratická, protože to je systém, díky kterému funguje. Proto nám také kvůli členství v EU strmě rostou náklady na veřejnou správu.

Co znamená politika zaměstnanosti dotované z EU? Udělejte si svůj názor sami například podle stránek Operačního programu zaměstnanost. Na webu ty témata nevypadají nijak špatně, co? Tak se začtěte do textu v PDF. Následují bláboly o tom, jak fondy a dotace vytvořily 716 000 pracovních míst. Ve zdravějších dobách se tomu říkalo umělá zaměstnanost. Co je skvělého na tom, že produktivním lidem seberu značnou část výdělku, podstatný kus z toho koláče se spotřebuje na režijní náklady, a pak se za to, co zbude, se vytvoří umělé pracovní místo vytvářející, co nikdo nepotřebuje? Jako dokonalé ukázky mohou sloužit třeba lidé tvořící na MŠMT genderovou rovnost, nebo vládní strategie na totéž téma, či krásné studie na téma rovnosti, kterou vyprodukovaly tyto pachatelky dobra. Jde ve všech případech o naprosto a bezpochyby zbytečné výstupy, které nikdo na nic nepotřebuje. Dokonce se nikdo ani nezamyslí nad tím, zda ty skupiny neřeší stejnou problematiku duplicitně.

Ale co mne dostalo, byl nádherný graf, jak doháníme Německo v kvalitě vládnutí. Vidíte, a pak že to nejde. Docela mne zajímalo, jak se taková kvalita vládnutí změří. Vida a ona na to je krásná metodika. Měl bych k ní pár inovativních návrhů, co by se mohlo měřit a srovnávat. Co třeba délka stavebního řízení? Nebo schopnost policie bojovat se skutečnými zločiny a ne s uměle generovanými? Nebo objemem výkaznictví firem, obecně obyvatelstva, vůči státu? A co počty lidí zavíraných za zločiny spáchané politickým projevem? Graf vypadá jako ranní vánek, který čeří vlny Jizery. Podle grafu jsme měli vysokou kvalitu vládnutí v roce 2005, tedy těsně po vstupu do EU. Této úrovně jsme dosáhli znova po 20 letech v EU? Pokud jsme pod Německem a jeho schopností vládnout, tak to je s námi katastrofální. Stačí se projít německými městy a máte jasnou představu o kvalitě vládního aparátu.

Stav právního státu sviští vzhůru? Viděli ti lidé, co ty čísla počítali, někdy soudní řízení u nás? Zkoušeli se někdy obhajovat ve správním nebo trestním řízení? Pokoušeli se někdy vymáhat pohledávku? Viděli někdy rozhodnutí ÚOHS? Ty čísla se hodnotí sama. Ale to bude jistě jen tím, že tomu nerozumím, neboť jsem nevzdělaný dezolát podléhající ruské propagandě.

Podtrženo a sečteno, brožura ukazuje, jak obtížné je najít něco, co by se dalo říct pozitivního o členství naší země v Unii. Je-li jako největší úspěch poukazováno na čerpání dotací, aniž se vzpomene, jak krvavě za ně platíme, tak tam vlastně žádné další úspěchy nejsou. Myslím, že je nejvyšší čas opustit potápějící se loď.